Pupendo

Pro mě osobně je Pupendo zklamání, ne až tak velké, ale čekal jsem, že to bude lepší. Jan Hřebejk potvrdil, že je to skvělý režisér, ale na svůj prozatimní vrchol ještě nedosáhl. Bolek Polívka, Vilma Cibulková a Jaroslav Dušek podávají velmi dobré herecké výkony. Možná až se na to podívám podruhé tak změním své hodnocení...... (21.12.2007)

V nejednom komentáři jsem naznačil rezervovaný postoj k tragikomediím a jejich glorifikaci. Ten nadále trvá, ale jedním dechem dodávám, že pánové Jarchovský a Hřebejk jsou čestné výjimky, kteří s tímhle umělým žánrem dokážou pracovat. Jenomže v případě Pupenda mám neodbytný pocit, že objevují už objevené a tak trochu mlátí prázdnou slámu. Pupendo obsahuje řadu scén, které se zapíšou do historie, několik replik, které se zřejmě budou donekonečna opakovat v kdejaké hospodě, tradičně velké příležitosti pro dobré herce... To je všechno fajn a jsem za to moc rád. Jenže pokud znáte Petra Šabacha, tak dobře víte, že když jste četli jednu jeho knížku, jako byste četli všechny. To dovolovalo dvojici J+H čerpat hned z několika titulů a libovolně slepovat jejich fragmenty v jeden film - a to byla možná chyba. Mám prostě dojem, že se nějak nemohli rozhodnout, o čem ten film vlastně bude. Jestli o paralelních světech rodin Márovy a Břečkovy a jejich společné předposranosti, pak tam ale nepatří postava Vladimíra, milostný život Břečky jr. nebo logicky zdůvodněná, ale beznadějně křečovitá scéna s nahou Vilmou Cibulkovou (jinak nic proti jejím půvabům). Ono je to asi v tom, že scénář se mnohokrát přepisoval, některé motivy nabobtnaly a z jiných se muselo ukrajovat. Část už natočeného materiálu jistě spolkla střižna. A kromě toho se mi nelíbí okázale "symbolický" konec. Hřebejk je příliš dobrý režisér, než aby měl zapotřebí lacinou manýru. No, to jen tak na vysvětlenou, proč je to tentokrát "jen" 80 %. Včetně špachtle. (15.02.2005)

PUPENDO - PŘEDTÍM: Rád bych tohle napsal neonovým blikajícím písmem, kdyby to šlo. Viděl jsem, ale zatím nehodnotím. Hřebejk a Jarchovský totiž stvořili ÚPLNĚ JINÝ film, než jaký jsem čekal a troufám si tvrdit, že než jaký čekali i ostatní. Musím se na to podívat znovu a pak přísahám, že podám zevrubné hlášení :-) POSELSTVÍ PŘÍŠTÍM GENERACÍM - POTOM: Tandem Jan Hřebejk a Petr Jarchovský nám opravdu zrají jako víno. Sklízíte úrodu, dáte ji do lahví a po čase už pijete jen lahodný, mok, šlupky odhozeny v dál. Ale k věci: nejspíš nebudu plně schopen popsat scénář Petra Jarchovského, jelikož nejsem studet filmové vědy, ale co vím, je to, že Jarchovský má vytříbený cit pro psychologickou zkratku a stačí jediný pohled do očí herce anebo věta či sled záběrů a nemusíte mít nutně všechno naservírované až pod nos. Tohle všechno ovšem neplatí o scéně onoho životného dialogu po Svobodné Evropě. Tahle scéna na mě působila tak opravdově, že jsem si na chvíli myslel, že herci vyskočí z plátna. Pupendo nejvíce vystihuje atmosféru povídek Petra Šabacha, jehož knihy "mezi hospodskými historkami a vážnou literaturou" zbožňuju. A i vypointované scénky se omezí vždy na jednu rodinu a ustoupí ději... Dostávám se k hereckým výkonům, kterým vůbec není co vytknout. Bolek Polívka jako vždy příjemně civilní, Evě Holubové role manželky, nenápadně podporujícho svého muže sedne jak ulitá, Jaroslav Dušek je neuvěřitelně paranoidní šeptající "jiný" komunista, postava Vilmy Cibulkové prošla filmem neuvěřitelným vývojem (můžeme se bavit o tom, zda do takového filmu nahota patří, ale z hlediska děje tam sedla naprosto bez debat), Jiří Pecha dokázal, že mu jdou nejen komediální role a Pavel Liška je zkrátka Pavel Liška. Jan Hřebejk citlivě režíruje a kamera skrz ty šedé záběry oprýskaných starých domů a aut Lada a Škoda občas nasnímá barevně opravdu zajímavý záběr. Hudba (ačkoli jsem fanatickým zastáncem let šedesátých) je bezvadně vybraná a dobře se do filmu hodí. Film Pupendo jde ještě dál v plastickém líčení českého prostředí, povah a životní atmosféry let minulých (ať to zní pro některé uši jako skřípání houslí, je to zkrátka tak.) Prostřednictvím dobrého filmu se máme možnost seznámit se sebou samými a scény "TO MĚLO BÝT PRO PŘÍŠTÍ GENERACI, NE PRO TUHLETU!" spolu s "ZÁVIDÍM TI" až po "DĚKUJEME VÁM" se zaryjí hluboko pod kůži a jsou takové, jako život sám a vtipné scény do celku jen lépe zapadnou. Pelíšky byly o kousek vtipnější (Pupendo je zase víc hořké, a to je správně), Musíme si pomáhat bylo tématicky více vyhraněné, tenhle snímek byl o nás nejpravdivější (a komentáře uživatelů, kteří pamatují osmdesátá léta to bohatě potvrzují.) Pupendo vidím na 4,6 hvězdičky a z úcty za snahu všech tvůrců osladit hořkou pilulku dávám pět. Teď, zhruba po půl roce a pěti dalších shlédnutích, můžu konečně s klidným svědomím napsat, že si to absolutní hodnocení u mě zaslouží. Ten film je super!!! (01.02.2006)

Film jsem po třech letech přehodnotil. Líbí se mi více, než při uvedení v kinech. Při opětovém zhlédnutí jsem se neuvěřitelně bavil. Hřebejk a Jarchovský jsou pro mě silná dvojka, která umí svým postavám vtisknout život. Při sledování jejich filmů vůbec nemám pocit, že se dívám na herce. Veškeré ty neuvěřitelné situace jim skrze jejich hrdiny plně hltám a občas váhám, jestli se těm jejich, v jiném kontextu jinak neobyčejně vtipným českým větičkám, mám smát, když daná scéna je smutná či pro hrdiny jinak nepříjemná. Akorát ten Balaton, ten jim nezbaštím. Dělám, jako by ta scéna ve filmu nebyla. (06.04.2003)

Jak jinak - Polívka, Holubová, Dušek - rozdíl mezi tímto, a dalšími, jmenovanými herci obsazenými filmy, spatřuji pouze v tom, že zde více než kdy jindy nevnímám Máru, Márovou a Břečku, ale pořád Polívku, Holubovou a Duška, zdatně jim sekunduje afektovaná a přehrávající Cibulková. A k námětu - koho to ještě zajímá? (21.02.2009)