Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jiří SvobodaHrajú:
Jan Tříska, Zdeněk Svěrák, Libuše Šafránková, Rudolf Hrušínský, Irena Pavlásková, Ondřej Vetchý, Daniela Kolářová, Eva Holubová, Rudolf Hrušínský ml. (viac)Obsahy(1)
Je krátko po vojne a jednu zo škôl na predmestí Prahy navštevuje aj desaťročný Eda Souček so svojim kamarátom Tondom. Chlapci ignorujú pokusy rezignovanej učiteľky Maxovej (Daniela Kolářová) o výuku a viac než o učivo sa zaujímajú o farbu jej nohavičiek. Ani niet divu, že sa jedného dňa učiteľka zblázni a na jej miesto nastúpi nový učiteľ. Volá sa Igor Hnízdo (Jan Tříska) a vymyká sa všetkým učiteľom, ktorých chlapci doposiaľ poznali. Chodí vo vojenskej uniforme, na opasku má naozajstnú pištoľ a v triede okamžite zavedie tvrdý režim. Jeho súčasťou je aj veľmi svižný bičík a pútavé rozprávania o vojnových zážitkoch, ktorými učiteľ pretkáva preberanú učebnú látku. Napriek tomu, že jeho metódy sú prekvapivo účinné, nad prísnym učiteľom sa začnú čoskoro zaťahovať mraky. Okrem toho, že niektorí poslucháči celkom neveria jeho hrdinským historkám, začne sa u neho prejavovať i slabosť pre nežné pohlavie. Nešťastná milenka, ktorú Hnízdo opustil kvôli koketným dvojčatám Fabiánovým, napíše na neho udanie a učiteľovi hrozí trest za mravný delikt. Napriek tomu sa všetci žiaci postavia za svojho obľúbenca. Edo si začína uvedomovať, že tým pravým vzorom pre neho nie je obdivovaný učiteľ, ale jeho puntičkársky otecko Fanouš Souček (Zdeněk Svěrák) so svojím nenápadným, ale napriek tomu skutočným hrdinstvom... (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (754)
Jednoduše miluju tenhle film, pro mě je to jednoznačná jednička tandemu otce a syna Svěrákových. Nikde žádné hluché místo, naprosto geniálně napsané, dokonale vykreslená doba, ve které se to odehrává, pravda, nežila jsem v ní, ale působí to na mě ohromně věrně, všechny ty vtípky tak dokonale sedí, žádná křeč. Herecký koncert všech a tím myslím jak ty nejslavnější, jako je Tříska, Hrušínský, Šafránková, Svěrák, tak představitele dětských rolí, kteří jsou opravdu skvělí. Nádherná hudba, kamera, výprava, prostě všechno. Film jsem poprvé viděla v době, kdy se dostal do kin a od té doby jsem ho viděla snad 20x, neokouká se - pro mě dokonalá poetika. Schválně jsem si tu přečetla těch pár kritických komentářů a říkám si, že jejich pisatelé jsou snad z jiné planety. ()
Pro mne osobně nejlepší film rodinného dua Svěrákových... Nejen díky báječnému hereckému obsazení, ale hlavně díky tomu, že tenhle film má naprosto neopakovatelnou atmosféru, ducha i vtip... Ačkoli i další scénáře z pera Zdeňka Svěráka jsou výborné, právě tenhle má pro mne největší punc autenticity, přirozenosti a láskyplné nostalgie. Postavy jsou naspány naprosto věrohodně a naprosto věrohodně jsou též podány; vzniká tak neopakovatelné panoptikum, které Jan Svěrák uvedl v život pomocí pásma vtipných i tragických historek a připojil se tak k nejlepší tradici evropského filmu – jako kouzlem se všední věci mění na výjimečné, magické, podmanivé. "Obecná škola" má v sobě něco z klukovského uličnictví, něco z dětské naivity a něco z dospělého pohledu na svět. Je to film kouzelně naivní a přitom nepostrádající nadhled a třetí rozměr. Asi nejkrásnější portrét dětství a dospělých "hrdinů", jaký jsem kdy viděl. Obecná škola patří v mém porevolučním žebříčku na samou špici hned vedle Hřebejkova "Musíme si pomáhat". ()
Tenhle film mě míjel všemi směry, to se musí uznat, ale nakonec jsem si na něj čas udělal a podíval se na něco, co mě doslova uhranulo na celém těle. On nakonec ani není důvod, když se v tom objeví Svěrákův tandem, je většinou o zábavu a kvalitu postaráno a stejný problém je právě v Obecné škole. Těm klukům je v tomto příběhu opravdu co závidět. Já teda závidím, to příjemné blaho, bezbolestné blbnutí, pouštění raket do vesmíru, to všecko, jak to nádherně začíná a jak Svěrákova role tvrdí: "Ti budou mít nádhernou budoucnost, co?" nakonec utlumí komunistická fašinérie a já začnu opět přemýšlet nad tím, zdali bych si chtěl užít takové mládí jako ti kluci tady, a popravdě? Chtěl, vlastně proč ne, furt je alespoň na co vzpomínat. Teď si maximálně vzpomenu na to, kdy jsem k čemu napsal jaký komentář, ale takové mládí, tomu můžu jenom a pouze závidět. Celý film je tak hezký, až je to zvláštní jak rychle a bezstarostně uteče. Naprosto stejně jako to dětské mládí. --- Rodiče, kteří chtějí vidět Idiota, nechť se dostaví do ředitelny. ()
Bezpochyby to nejlepší co kdy spolu Svěrákové udělali, a asi i to nejlepší z polistopadové české kinematografie. Má dokonale vykreslenou doslova magickou atmosféru, brilantní scénář, krásnou hudbu, výtečné hereckými výkony, od nezapomenutelného Jana Třísky a typicky civilního, přesto výrazného, Zdeňka Svěráka, až po epizodní perličky jako je do rakve nachystaný Bolek Polívka. Veselé a úsměvné se v dokonalé harmonii proplétá s vážným, ponořeno do magického oparu nostalgie a vzpomínek, ve kterém se každou chvíli blýskne skvělá hláška, geniální moment (nastřelená ruka, pancerfaust) nebo nějaký hezký nápad. Ani po dvaceti letech navíc Obecná škola neztratila nic ze svého kouzla a možná je dokonce s přibývajícími léty (mými, ne filmu), lepší a lepší, obohacena mými vlastními sílícími sklony k idealizovaným vzpomínkám na dětství. ()
Je nemilé, že ani jeden ze Svěráků nedokázal úsměvnou historku o lidech a lidičkách povýšit na vážnější svědectví o době. To sice matně prosakuje mezi vším tím hlášením školního rozhlasu a dětskými lumpárnami, ale nikdy nenabere odvahu vystoupit do popředí. Na malý český, ač zkultovnělý, film má Obecná škola odvážně velké ambice, patrné předně z výtečného hereckého obsazení, a pak také z panoramatických leteckých záběrů, které, uznejte, v kdejaké lidové české komedii nevidíte. 80% Zajímavé komentáře: Arius, Phillo ()
Galéria (37)
Zaujímavosti (90)
- Režisér Jan Svěrák na otázku čtenáře časopisu Premiere, ke kterému žákovi by se sám přirovnal (a zda by to byl Rosenheim) odpověděl: "To určitě ne. I když mě tyhle typy přitahují. S jedním takovým jsem kamarádil ve třetí třídě. Měl trojku z chování a byl jsem pyšný, že jsem takovému pašákovi rozbil hlavu, když jsme házeli cihly do Botiče. V Obecné škole bych se neviděl ani jako tichošlápek Eda, ani jako jeho kamarád Tonda... ten byl zase už moc divoký - skákat z mostu nebo lézt pod katedru bych si asi netroufl. Našli byste mne asi v řadě u dveří někde kolem Lakatoše. Něco bych si tam maloval, cvrnkal spolužákům do uší, házel vlaštovky, občas něco vykřikl, aby se třída zasmála, ale to by bylo asi tak všechno." (NIRO)
- Ve scéně, kdy si Tonda (Radoslav Budáč) veze kolo domů, aby ho vylepšil, tak za ním jde Eda (Václav Jakoubek) s kočárkem, ve kterém má svou sestru. Celou scénu snímá kamera z výšky a lze vidět, že Eda má v kočáru panenku a nikoliv opravdové dítě. (Jimmy15)
- Byt, ve kterém žije fakír (Petr Čepek), se nachází v Praze v ulici Školská 34. (pávek)
Reklama