Divoká planéta

Mnohými vytýkané nedostatky uznávam, avšak k poetike pulpových kroník Roberta E. Howarda a jemu podobných, na ktoré La Planète sauvage nadväzuje mimo iného čiastočne i graficky, neodmysliteľne patria. Lalouxova "jednohubka" snáď najväčšmi pripomína Almuric, pohlcujúce dielo, ktoré pozoruhodne dobre ukrylo rozprávačské lapsusy za muskulatúru, genderovú/sexuálnu otvorenosť a fantasknú premisu plnú nápadov. René Laloux však dokazuje, že pero je silnejšie meča a preto vsádza na alegóriu stále nie až tak dávnych hrôz, ktoré nám v takto nastavenom zrkadle iného sveta ukazujú ten náš. Myslím, že nedopovedanosť mnohého ešte prehlbuje vzťah k historickej skutočnosti, lebo to zvyšné si dopĺňame sami - a takéto povzbudenie diváka k aktívnej participácii na myšlienkovej rekonštrukcii si cením. Miestami však nešlo onu neohrabanosť - a zastaralosť - necítiť. 75% (22.02.2015)

tenhle film je jedinečný, ať už svojí ploškovanou animací, celkovým výtvarným vzezřením, nápady a futuristickym pojetím (ačkoli by občas přibrzdění fantasie u některých technických prvků a vynálezů rozhodně neuškodila a i v daných letech vniku mohl i laik odhadnou co je blbost, kvůli spoilerům víc psát nebudu), samotný příběh není zas tak úplně propracovaný a některé věci vyzní do ztracena a určitě by se z nich dalo vytěžit víc (úvodní vztah majitele a mazlíčka, či vtah obou ras a větší zapojení vedení Draghů [nebo jak se to píše] ), to ovšem vzhledem k předloze (tady spíš hádám, neboť jsem jí nečetl), datu vzniku i problémům s výrobou rozhodně nemůžu brát jako minus. Velmi příjemné "staroscifi" (25.01.2013)

Divoká planeta je fantasmagorická podívaná ve francouzsko-československé produkci, takže tu mají otisk naše zlaté české ručičky. Jedná se o trošku zapadlý šperk, který se zřejmě ve své době nemohl zde dočkat ohlasu, zato v Cannes získal cenu. Vypravuje alegorický příběh z dalekého kosmu o rase Draagů, kteří si lidi chovají jako domácí zvířátka. Disponují mnohem vyspělejší technologií a při porovnání ve fyzické velikosti jsou to obři, co nás dokáží cvrnkat prsty jakoby se nechumelilo. Animace a vůbec veškeré nápady jsou velmi bizarního charakteru stimulující naši fantazii. Hudba je pochopitelně na svá léta v jakémsi "funky" nádechu, který dle mě ne tolik k příběhu sedí, ale dá se to zkousnout. Po celou dobu jsem měl k filmu jen jednu zvláštní výhradu, které jsem se nemohl zbavit. Možná je to dáno rokem, ale působí scénářem, narací a celkovým plynutím tak nějak nedotaženě, nekonzistentně. Nebyl jsem si celou dobu jistý jestli sleduji film s regulérním příběhem nebo dokumentární cyklus ala Byl jednou jeden... člověk. Přišlo mi, že se to tak nějak mezi sebou střídalo, což mohl být i záměr, ale tahle věc mi trochu vadila. Za smrknutí Divoká planeta určitě stojí a potěší hlavně ty, které otravuje současná hollywoodská animovaná produkce. Ovšem pozor, neřekl bych, že se jedná úplně o animák pro nejmenší! (08.11.2015)

Proč jsem si zamilovala tento film? Například pro jeho surrealistickou kresbu. Zvířáta a krajinu. Pro oslavu potřeby divokosti a tělesnosti. Kvůli staré náčelnici. Kvůli nápadům, které vypadají, jakoby vyvěraly z dětské fantazie (například originální zhotovování oděvů - Krteček by se divil!). Protože Draagové jsou vznešení a mají vskutku podivné zvyky. Protože film vypovídá cosi o tom, že když se jednu z doplňujících se částí celku snažíme eliminovat, nemusí se to vyplatit. (Do hlavy se mi vtírá srovnání s Avatarem, ale k tomu dodám jen toto: Camerone, naser si.) (21.08.2010)

CITÁT - Samička s mládětem. Je snad nemocná??....... ...a tak jsem byl zachráněn..... To je prostě klasika, kterou je dobré vidět. FUTURE GATE 14.3.2015. CITÁT - Divocí lidé, rozmnožují se rychleji než hmyz. Já bych je úplně vyhubil.............. Je to snad poprvé, co mi v kině vadil zvýšený zvuk. Tento snímek má celkem deprimující hudební doprovod a takhle hlasitě, to bylo něco šílenýho. (16.06.2014)