Lekce Faust

Objektivně je to za plný počet, subjektivně mi ta přílišná divadelní stylizace (byť ji chápu) občas přišla přehnaná. Jinak je to skvěle postavené a sestavené - miluju ty snové pasáže, průchody starými, obouchanými až mystickými domy, skrývajícími svá tajemství, přechod z jedné podivné místnosti do druhé... Líbí se mi, že všechny podivnosti jsou přes celou surreálnost nakonec vysvětleny a zapadnou do sebe zcela dokonale (bezdomovec!). A potěšilo mne, že se to nebere tolik vážně (chodí kašpárci na záchod? mohou baletky hrabat seno a baštit guláš z ešusu?). Jinak jsou zde postupně všechny atributy pekla (černá kočka, černá slepice, puklé vejce, černý pes, homunkulus a šém, když auto, tak pekelně červené, boj nebe s peklem, samozřejmě skoro osmiminutová scéna vzývání Mefistofela - které jsem se popravdě hodně bál, ale nakonec díky snahám nebe Fausta zastavit a kombinacím scén jde o skvěle natočenou věc - zvláště ten Adršpach! Jak tohle natočili na té špičce jehly?) i představení rozmanitých hříchů - smilstva (ldyž baletky spí, "krásná panna" na závěr), krádež (chlebíčky v divadelním bufetu), chamtivost (víno ve stole zahradní restaurace) apod. Nechybějí scény, které navozují různé pojmy s hlubší návazností - střed labyrintu (když řeže kulisy v půli), divadlo života, je čas jít, tady na Zemi je peklo... Těch odkazů a pojmů je hodně a na jedno zhlédnutí je asi nedá nikdo. A přesto je to srozumitelné a jednotlivé scény (i ty nejnevinnější, i ty s pohodou u piva) správně zlověstné. A člověka až zamrazí, když si uvědomí, že šlo o Čepkův v podstatě poslední film a on sám bilancoval dobro a zlo a svůj odchod ze světa kvůli zlé nemoci). A na druhou stranu pobavilo, že "text advisora" dělal tehdy dvacetiletý Jiří Strach. (19.05.2019)

Výrazný umělec ovlivněný surrealismem a nevyzpytatelnou stránkou temnoty lidské duše Jan Švankmajer v roce 1994 předvádí další osobitý snímek, tentokráte s Faustovou tematikou. Tohle téma jej zajímalo už odedávna, jak sám prohlásil, po několika letech dostal Faustův mýtus (dle autora "klíčový pro naši civilizaci") podobu kombinovaného filmu: divadlo masek, loutkové divadlo, hraná sekvence a snová montáž. Švankmajerův Faust se však od toho Goethovského liší - je to obyčejný člověk z ulice, který je vytržen z každodenního rituálu a kterého jeho zvědavost zavede do míst, kde se lidská duše zmítá mezi peklem a nebesy. Petr Čepek alias Muž s aktovkou (tedy Faust) se z reálné postavy stává aktérem divadelního představení, loutkou ovládanou cizí vůlí. Díky síle zvědavosti se stává strůjcem svého vlastního osudu, který je však předem odsouzen k nicotě. Když pohlédne na Mefista, nahlíží do zrcadla - vidí sám sebe (nastává významný "dialog", kdy se lidská bytost setkává sama se sebou). Švankmajerův Faust není nijak výjimečnou osobností - vždyť se jím mohl stát kdokoliv, kdo dostal leták s mapkou. Je to čistě jen náhodná osoba, která sebou nechá manipulovat a dohraje svou roli do hořkého konce, aniž by se vzbouřil. V tom je skryto ono zdánlivě nehmatatelné poselství filmu - jde o aktuální problematiku. Švankmajerova Lekce Faust je vlastně sarkastickou a kousavou ukázkou manipulace, stejně tak úžasným výtvarným dílem. Mistr stvořil opět nekonvenční dílo, které jde drásavě do hloubky a odkazuje na současnost, resp. na současnou manipulaci všeho druhu, na lidskou determinovanost, na jeho laxnost. A stejně, jako je tomu u jeho předešlé (i následující) tvorby, nabízí tvůrce divákovi bohatý materiál pro další úvahy. Nutno dodat, že Petr Čepek předvedl perfektní, nezapomenutelný výkon. (13.01.2009)

československá a potažmo česká kinematografie se vždy vyznačovala statickým snímáním, divadelností, dialogy (čili kecáním) víc, než efekty, prací se střihem, akcí, adrenalinem a vzrušením. tedy nám jde víc o význam, než o zábavu. škoda, že i ten význam se z našich filmů čím dál víc vytrácí a nakonec je dnes aplaudováno něčemu, co by ještě před dekádou bylo průměrné. Lekce Faust je bezesporů významným počinem – surrealistická a osobitá verze Fausta od Jana Švankmajera překvapuje absencí dialogů, zaměřením se na detaily a překvapivě i onou prací se střihem, již v našich filmech těžko pohledáte. škoda, že v polovině film nechci říct ztratí dech, ale začne naopak kopit jednu akci na druhou (a tou akcí mám na mysli to pobíhání a nahánění), které jakoby chtěly film jen natáhnout nebo nevěděly, co ještě v daný moment říct. s takovým základem měl tento film navíc... a pan Čepek, ten se pro tuto životní roli obětoval... doslova. (23.05.2008)

Loutkové divadlo podle Švankmajera. Délka celovečerního filmu je pro surrealismus ubíjející, nápady se po čase začínají opakovat a na řadu přichází únava. Opakem k tomuto filmy jsou režisérovy krátkometrážní snímky ("Tma/Světlo/Tma", "Možnosti dialogu", "Jídlo"...), mnohé z nich totiž patří vůbec k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie stvořila. 6/10 (09.10.2010)

Film Lekce faust na mňa urobil výborný dojem z viacerých dôvodov. Asi hlavný je ten, že som ho videl v Hrdišti v plnej sále ľudí, ktorí rozumejú filmu a to projekcii dodalo to správne čaro. A čary sa dialy aj na plátne. Švankmajer mi svojou réžiou naplno privodil pocit, že sa pozerám na nejakú rannú nekomerčnú a nehollywoodsku tvorbu Tima Burtona. Spojenie divadla a filmu sa mu podarilo úplne dokonale aj vďaka starej dobrej českej trikovej škole a zapojenia divadelných kulís aj do exteriérových scén. Klasickému príbehu Fausta a Mefista sa začne venovať plnšie až v druhej polovici filmu, dovtedy nás baví hlavne ´osudný´ výkon Čepeka a mňa osobne bavila aj rola Krausa a jeho spiklenca. Je to tajomné, tiché a podmanivé divadlo vo filme. Švankmajerove pekelné výjavy ako hlinené dieťa, Mefistova hlava alebo sám Lucifer sú burtonovsky milé ale zároveň strašidelné. Je tu krásne spojenie drámy s komikou. Scény ako víno v stole, hádka anjelov a démonov alebo šašove neustále privolávanie diabla dokonale odľahčujú inak ťažkú látku Fausta a sú natočené ´ľahkou rukou´. Záverečná scéna len ukončuje pekný divadelno filmový zážitok a znovu navodzuje otázku ,,Kto je silnejší, Boh alebo Diabol?" Film a mágia v najčírejšom slova zmysle. (01.08.2008)