Operace mé dcery

Jeden ze zástupců lékařského žánru u filmů té doby, který mi však přišel tak nějak nevěrohodně natočený, zvláště pátrání po skutečném otci, a po pravdě řečeno, i když byla Klára Pollertová tehdy mokrým snem mnoha dospívajících chlapců, tady hraje hodně mizerně. Dobrá je atmosféra, hudba, kamera, ale scénář mi přijde poněkud skokový (skok sem, skok tam, chvíli dobrá scéna, a jindy mizerná). (30.12.2014)

K Operaci mé dcery jsem se dostala přes hledání něčeho dobrého z tvorby Jana Kačera. Mé velké očekávání bylo zklamáno. Jana Šulcová potvrdila své kvality, Harapes dokázal, že není jenom baleťák. Ale Kačerova role chladného primáře, se mi vůbec nelíbila. Herecký výkon opravdu hrozný. Samotnou postavu jsem chápala, ale nedokázal ji dostatečně prodat. Filmy z nemocničního prostředí mám ráda. Myšlenka tohoto kousku byla skvělá, ale jako celek se to příliš nezdařilo. Velká škoda. (17.10.2011)

Zatímco natalita romské populace dosahuje závratných výšin, pročež mají doma veselo a případné ztráty (způsobené drobnými chybkami při výchově) jsou povoleny, upracovaný člen menšinového etnika se v potu tváře zmůže z pozice předka na zadka sotva jednoho. Když už se mu tato nehoda stane, zcela přeláme žebříček hovnot a je jednou provždy odsouzen ku strachu. Právě na tuto strunku mi udeřila harafenka i její spektakulární herecký majstrštyk. Pravda, také mi přijde zvláštní, že dcera vlastní pokožku podivného odstínu a mluví plynně Malajsky, já však nejsem nějaká vykroucená slečinka, která šermuje kabelkami s Květou Fialovou, takže drobné nesrovnalosti bohorovně přehlédnu.... (13.10.2013)

Vizual vypada spis sedmdesatkovy nez na rok 1986, a o zadny scenaristicky ani herecky zazrak se nejedna. Zname drama, vhodnejsi spis na propsene sobotni odpoledne nez do "primetimu"... Presto si nemyslim, ze je nejaky zasadni duvod udelovat mene nez prumer. P.S.: a jeden postreh ktery me trosku drazdil...vsimli jste si, ze Sulcova byla porad nalicena? V nemocnici? Ve vaznem stavu? Nemyslim... :) (11.04.2015)

Na předlohu Stanislava Rudolfa si velmi dobře vzpomínám. Někdy během puberty jsem ji vylovil z rodinné knihovny, začal ji číst a celý den ji neodložil. Kvůli / díky příběhu mladé dívky na mě ohromně zapůsobila a o některých krvavých situacích se mi zdálo tak intenzivně, že jsem od té doby žádnou další Rudolfovu knihu do rukou nevzal. Ale prý můžu být klidný, o nic jsem nepřišel. Film se mi líbil s jednou jedinou, ovšem celkem podstatnou výhradou, a tou je obsazení hlavní role. Vlastimil Harapes by zkrátka neměl hrát nic jiného než bezcharakterní slizké vykuky, protože ty jediné jsem mu schopný věřit. Jo, takhle obsadit třeba Františka Němce, to by byla úplně jiná káva... Škoda. Jinak jsem byl ale spokojený, obzvlášť se mi líbilo charismatické doktorské duo Jan Kačer a Jiří Kodet. Tři a půl. (20.10.2013)