Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jiří SvobodaHrajú:
Jan Tříska, Zdeněk Svěrák, Libuše Šafránková, Rudolf Hrušínský, Irena Pavlásková, Ondřej Vetchý, Daniela Kolářová, Eva Holubová, Rudolf Hrušínský ml. (viac)Obsahy(1)
Je krátko po vojne a jednu zo škôl na predmestí Prahy navštevuje aj desaťročný Eda Souček so svojim kamarátom Tondom. Chlapci ignorujú pokusy rezignovanej učiteľky Maxovej (Daniela Kolářová) o výuku a viac než o učivo sa zaujímajú o farbu jej nohavičiek. Ani niet divu, že sa jedného dňa učiteľka zblázni a na jej miesto nastúpi nový učiteľ. Volá sa Igor Hnízdo (Jan Tříska) a vymyká sa všetkým učiteľom, ktorých chlapci doposiaľ poznali. Chodí vo vojenskej uniforme, na opasku má naozajstnú pištoľ a v triede okamžite zavedie tvrdý režim. Jeho súčasťou je aj veľmi svižný bičík a pútavé rozprávania o vojnových zážitkoch, ktorými učiteľ pretkáva preberanú učebnú látku. Napriek tomu, že jeho metódy sú prekvapivo účinné, nad prísnym učiteľom sa začnú čoskoro zaťahovať mraky. Okrem toho, že niektorí poslucháči celkom neveria jeho hrdinským historkám, začne sa u neho prejavovať i slabosť pre nežné pohlavie. Nešťastná milenka, ktorú Hnízdo opustil kvôli koketným dvojčatám Fabiánovým, napíše na neho udanie a učiteľovi hrozí trest za mravný delikt. Napriek tomu sa všetci žiaci postavia za svojho obľúbenca. Edo si začína uvedomovať, že tým pravým vzorom pre neho nie je obdivovaný učiteľ, ale jeho puntičkársky otecko Fanouš Souček (Zdeněk Svěrák) so svojím nenápadným, ale napriek tomu skutočným hrdinstvom... (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (755)
Nemůžu si pomoct, ale všechny následující Svěrákovy snímky jsou u mě něco níž než právě tenhle, a bojím se, že tomu tak bude napořád. Obecná škola je totiž takovým vlastním způsobem dojemná a roztomilá, prostě celkově hrozně příjemná. A nechybí tu ani svébytný humor: "Je-li ruka nastřelena, tak v žádném případě." Jeden z nejlepších českých filmů se skvělým Janem Třískou v hlavní roli. ()
"Obecná škola" je prvý celovečerný kinofilm Jana Svěráka. Natočil ho v roku 1991. Do hlavných úloh obsadil svojho otca Zdeňka Svěráka a nedávno zosnulého Jana Třísku. Jan Svěrák vo veku dvadsať šesť rokov dokázal v postkomunistickom československu natočiť perfektnú komediálnu drámu, za ktorú by sa nemusel hanbiť ani žiadny ostrieľaný režisér zpoza veľkej mláky. Aj keď boj o Oscara za najlepší cudzojazyčný film tento snímok nakonec nevyhral, Jan Svěrák ním dal jasne najavo, že sa zaradí medzi absolutnú špičku českých režisérov. **** ()
Je nemilé, že ani jeden ze Svěráků nedokázal úsměvnou historku o lidech a lidičkách povýšit na vážnější svědectví o době. To sice matně prosakuje mezi vším tím hlášením školního rozhlasu a dětskými lumpárnami, ale nikdy nenabere odvahu vystoupit do popředí. Na malý český, ač zkultovnělý, film má Obecná škola odvážně velké ambice, patrné předně z výtečného hereckého obsazení, a pak také z panoramatických leteckých záběrů, které, uznejte, v kdejaké lidové české komedii nevidíte. 80% Zajímavé komentáře: Arius, Phillo ()
Svěrákovic Jan „český Spielberg“ a Zdeněk „kde jsou moje blatníky“ opět bodují a jejich spolupráce českému obyvatelstvu přinesla další skvost české filmové tvorby a jeden z nejlepších porevolučních snímků. Svěrák si svou roli tradičně vychutnal, Rudolf Hrušínský pohladí na duši v jedné ze svých posledních rolí (a opět plně boduje – „Kdo chce vidět Idiota, ať se dostaví do ředitelny.“) a z Jana Třísky respekt přímo sálá. Nádherné, čisté, duševně velice silné a přitom tak hravé a triviální. [Přesná stopáž: 97 min] ()
Pro mne osobně nejlepší film rodinného dua Svěrákových... Nejen díky báječnému hereckému obsazení, ale hlavně díky tomu, že tenhle film má naprosto neopakovatelnou atmosféru, ducha i vtip... Ačkoli i další scénáře z pera Zdeňka Svěráka jsou výborné, právě tenhle má pro mne největší punc autenticity, přirozenosti a láskyplné nostalgie. Postavy jsou naspány naprosto věrohodně a naprosto věrohodně jsou též podány; vzniká tak neopakovatelné panoptikum, které Jan Svěrák uvedl v život pomocí pásma vtipných i tragických historek a připojil se tak k nejlepší tradici evropského filmu – jako kouzlem se všední věci mění na výjimečné, magické, podmanivé. "Obecná škola" má v sobě něco z klukovského uličnictví, něco z dětské naivity a něco z dospělého pohledu na svět. Je to film kouzelně naivní a přitom nepostrádající nadhled a třetí rozměr. Asi nejkrásnější portrét dětství a dospělých "hrdinů", jaký jsem kdy viděl. Obecná škola patří v mém porevolučním žebříčku na samou špici hned vedle Hřebejkova "Musíme si pomáhat". ()
Galéria (37)
Zaujímavosti (90)
- Stožár vysokého napětí, který se ve filmu objevuje, se začal používat až v 60. letech, přestože film zachycuje poválečné období. (M.B)
- O svém tatínkovi, kterého si ve filmu sám zahrál, o mnoho let později vyprávěl: "Když něco řekl, věřil jsem mu. A táta, který byl národní socialista, mi třeba řekl: 'Že prej Plzeň osvobodila Rudá armáda. Na tom vidíš, jak kecaj...' Věděl jsem, že komunisti lžou. ohužel, když jsem se dostal na vysokou, ve druhé polovině padesátých let, moje důvěra k tátovým názorům začala opadávat. Říkal jsem si, že ti univerzitní profesoři musí být přece chytřejší než on, který nemá ani maturitu. (...) Táta měl sice své názory, ale i on do té strany nakonec vstoupil. Ve sklepě schovával agitační skříňku národně socialistické strany s brkem a kladivem, jenže jednou za ním přišli kamarádi a řekli: 'Franto, teď tady má být nový vedoucí stanice. Když to nevezmeš, vezme to tamten vůl. Franto, prosíme, vezmi to. Jen musíš vstoupit do strany.' Tak táta vstoupil. A najednou mi nemohl nic vyčítat. Tohle asi těžko pochopí někdo, kdo tady nežil." (NIRO)
- Předobraz učitele Igora Hnízda (Jan Tříska) se jmenoval Václav Mejstřík a narodil 14. července roku 1907 ve Mstěticích nedaleko Prahy. To, že do obecné školy na Slatinách přešel v roce 1940 z Vršovic z trestu, potvrzují pamětníci, projevoval totiž vždy velký zájem o mladé kolegyně. Od učitelské profese si odskočil i ke spisovatelské a napsal i dvě knihy pro mládež, a to „Negrínek“ a „Tajemství zeleného meteoru“. Každopádně všichni pamětníci pedagogických praktik Václava Mejstříka se shodují, že byl výborným a oblíbeným učitelem. Záhadou však je jeho odbojová činnost. On sám o sobě v dotazníku Svazu protifašistických bojovníků uvedl: „V posledním roce války jsem byl zatčen a vyslýchán gestapem přímo v Pečkově paláci, několik týdnů jsem pak strávil ve věznici Pankrác a v koncentračním táboře v Terezíně. Prchl jsem z totálního nasazení, skrýval se u bratra a taky v lesích okolo Kopidlna. Zúčastnil jsem se akce při zabavování vojenského vlaku a s malou skupinou se před 5. květnem probíjel do Prahy. Bojoval jsem barikádách.“ Historici zjistili, že z neznámého důvodu ve školním roce 1944–1945 neučil a nastoupil znovu na učitelské místo až 1. června 1945. Tedy časově to odpovídá, ale opravdu mohl stihnout uvedené množství odbojové činnosti za jeden školní rok? Co ale naopak jisté je, že se Václav Mejstřík za války na škole ve Vršovicích setkal s ředitelem a odbojářem Janem Zelenkou Hajským. Ten pomáhal parašutistům vysazeným z Británie, kteří uskutečnili atentát na Reinharda Heydricha. Václav Mejstřík zemřel pravděpodobně v roce 1980 v Praze bez potomků. (sator)
Reklama