Reklama

Reklama

VOD (1)

Toto politické drama mělo to smůlu, že do kin přišlo až po pádu komunistického režimu, když už nemohlo sdělit nic převatně objevného - u diváků zcela propadlo. Režisér Jiří Svoboda zde působivě rozehrál bezmoc politických vězňů v 50. letech, předvedl, s jakou brutalitou se vynucovala smyšlená přiznání. Všímá si nejen osudů zatčených, ale i jejich blízkých, na něž se snášela šikana a doléhalo všudypřítomné podezírání. Režisér dospěl ke zřetelné výrazové expresi, která umocňuje hrůzy teroru, vynikající je herecké ztvárnění jednotlivých postav (Jiří Bartoška, Jaromír Hanzlík, Milan Kňažko). Avšak nelze přehlédnout patrný alibismus - příběh, připomínající svou konstrukcí známější Londonovo Doznání, vyznívá, jako kdyby oběťmi teroru byli jen čestní komunisté, které nevýslovně trápili zlí komunisté. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (129)

velkyvezir 

všetky recenzie používateľa

Včera jsem viděl na CSfilm a byl jsem ohromen. Kvůli tomuto filmu přehodnotím hodnocení Zdivočelé země a vezmu jí jednu hvězdu. Toto je ten film o hrůze 50. let. Mnozí vyčítají Svobodovi, že souzením komunisty chce zmírnit viny komunistického režimu. Jenže ono je to jinak, film naopak ukazuje tu zhovadilost bývalého režimu ve stíhání a vykonstruovaném souzeni vlastních lidí. Že totalitní režim sejme odpůrce je očekávané, ale že půjde i po těch, kteří jej vytvořili, na základě lží, je hrozné. Už nevím, kdo to řekl, ale tady platí: "Rozdíl mezi gestapem a StB byl ten, že gestapo chtělo z člověka vymlátit pravdu." Jinak Bartoška a hlavně Hanzlík s Vančurovou naprosto bezchybní. K tomu psychopatičtí vyšetřovatelé v podání Kňažka a Rodenb, kdy z každého mrazí jiným způsobem. Spolu s Tichou bolestí neprávem zapomenuté filmy bravurně se vyrovnávající se s 50. lety. ()

#47 

všetky recenzie používateľa

Drsný film o dvou komunistech, kteří jsou v 50. letech vybráni k likvidaci, tj. psychicky a fyzicky mučeni, nuceni k přiznání nesmyslných obvinění a bezmocně směřují k šibenici či dlouholetému žaláři zatímco jejich majetky jsou rozebrány stranickými funkcionáři a jejich rodiny odsouzeny k životu v bídě. Jeden z těch filmů, po kterém si člověk řekne co asi za lidi může ještě spoustu let po revoluci, kdy už jsou všechna tahle zvěrstva dávno známá, volit komunisty. Nicméně, díky za tento depresivní film, jednu z prvních záporných rolí Karla Rodena i výborného Hanzlíka. ()

Reklama

deLaFere 

všetky recenzie používateľa

Jak napsal Gudaulin, film je schématický a trochu šablonovitý, za to hvězda dolů, pro mě, jako pro historika na něm nebylo nic objevného a třeba takový Bumerang považuji za mnohem lepší. Bohužel se obávám, že byť by mohl být skvělým výchovným prostředkem, dnešní mládež by se u něj nudila, protože grow je jen o přiznání. Jinak je snímek neprávem zapomenutý, výborné herecké výkony, historická výpovědní forma je na vysoké úrovni, mám pocit, jako bych sledoval něco od Solženicyna. Aspoň jednou to stojí za to vidět. ()

pytlik... 

všetky recenzie používateľa

Přesvědčivě a dovedně natočené, to se v české kinematografii jen tak nevidí. K oboum obětím jsem ale moc lítost necítil, zejména Hanzlík v roli krajského tajemníka KSČ ať nevykládá, že nevěděl, co je jeho rodná strana zač. Stačí si přečíst proslovy zapáleného arcilotra Slánského v dobách, kdy ještě netušil, jak skončí, o nutnosti čistek a nápravných táborů. Mimochodem je hodně smutné, že zaslouženě potrestat několik málo vrcholných komunistů, byť z jiných, vymyšlených důvodů, dokázala jen sama KSČ právě v oněch zinscenovaných procesech v 50.letech. Od té doby až dodnes nic. A v budoucnu už nic dalšího ani očekávat nelze. ()

DaleCoper 

všetky recenzie používateľa

Příběh z doby kdy komunistická nebo spíš stalinistická strana zlikvidovala prakticky veškerou opozici a tak asi ze setrvačnosti se komunisté začali zavírat a věšet sami mezi sebou. Překvapilo mne že v tom šíleném světě politických monstrprocesů měl i tak člověk který se do toho soukolí dostal určitou svobodu jelikož Mrázek (Hanzlík) který před soudem popřel svoji vykonstruovanou vinu dostal mnohem mírnější trest než Steiner (Bartoška) který se k všem vymyšleným zločinům přiznal. Roden jako vyšetřovatel je skutečně demonický. Doporučená literatura: Arthur Koestler-Tma o polednách. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (3)

  • Natáčelo se ve věznici v Uherském Hradišti, kde v 50. letech docházelo ke skutečným násilným výslechům a věznění politicky nepohodlných osob. Scény z věznice v závěru filmu byly natočené v pevnosti Terezín. (navorski)
  • Ve retrospektivní scéně, kdy Jan Steiner (Jiří Bartoška), coby důstojník americké armády, přijíždí do koncentračního tábora, zní v pozadí vojenský pochod „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)

Reklama

Reklama