Obecná škola

"Kdo z rodičů chce vidět Idiota, nechť se staví v ředitelně." To je zajímavé, jak mají školy stejně obsazené ředitelny. Já tedy navštěvuju Obecnou školu celkem rád, nejednou jsem tam hledal ztracené kruhy či blatníky, olizoval zábradlí a učil se chlapáctví od Igora Hnízda. Stejně tak mě bavily tatínkovy názory na politiku, hypochondr Plíha či lstivý pan ředitel. Na tuto školu se zkrátka chodilo za trest, ale já jsem moc rád, že jsem mohl být přítomen tomu, jak si ji Igor Hnízdo vybral ke středověkému trestání. (11.12.2017)

Jeden z nejlepších porevolučních filmů a parádní režijní debut. Krásně napsaný, zahraný i natočený, dokonale vystižená atmosféra dětství i poválečných let (z té hezčí strany, žádné divoké odsuny), kultovní postava Igora Hnízda, učitele, který si dokáže své žáky natolik získat, že se od něj klidně nechají fyzicky trestat, skvělý motiv vystřízlivění dětského hrdiny z falešného idolu v podobě charizmatického učitele a objevení hrdiny ve vlastním "nudném" otci. Vynikající je scéna večeře Součkových a Igora Hnízda, kdy je tatínkova politická krátkozrakost ilustrována tím, že mu uniká, jak Igor před jeho očima svádí maminku. (03.04.2016)

Pro mne osobně nejlepší film rodinného dua Svěrákových... Nejen díky báječnému hereckému obsazení, ale hlavně díky tomu, že tenhle film má naprosto neopakovatelnou atmosféru, ducha i vtip... Ačkoli i další scénáře z pera Zdeňka Svěráka jsou výborné, právě tenhle má pro mne největší punc autenticity, přirozenosti a láskyplné nostalgie. Postavy jsou naspány naprosto věrohodně a naprosto věrohodně jsou též podány; vzniká tak neopakovatelné panoptikum, které Jan Svěrák uvedl v život pomocí pásma vtipných i tragických historek a připojil se tak k nejlepší tradici evropského filmu – jako kouzlem se všední věci mění na výjimečné, magické, podmanivé. "Obecná škola" má v sobě něco z klukovského uličnictví, něco z dětské naivity a něco z dospělého pohledu na svět. Je to film kouzelně naivní a přitom nepostrádající nadhled a třetí rozměr. Asi nejkrásnější portrét dětství a dospělých "hrdinů", jaký jsem kdy viděl. Obecná škola patří v mém porevolučním žebříčku na samou špici hned vedle Hřebejkova "Musíme si pomáhat". (24.04.2004)

Jednoduše miluju tenhle film, pro mě je to jednoznačná jednička tandemu otce a syna Svěrákových. Nikde žádné hluché místo, naprosto geniálně napsané, dokonale vykreslená doba, ve které se to odehrává, pravda, nežila jsem v ní, ale působí to na mě ohromně věrně, všechny ty vtípky tak dokonale sedí, žádná křeč. Herecký koncert všech a tím myslím jak ty nejslavnější, jako je Tříska, Hrušínský, Šafránková, Svěrák, tak představitele dětských rolí, kteří jsou opravdu skvělí. Nádherná hudba, kamera, výprava, prostě všechno. Film jsem poprvé viděla v době, kdy se dostal do kin a od té doby jsem ho viděla snad 20x, neokouká se - pro mě dokonalá poetika. Schválně jsem si tu přečetla těch pár kritických komentářů a říkám si, že jejich pisatelé jsou snad z jiné planety. (03.02.2015)

Nemůžu si pomoct, ale všechny následující Svěrákovy snímky jsou u mě něco níž než právě tenhle, a bojím se, že tomu tak bude napořád. Obecná škola je totiž takovým vlastním způsobem dojemná a roztomilá, prostě celkově hrozně příjemná. A nechybí tu ani svébytný humor: "Je-li ruka nastřelena, tak v žádném případě." Jeden z nejlepších českých filmů se skvělým Janem Třískou v hlavní roli. (02.09.2007)