Nattevagten

Zpočátku poměrně rozvleklé a typicky evropsky podivné co se chování hrdinů týče, v závěru je to ale nervák jak prase. K tomu ještě jedno z nejatmosféričtějších filmových nemocničních zařízení. Takže rozhodně silnej nadprůměr. Horror movie of the year (25.04.2010)

Dobře, tu žánrovou hloupost a prostoduchost film kompenzuje sebe-uvědomělou ironií a okatými komentáři poplatnosti schématům. Rozvleklé tempo však těch několik solidně vystavěných hororových scén kompenzovat moc nedokáže. Celé je to strašně křečovité - herecky i scénicky a mimo márnici tomu chybí atmosféra. Že jsem vraha nepoznal v té minutě, kdy se objevil v záběru, přičítám spíš noční lobotomii než chytrosti Bornedala. Dílčí věci mě na to bavily, celek mrtvolný a páchnoucí dezinfekcí. (23.03.2013)

„Nechcete sedativa? Budete po nich zpívat hymnu, když se budete dívat na krvák.“ :o) Kdyby se děj v prostřední třetině občas netáhl a tím v některých scénách nerozmělňoval atmosféru nebo kdyby Ole Bornedal naplnil toto místy táhlejší dění i něčím jiným, než neustálým plkáním hlavních postav o sexu, tak by byl Noční hlídač možná dokonalým thrillerem s horrorovými prvky a navrch i zdařilým druhým humorným plánem. Už od začátku s prohlídkou prostředí márnice, zmínkami o divných událostech či záběrem na starou černobílou fotku vzniká mrazivá atmosféra s nejedním zneklidňujícím podnětem. To se pro diváka naštěstí děje ve filmu průběžně v mnoha pocitově úderných scénách samoty na noční vrátnici (červený alarm!) a v poslední třetině film vygraduje nejen do slušného děsivého psycha, ale i do příjemně odlehčeného závěru s metafilmovým pomrkáváním na diváka. Mladý Nikolaj Coster-Waldau už tehdy hodně dobrý, nicméně nejvíc pamětihodnou postavou pro mě v rámci žánru vytvořil Ulf Pilgaard jako komisař nesoucí v sobě esencí vysokého respektu, charismatu, skryté ironie a SPOILER! také uvnitř skrytého zvráceného zla. ... „Už jsi byl někdy zabitý? Hned se vrátím!“ :o) ... Nejen skrze zvláštní smysl pro černý humor jsem si Nočního hlídače poměrně užil. [80%] (05.06.2023)

U tohohle filmu je škoda že jako první jsem viděl remake, kterej byl parádní ale u tohohle jsem věděl co bude dál. Prostě všechno. Tohle je totiž totální kopie prakticky beze změny. Jen ta atmosféra je tady o něco větší. Což je fajn. A Waldau je sympatickej chlapík. Každopádně celej komentář k remaku bych mohl zkopírovat a hodit sem, vyšlo by to nastejno. Dobré to je. (29.04.2012)

V roce 1994 natocil do te doby neznamy reziser Ole Bornedal film Nattevagten, v Hollywoodu asi cumeli jak pera z gauce stejne jako ja, zvedli telefon a zavolali mu, jestli by tenhle mrazivej thriller nahodou nechtel natocit u nich s o par milionu dolaru vyssim rozpoctem a hvezdnym hereckym ansablem... no a tak vznikl o nemnoho horsi Hlidac mrtvych. Ovsem tento original zustal neprekonan. Pro mrazeni v zadech pri sledovani v potemnele noci naprosto idealni. [9/10 říjen 2009] (06.10.2009)