Reklama

Reklama

Toto politické drama mělo to smůlu, že do kin přišlo až po pádu komunistického režimu, když už nemohlo sdělit nic převatně objevného - u diváků zcela propadlo. Režisér Jiří Svoboda zde působivě rozehrál bezmoc politických vězňů v 50. letech, předvedl, s jakou brutalitou se vynucovala smyšlená přiznání. Všímá si nejen osudů zatčených, ale i jejich blízkých, na něž se snášela šikana a doléhalo všudypřítomné podezírání. Režisér dospěl ke zřetelné výrazové expresi, která umocňuje hrůzy teroru, vynikající je herecké ztvárnění jednotlivých postav (Jiří Bartoška, Jaromír Hanzlík, Milan Kňažko). Avšak nelze přehlédnout patrný alibismus - příběh, připomínající svou konstrukcí známější Londonovo Doznání, vyznívá, jako kdyby oběťmi teroru byli jen čestní komunisté, které nevýslovně trápili zlí komunisté. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (128)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

,,Nepadá sníh, aby svět zahubil, ale aby každé zvíře ukázalo svou stopu..." Překvapuje mě, jak dost nízký počet hodnocení má tenhle vynikající film plný zajímavých myšlenek a otevřeně bez cenzury zpracovávající období 50.let na pozadí totalitního systému. Přitom to svými strhujícími momenty (zejména drsnými výslechy) připomíná světoznámé thrillery z posledních 25 let a Jaromír Hanzlík v nezvykle dramatické roli předvedl určitě jeden ze svých nejpozoruhodnějších výkonů. Otevřená zpověď z dílny režiséra Jiřího Svobody, komunisticky aktivního i po sametu '89, ukazuje dodnes tolik diskutované komunisty v 50.letech zcela nezaujatě, jako živé lidi různé povahy, které se v hraničních situacích projevily naplno (,,...ukázali svou stopu"). Byli tady komunisti odporní, chopící se své (zdánlivě) neomezené moci, připomínající v jistých situacích nacisty a fašisty. Byli ale taky ti slušní a čestní a pak ti kontroverzní, kteří na tom tehdy byli snad nejhůř, protože stačilo pouze malé podezření a zaujatost ze strany ,,těch zlých" a klec byla na spadnutí. Není nutno hned všechny dohromady znevažovat ani idealizovat. A tenhle film to ukazuje na pozadí napínavého, atraktivního, byť samozřejmě hodně politického příběhu. V příběhu, který nechává ale nahlédnout i do psychologického prožívání postav a kde se odsouzení několika hrdinů na mnoho let stává vlastně jejich osvobozením od tyranie v podobě cely předběžného zadržení a výslechů (a dostat pak celu na 15 let s farářem v podání Miroslava Macháčka je spíš výhra :o))). Zavádějící název je ironií na přísně kontrolované rozhovory z dopisů a návštěv politických vězňů. 95% ()

Vědma 

všetky recenzie používateľa

Jiří Svoboda je bezesporu zvláštní člověk. Pokud někdo dokáže natočit takový film a být přitom předsedou komunistické strany, tak je to značně schizofrenní. Film je hodně únavný a ta bezmoc je hmatatelná. Herci v rolích vyšetřovatelů kromě Milana Kňažka jsou poměrně málo přesvědčiví a Karel Roden přehrává. ()

Reklama

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Docela žasnu, kolik kvalitních příběhů ze začátku porevoluční éry zapadlo naprosto neprávem v zapomění. Další velmi silná kávička na téma 50 léta s pratikama komunistů v hlavní roli. Upřimně říkám, že ti co tohle byli schopni vykonávat by se měli houpat někde na náměstí a ne na ně uplatňovat zákony platící pro lidi. Dovedli totiž gestapácký teror do zrůdný dokonalosti a s totální pohodou ho praktikovali na naprosto nevinných lidech. Jednomu se z toho co vidí chce fakt blejt. Díky vynikajícím hereckým výkonům všech zůčastněních panů, jak na straně zatčených (Bartoška, Hanzlík ) tak na straně fízlů (Kňažko, Roden ) je zážitek z filmů o to větší. Jenom nechápu Jirku Svobodu, filmařsky je tenhle člověk na vysoký úrovni, díky tomuhle filmu ho vidím i lidsky v jiným světle, ale když si čtu jeho životopis, ptám se, proboha proč ? ()

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Perfektní, leč zapomenuté dílo české kinematografie. Předchůdce filmu "Ve stínu" byl snad ještě lepší než jeho novější verze. A tolik legendárních herců pohromadě se jen tak nevidí. Škoda jen, že to bylo natočeno v době pro film nepříznivé (prakticky všechny první porevoluční filmy zůstaly zapomenuty). ()

klukluka 

všetky recenzie používateľa

Pro mě asi nejlepší film o zvěrstvech páchaných čsl. státní bezpečností na přelomu 40. a 50. let. Paradoxně nám to se vší parádou naservíroval kovanej komouš (ovšem vynikající režisér), kterej se nikdy úplně nezřekl své slepé víry. Pokud mají děti pochopit největší hříchy, jež mohou po čase vyplynout z vlády jedné (extremistické) strany, pak by měly tento film vídat v rámci povinné školní docházky. Stačilo by mi, kdyby si ho pustili aspoň dospělí, to se ale bohužel nestane. Lidi zapomněli a mají tendenci to vnímat jako propagandu. Navíc si nechtějí pouštět do života negativní věci. Sice ve velkém koukají na zprávy, ze kterých se pro změnu já regulérně hroutím, ale u podobných filmů mají pocit, že je psychicky vysávají. A přelom osmdesátek a devadesátek teď není vůbec v kurzu. Asi jsme si toho minulý týden (30 let od revoluce) všimli všichni. Film je famózní svou odvahou vtisknout největšímu hajzlovi šarm a intelekt a vzdělání a dobré způsoby, oběti represe přiznat lidská selhání, je unikátní rozsahem možných forem týrání, je výborný. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (3)

  • Natáčelo se ve věznici v Uherském Hradišti, kde v 50. letech docházelo ke skutečným násilným výslechům a věznění politicky nepohodlných osob. Scény z věznice v závěru filmu byly natočené v pevnosti Terezín. (navorski)
  • Ve retrospektivní scéně, kdy Jan Steiner (Jiří Bartoška), coby důstojník americké armády, přijíždí do koncentračního tábora, zní v pozadí vojenský pochod „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)

Reklama

Reklama