Kolja

Svěrák (otec) umí psát příběhy, které obsahují silné a vtipné scény, a Svěrák (syn) je umí poutavě a půvabně převést na celuloid. Ano, KOLJA je prvoplánová a až hanebně vykalkulovaná sázka na jistotu, ale je zkrátka velmi profesionálně zpracovaný, zahraný a ve vší své sentimentalitě relativně decentní a i funkční. Film ze zcela pochopitelných důvodů jedněmi milovaný, druhými nenáviděný (přestože svým vyzněním je naprosto nekontroverzní). Ovšem moc by mě zajímalo, jak by byl v naší zemi přijímán, kdyby toho zlatého plešouna (a i ty další významná ocenění) nakonec nedostal... 80 % (16.02.2011)

Tak jako staromládenecký loudil Louka loudí sex, loudí Svěrákovic tandem sladkobolný sentiment. Občas vyloudí úsměv na tváři, jindy jejich nástroj vyluzuje docela kýčovitý tón, ale laskavý divák nakonec polaskán promine. Kalkul? Spíš bych prvně použil nové české slovo "kalkum", protože pouhý kalkul bez umu neznamená nic. A uznejte, že kdo by neuměl, těžko by si přivezl zpoza velké louže zlatého holohlavce v čemodanu.. (20.12.2011)

Zdenek Sverák sa v jednej relácii zabával na tom, že tesne po získaní oscara bola na verejnoprávnej televízii diskusia filmových kritikov o tom, aký je Kolja zlý film a strašný gýč. Ja dúfam, že ak raz my slováci budeme mať to šťastie, že získame zahraničného oscara, tak nebudeme vlastným tvorcom tak závidieť. Dojemný gýč sa dá brať ako podžáner a Kolja je jeho najlepším predstaviteľom. (13.10.2012)

Přehrávající a celkově nevěrohodný Táborský má naštěstí tak drobnou roli, že nedovede výsledný dojem takřka vůbec ovlivnit. A výsledkem je pěkný, neurážlivě sentimentální film, natočený podle tradičního schématu, které nemůže selhat. A to prosím není výtka, jen pouhé konstatování, proč podle mne nejde o nějakou filmovou superbombu. Vyčítám jen toho Táborského :-) (17.08.2007)

Kolja je dobrý film z toho důvodu, že nese všechny znaky klasického Svěrákova scénáristického stylu – zejména lehké a brilantním vtipem sršící dialogy. Dobrým filmem je i proto, že všichni herci bez rozdílu předvádějí skvělé výkony, panem scénaristou samým počínaje (člověk mu toho obšourníka kupodivu věří, sucharovi učitelskému :o)), roztomile tlusťoučkým chlapečkem Chalimonovem končem. Ne tak dobrý je ten film zejména proto, že se v něm začíná projevovat sklon Jana Svěráka k prvoplánovosti a frontálnímu útoku na diváka. Ví, co funguje a to bezostyšně používá, přičemž však udržuje snesitelnou míru. Bohužel narozdíl od Obecné školy je Kolja spíše jistým plánem, jak získat Oscara, než silným a svojským filmem. Chybí mu ona přirozená zemitost (co vy na to, pane Kovář, dobrý, ne? :o)) a sugestivní evokace atmosféry, kterou se vyznačují velké autorské počiny. Nad vodou kalkulu ho drží právě humor, ale nakonec i fakt, že ten příběh (chtě nechtě) člověka vždycky zasáhne. (24.09.2004)