Stratené mesto

Fajn film, dobrá hudba, skvelý Murray, ale predsa. Príbeh je príliš osobný, nostalgický a autorov. Pre diváka chýba širší rozmer i pohľad. Je to skôr romantika ako dráma. Revolúcia je pokazená, Fidel manipulátor, kráska obláznená.. chýba tomu hĺbka, prekvapenie, spád. Všetko je jasné od začiatku až dokonca. Škoda. (02.09.2006)

Film, který jde Andy Garciovi ze srdce a to je jeho nejsilnější stránka . V prní třetině nám Andy Garcia chce ukázat snad všechno najednou : krásy Kuby, politickou situaci, kulturu, tradice, rodinné vztahy, milostný příběh a ne úplně je to k dobru věci. Ovšem pak vám film doslova zavoní, stejně jako vůně kubánského doutníku a příběh si vás podmaní, stejně jako svůdné pohyby krásných kubánek nočního klubu El Tropico Fico Fellove. Ve společnosti Andy Garcii a Billa Murraye Vám nebude chybět vůbec nic a film Vám zůstane v srdci stejně tak dlouho, jak dlouho cítíte na svých chodidlech jemný bělounký písek s kubánských pláží. Jsem rád, že jsem toto ztracené město objevil. (26.12.2006)

Je to romantický film? Je to historické drama? Je to zachycení revoluce? Nebo snad film mafiánský? Všechno z toho a zároveň nic. Andy Garcia se rozhodl, že si natočí film, který bude hodně vlastenecký, ale který určitě nebude velebit Fidela a jeho režim. Kubu a především jednu rodinu sledujeme v době, kdy končí vláda prezidenta Batisty a pomalu se k moci dostávají revolucionáři v čele s Castrem. Nesledujeme životy významných osobností, ale jedné rodiny, která sice měla jméno, ale do politiky vlastně ani tolik nezasahovala. Nic nezmohli, když se režim měnil, spíše si jen uvědomili, jak křehká jsou rodinná pouta. Fuj, to je věta jako z nějakého nekonečného seriálu. Andy Garcia je jedním ze synů Dona Fellove. Spolu s bratry se snaží žít, jak to jen jde. Fico (Garcia) má luxusní klub, kde se tančí, Luis (Nestor Carbonell) je přesvědčený, že musí udělat něco s režimem Batisty, a Ricardo (Enrique Murciano), nejmladší ze synů, je zase přesvědčen, že jedině spojení s Castrem mu přinese dobrou budoucnost. Ani jednomu z nich není přáno. Luis se vydává cestou revoluce a má být aktivním členem komanda, která má svrhnout Batistu. Nepodaří se a Luis umírá. Režim přesto padá a na místo prezidenta se dostává diktátor Castro. Režim se skutečně mění. Nesmí se hrát ani na saxofon, protože je to nástroj imperialistů. Jsem si jistý, že tohle je to jediné, co mi v hlavě utkví z celého filmu. Ricardo se stává vojákem revoluce a sám jde vlastnímu strýci sdělit, že stát zabírá jeho pozemky a jeho majetek ve prospěch společného vlastnictví. Strýc umírá na selhání srdce a Ricardo si až pozdě uvědomuje, co provedl. Vinu nesnese. Ani Fico to nemá jednoduché. Kromě toho, že v klubu nesmí hrát na saxofon, musí se postarat o milovanou ženu mrtvého Luise. Postará se o ní tak, že se do sebe zamilují. Ani jejich lásce není přáno. Jak to tak vyprávím, film skutečně vyznívá jako lepší verze nekonečné telenovely. Příběhy se zde všechny neuzavřou, některé jsou otevřené, happy end čekat nemůžeme. Historické události jsou zde podány dobře, jsou tu i silné momenty, ale Garcia se až moc cpe do hlavní role, i když má člověk pocit, že by mu slušela spíše role někde v pozadí. tu za něj ale dokonale vzal Bill Murray, který opět - a na velmi malém prostoru - ukázal, jak je skvělým hercem a jak na sebe dokáže strhnout pozornost. Je to zajímavý film, ale pro pochopení doby bych si klidně nejdřív přečetl "Motocyklové deníky" a pak třeba něco, co psal Castro z vězení. Představa o době bude lepší, podána i z druhé strany a budete pak moct konfrontovat. Guevara je zde podán například jako hejsek a pitomec, ale je to jen karikatura skutečné, i když velmi kontroverzní osobnosti. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/prada-tlumocnice-sveraci-kazajka.html (02.03.2013)

Garcia nám svoji rodnou zemi představuje trochu složitěji než jako místo skvělých doutníků, Castrova režimu a chytlavé hudby. Našincovi může být až absurdně povědomý komunistický fanatismus, který dokáže rozdělit rodiče a děti (u nás na přelomu čtyřicátých a padesátých let) nebo scéna, kdy soudruzi zavřou hlavnímu hrdinovi klub, protože v orchestru hraje imperialistický nástroj. Garcia vlastně vypraví drama o rodině, jejíchž členů kvůli politickým okolnostem stále ubývá, ale do toho až moc míchá okrajová témata. Divák by byl naprosto spokojený, kdyby děj trval necelé dvě hodiny a neopustil Kubu. Takhle jsou to čtyři hvězdy s odřenýma ušima. (31.03.2009)

Kubánské drama o kabaretu a ženě, jenž za styk s Fidelem obdrží titul "vdova revoluce". Pokud bych tedy byl žena, tak bych obcoval s pohlaváry, abych rovněž obdržel nějakou prestižní přezdívku. Snímek je bohužel stádní a volně plynoucí jako život smíchovského bezďáka Josefa, který už deset let oblažuje cestující svou přítomností. 33% (06.07.2017)