Cyberpunk: Edgerunners

O hru, celkově o tématiku cyberpunku jsem se začal zajímat týden před vydáním oné očekávané hry desetiletí. To, že to nebyla tak úplně hra desetiletí neznamená, že jsem si to neužil. Vlastně dodnes nevím o všem, co CD Project nasliboval za funkce a příběh. Hru jsem si parádně užil, byť jsem se repetitivními vedlejšími úkoly zahltil a nutil se ve hře pokračovat. O tomto animovaném počinu jsem sice slyšel, ale bez většího zájmu jsem Netflixem doporučené dílo bez zájmu přeskakoval. Život mi nedávno nadělil životní těžkost, a tak jsme se rozhodli odjet do hor. V prosklené chatce uprostřed ničeho vám nezbude nic jiného, než buď nad vším přemýšlet, nebo si vyčistit hlavu nějakým seriálem. Sice je to za ty peníze kontraproduktivní... ale myslím si, že jsem nemohl zvolit vhodnější destinaci. V kamnech praskalo dřevo pod náporem kila podpalovače, po skleněných zdech stékaly kapky deště, a v pozadí se na terase mihotaly světla útulného světýlkového osvětlení. Nebudu lhát, v prvních minutách jsem už chtěl pomalu sahat po mobilu… naštěstí mé nové léky na ADHD solidně zabraly – jak říkám, ideální souhra. Zcela nepokrytě napíši, že vizuál a animace se mi z počátku nelíbily. S dalšími díly se akce stupňuje a styl přestřelek se zdál být stále více šílený. Ale já vydržel! Protože jsem se zabral do děje. Je jisté, že hlavní postava je docela provokativní, neboť vývoj postavy se mi zdá místy přehnaný. Chvílemi mě pěkně sral a myslím si, že některé vedlejší postavy si zasloužily větší prostor, což by bylo na solidních pět hvězdiček. Projížděl jsem si negativní názory lidí, které se často týkaly oněch postav, ke kterým si nedokázali vytvořit vztah. Samozřejmě plně chápu, že někomu styl animace a přemíry akce nesedne, ale rozhodně bych děj nepřirovnával k plytkému nahlédnutí do budoucnosti. Nevěřím, že v blízké budoucnosti budou centra měst vypadat jak v Cyberpunku, ale společenský systém bude silně ovlivněn korporáty. Již dnes lze vidět obrovské změny ve smýšlení úspěšných zaměstnanců korporátů. Psychopaté se prosadí mnohem lépe – což v lidské historii není nic neobvyklého. Myslím si však, že v budoucnu budou firemní kultury tlačit na tu lepší společnost, aby byla sociopatická. Také věřím, že pro korporáty bude snazší si vychovávat děti věrných zaměstnanců, což také zajistí vyšší stabilitu. Kdokoliv cizí z neověřených rodin se nejspíše do těchto firem nedostane. Samozřejmě každý takový korporát si bude chtít zajistit věrnost také výhodami – peníze, lepší lékařská pomoc, posilování pocitu, že jsou lepší než všichni ostatní, kteří jsou podřízení nebo nepracují ve firmě. Nejsem si jist, zdali v ještě vzdálenější budoucnosti nebudou mít vysoce společensky postavení lidé jisté právo mít dítě, na cestování vlastním povozem/letadlem, na vycestování za hranice. A jak toho dosáhnout? Nejspíše tím, že by se za vše platilo. Ceny by byl tak vysoké, že by si plebs nic z toho nemohl dovolit. V takové společnosti si bude každý hledět svého štěstí a půjde přes mrtvoly. Seriál přesně vykreslil tísnivost světa, ve kterém je velmi těžké najít pravé přátelství. Hra v tomto směru nebyla tak ponurá a spíše vykreslila společenské poměry. Seriál poukazuje na to, že bez peněz jsi kus velikého zapomenutého hovna. A když jsi hovno, stejně se k penězům z 99 % nedostaneš, protože sektářství jednotlivých korporátů tě mezi sebe nepřijme. Sice sledujeme partu lidí, kteří se snaží protloukat životem a docela se jim to přes špinavou práci daří, ale ani oni nemohou na minutu přestat myslet, jestli je někdo nepodělá. Již dnes lze vidět, že mladší generace mají mnohem složitější život – větší nároky schopnosti, složité seznamování, kde se od protějšku čeká jen to nejlepší, stále zvyšující se nároky na vzdělání, složitější společenská hierarchie. Ti, kteří na to kašlou, se často dostávají ke společenskému okraji a jejich jsou často stejné vlivem nevýchovy. V budoucnu, kde budou peníze vše, kde si za peníze budete pomalu moci koupit šanci přežít, to bude velmi zřetelný jev. V seriálu je krásnou ukázkou, kdy po nehodě mají přednost ti zranění, kteří jsou lépe pojištěni. Ti se základním pojištěním si počkají, případně se objeví v naprosto hnusné depresivní nemocnici, kde dělají spíše zvířecí řezníci. S penězi také přijde odosobnění – v seriálu je názornou ukázkou studené sdělení o úmrtí a následná reklama na expres nejlevnější kremační point, kde si můžete ještě dnes vyzvednout urnu. V tomto všem budou lidé myslet jinak, nebudou důvěřivý a mnozí ani nebudou schopni porozumět mezilidským vztahům jinak, než jako ekonomickému svazku – něco za něco. David Martinez byl produktem nové společnosti. Měl dva nejbližší kamarády, kterým pořádně nerozuměl. Lucy a Rebecca byly jediné, které mu opravdu věřily a chtěly, aby z jejich života nezmizel. Nevnímaly ho jako „něco za něco“. Myslel si, že své matce a Mainovi něco dluží. S každým dalším upgradem se jenom zabíjel, a to vše kvůli tomu, že se hnal za pocitem, že vše odčinil, a že jeho nuzná existence má nějaký smysl. Jako psychologická sonda se seriál osvědčil. Příběhově mi přijde lepší hra. Celkově jsem byl nadšen, každý díl byl plný akce, zvratů a myšlenek, nad kterými se divák sám se zájmem zamyslel. (26.02.2023) (menej) (viac)

7/10. Co si budem, anime nikdy zrovna nebylo, není a dost možná nikdy nebude úplně pro mě. Ano, jako téměř každý v mojí generaci jsem vyrůstal na Pokémonech a Beybladech a nezakrývám ani fakt, že třeba Zaklínač Vlčí sen nebo Castlevania (první 2 série zatím) se mi celkem hodně líbili. Nicméně u posledních dvou zmíněných jsem měl takový pocit, že to bylo dělané i s citem pro ty, kteří k tomuhle stylu animace nejsou zrovna dvakrát naklonění, nicméně to může být pouze moje domněnka, nemám to nijak nastudované, takže to úplně nerozeznám I guess. Zkrátka nikdy jsem anime neholdoval a to samé platí o mangách a celkově o Japonském výtvarném stylu. Tady ovšem hoši lišáčtí se rozhodli zpracovat jednu z mých nejmilovanějších her vůbec a tak bylo těžké tomuhle říct ne. A ano první dvě epizody to u mě celkem drhlo, zvlášť u jistých momentů, které jsem považoval za naprostý cringe, každopádně věřím, že zarytí anime fanoušci s tím budou naprosto Ok a možná i z toho nadšení. Avšak v dalších epizodách jsem už nic tak závažného nepociťoval (což může být zapříčiněno i tím, že jsem si prostě zvykl, těžko říct) a byla to za mě hodně nabitá jízda, která opravdu působila jako TEN Cyberpunk, který jsem v prosinci 2020 dohrál a ještě mnohokrát poté. Ovšem tím, že to působilo jako TEN Cyberpunk myslím to, že jsem se opět cítil zpátky v tom světě a i zvuky, hudba, uličky města, mapa a dokonce i assety ve scénách byly převzaty přímo ze hry, což je za mě jedině plus. Nemá absolutně cenu se hádat, že hra je prostě lepší, kdo čekal opak, tak byl hodně naivní, ale je třeba říct, že tady tenhle anime počin rozhodně nedělá ostudu. Drží to pohromadě, jako celek to funguje a to co chce odvyprávět, zde odvypráví. Možná bych se měl zdržet u samotné animace, ale já prostě k tomu nemám moc co dodat. Líbila se mi, akce byla hezká, ovšem nedokážu úplně porovnat s něčím jiným, protože jsem nic moc jiného prostě neviděl. Možná některé postavy byly místy až moc Mačo, a některé akční sekvence, výrazy v obličejích nebo absurdnost některých scén byly až moc přitažené za vlasy, ale u těchto momentů jsem si vždycky řekl - ,,prostě Japonci.'' A u toho bych zůstal. Co se však příběhu týče, tak jak už jsem zmínil: Funguje, jako celek drží pohromadě a rozhodně neurazí. Ba naopak, mě hodně překvapilo, jak moc jsem se do toho příběhu ponořil a jak mi hl. postavy přišly sympatické a jak celý příběh byl zpočátku přízemní a osobní. Takhle, není to žádné veledílo a ani ty postavy rozhodně nepatří mezi ty nejhlubší, ale zkrátka v rámci tohoto počinu to plní přesně tu funkci jakou má. Nejvíc pochválit musím samotnou filosofii, kterou v sobě měl i Cyberpunk 2077, ovšem tady se s ní pracuje jinak a z jiného úhlu. Což je dobře, protože CTRL-C + CTRL-V ze hry bych asi úplně nepochválil, zvlášť na takhle malém prostoru, ktery je oproti 50+ hodinové kampani ve hře naprosto k smíchu. Podařilo se jim však vyždímat v těch 4. hodinách cca to nejdůležitější a byť to není tak hluboké nebo tak rozebrané, jak by mohlo být, tak furt to funguje a je to udělané dobře.  Kolem a kolem příjemné překvapení, které asi nebudu chtít vidět znova v nejbližší době, ale splnil to co měl a já myslím, že to je ve finále to nejdůležitější. (13.09.2022) (menej) (viac)