Stratené mesto

Je to romantický film? Je to historické drama? Je to zachycení revoluce? Nebo snad film mafiánský? Všechno z toho a zároveň nic. Andy Garcia se rozhodl, že si natočí film, který bude hodně vlastenecký, ale který určitě nebude velebit Fidela a jeho režim. Kubu a především jednu rodinu sledujeme v době, kdy končí vláda prezidenta Batisty a pomalu se k moci dostávají revolucionáři v čele s Castrem. Nesledujeme životy významných osobností, ale jedné rodiny, která sice měla jméno, ale do politiky vlastně ani tolik nezasahovala. Nic nezmohli, když se režim měnil, spíše si jen uvědomili, jak křehká jsou rodinná pouta. Fuj, to je věta jako z nějakého nekonečného seriálu. Andy Garcia je jedním ze synů Dona Fellove. Spolu s bratry se snaží žít, jak to jen jde. Fico (Garcia) má luxusní klub, kde se tančí, Luis (Nestor Carbonell) je přesvědčený, že musí udělat něco s režimem Batisty, a Ricardo (Enrique Murciano), nejmladší ze synů, je zase přesvědčen, že jedině spojení s Castrem mu přinese dobrou budoucnost. Ani jednomu z nich není přáno. Luis se vydává cestou revoluce a má být aktivním členem komanda, která má svrhnout Batistu. Nepodaří se a Luis umírá. Režim přesto padá a na místo prezidenta se dostává diktátor Castro. Režim se skutečně mění. Nesmí se hrát ani na saxofon, protože je to nástroj imperialistů. Jsem si jistý, že tohle je to jediné, co mi v hlavě utkví z celého filmu. Ricardo se stává vojákem revoluce a sám jde vlastnímu strýci sdělit, že stát zabírá jeho pozemky a jeho majetek ve prospěch společného vlastnictví. Strýc umírá na selhání srdce a Ricardo si až pozdě uvědomuje, co provedl. Vinu nesnese. Ani Fico to nemá jednoduché. Kromě toho, že v klubu nesmí hrát na saxofon, musí se postarat o milovanou ženu mrtvého Luise. Postará se o ní tak, že se do sebe zamilují. Ani jejich lásce není přáno. Jak to tak vyprávím, film skutečně vyznívá jako lepší verze nekonečné telenovely. Příběhy se zde všechny neuzavřou, některé jsou otevřené, happy end čekat nemůžeme. Historické události jsou zde podány dobře, jsou tu i silné momenty, ale Garcia se až moc cpe do hlavní role, i když má člověk pocit, že by mu slušela spíše role někde v pozadí. tu za něj ale dokonale vzal Bill Murray, který opět - a na velmi malém prostoru - ukázal, jak je skvělým hercem a jak na sebe dokáže strhnout pozornost. Je to zajímavý film, ale pro pochopení doby bych si klidně nejdřív přečetl "Motocyklové deníky" a pak třeba něco, co psal Castro z vězení. Představa o době bude lepší, podána i z druhé strany a budete pak moct konfrontovat. Guevara je zde podán například jako hejsek a pitomec, ale je to jen karikatura skutečné, i když velmi kontroverzní osobnosti. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/prada-tlumocnice-sveraci-kazajka.html (02.03.2013)

Nikto nemôže od kubánskeho emigranta chcieť iný pohľad na koniec šesťdesiatych rokov na Kube, než ten jeho. A to Andy Garcia predviedol. Verím mu, že tých revolucionárov videl tak, ako som to potom videl v jeho filme. Film bol síce dosť dlhý, s hudbou, ktorá ma neoslovuje a s nepochopenou úlohou Billa Murraya, ale na mierne nadpriemerné hodnotenie ten zvyšok stačí. Okrem toho, ak sa človek utekajúci pred revolúciou volá Fico, je to pre mňa zážitok, ako keď Kňažko v Dobrých holuboch hral Lexu. (05.04.2010)

Tenhle film je rozhodně sympatický. Je sympatický svým pohledem na Kubu. Láskyplným, barevným, plným hudby. Sympatickým ho dělá i Bill Murray, který tu funguje jako (a teď k těm méně sympatickým věcem) osvěžovač děje ve všech scénách, kde hraje Andy Garcia. Andy Garcia je totiž neuvěřitelné prkno. Jeho tvář nabízí jen kamenný, možná trochu zasněný výraz, a výraz s velkým, hřejivým, ale nadmíru křečovitým úsměvem. To je jeho představa herectví. Jinak nic proti němu! Napsat scénář, režírovat, být autorem hudby a hrát hlavní roli (a kdoví na co jsem zapomněl) jistě zaslouží obdiv (můj rozhodně má). Jenže krom průměrného Garciova výkonu film shazuje hlavně příšerný „příběh“, jak vystřižený z Daniele Steelové. Všechny scény, kde se nějak „hýbou dějiny“, jsou velmi dobré, často vskutku působivé. To mezi (což je dobrá polovina filmu), je ten největší balast, který si dovedete představit. Dialogy jsou příšerné (nemysli na minulost, já jsem tvoje budoucnost!), slzy umělé, skutečné emoce žádné. Tenhle film se těžko hodnotí. Na jednu stranu velmi sympatický, dobře míněný, na druhou stranu ta nejtupější červená knihovna. (12.07.2006)

Životní projekt Andyho Garcii, který se tím vyznal z lásky ke Kubě, odkud pochází, a vyjádřil svůj vztah ke kubánské revoluci, minulosti a současnosti Kuby a trochu i ke kubánské kultuře. Dramatická linka jedné rodiny a konfliktu mezi třemi syny rozdělenými politickými názory funguje velice dobře, zajímavý je zejména nenaplněný milostný vztah hlavního hrdiny, kdy milence opět rozdělila politika. Trochu mě zklamalo poměrně nevýrazné využití prostředí nejlepšího havanského kabaretu, čekal jsem, že film, kde hlavním hrdinou je kabaretiér a umělec, bude plný muzikálových čísel, výrazných tanečních a hudebních kreací. Čekal jsem zkrátka nový Kabaret. A ono je to kupodivu hodně skoupé, podnik Fico Fellova funguje pouze jako pozadí pro zobrazení osudových politických událostí. Andy Garcia v hlavní roli hraje sice spolehlivě, ale přece jen mám pocit, že oproti svým ranným filmům ztratil trochu jiskru. Celkový dojem: 80 %. Zajímavý je politický rozměr filmu, který poněkud limituje výsledek. Andy Garcia dokazuje, že jako emigrant některým událostem a postavám kubánské historie jednoduše nerozumí, protože ani rozumět nemůže. Nechápe podstatu kubánské revoluce, její kořeny a motivaci účastníků. Jeho hrdiny jsou příslušníci kubánské společenské elity a nespokojenost s Batistovým režimem vnímá především jako nespokojenost s nedostatkem politických práv v období diktatury. Kubánská revoluce ve skutečnosti byla motivovaná sociální nerovností a antiamerikanismem typickým pro celou Latinskou Ameriku. Zasahování vlády USA do vnitřní politiky zemí kontinentu bylo zkrátka maximálně nepopulární a to si Garcia jako úspěšný americký občan a dobře situovaný příslušník vyšší střední vrstvy nepřipouští. Například jeho podání Che Gevary jako cynického vraha je jednorozměrné, je to v podstatě negativní karikatura, která tuto postavu nesmírně zplošťuje. Che Gevara byl nejen jakobínský revolucionář, který bez mrknutí oka dokázal své poražené nepřátele stavět ke zdi, ale i brilantní intelektuál a narozdíl od Castra coby mocenského manipulátora a praktického politika taky člověk, který v ideály revoluce skutečně věřil. .. (31.07.2009)

Z příběhu není cítit NADHLED. Chápu, že to pro rodinu Andyho Garcii muselo být po nástupu Castra těžké a že tímto filmem se smiřuje s minulostí, ale ze "Ztraceného města" je to cítit někdy více, někdy méně, ale POŘÁD. A je to škoda...Některé části jsou totiž skvělé - hlavně zápletka s nejmladším bratrem a jeho proměně v řadách revolucionářů. Pak ale máme ve filmu i pasáže, které ho hodně srážejí, jsou velice přehnané, afektované a nevěrohodné (dost laciná až "telenovelovská" love-story mezi Ficem a Aurorou, proslov Fica pod Castrovým balkonem a prakticky celá část filmu natočená v New Yorku). A poslední důležitý poznatek na závěr: Andy Garcia není moc dobrý herec. Spíš velice průměrný. A to snímku rozhodně nedodalo...Víc než 3 hvězdy dát nemůžu. (07.12.2006)