Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (161)

MM_Ramone 

všetky recenzie používateľa

"Zánik samoty Berhof" je surová, ponurá, silne atmosferická, povojnová dráma odohrávajúca sa na schátralom statku uprostred hôr na česko poľsko nemeckej štátnej hranici. Výborná réžia, takmer dokonalá kamera a perfektné výkony všetkých zúčastnených hercov robia z tohto snímku nezanedbateľnú súčasť vrcholu československej filmovej tvorby, ktorú dozaista dokážu vysoko oceniť všetci priaznivci tuzemskej kreatívnej kinematografie. **** ()

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Depresívny až strašidelný film, či už počasím, ľuďmi alebo nepríjemnou tmou. Keby nebolo tej tmy na začiatku až toľko, možno by som sa dostal do obrazu o niečo skôr. Stret troch svetov na pohraničí neprinášal nič dobrého, aj úloha nepobožnej mníšky bola tak nejasná, až bola čudná. Rovnako aj prepadová banda sa do rodiny začlenila hladko, že mi ich chvíľu bolo aj ľúto, napríklad pri hre na slepú babu. –––– Posero! Mordovat lidi vás naučej, ale za co může to zvíře? –––– Kdoví, kolik je našich ještě po lesích. Možná tisíce! ()

Reklama

topi 

všetky recenzie používateľa

Syrové, temné a depresivní drama z konce Druhé světové války a zároveň nejlepší film Jiřího Svobody (ještě spolu s filmem Prokletí domu Hajnů). K výborné houstnoucí atmosféře hraje prim skvělá muzika Jozefa Revalla a naprosto geniální kamera Vladimíra Smutného, která jakoby vše sledovala pohledem diváka, na to je pan Smutný prostě mistr! Neskutečný film! Samozřejmě výborný scénář a předloha Vladimíra Kornera (obrovská škoda vystřiženého závěrečného záběru, který se tehdejším komunistickým pohlavářům nelíbil, tak musel být z filmu odstraněn. Hanba, ten zásah byl totiž zásadní a celá symbolika obrazu je v háji, fakt kreténi ti komanči). No i tak je film parádní a chvílemi přímo hororový, samota Berhof v houstnoucí mlze nemá chybu. Výborní představitelé hlavních rolí - otec - Ladislav Křiváček (asi jeho životní role) a jeho dcera - Petronela Vančíková jsou naprosto perfektně zahraný a ostatní herecké výkony včetně Jany Brejchové a mladých Wehrwolfů v podání polských mladých herců jsou velice přesvědčivé. Nezapomenutelné scény (a že by se jich našlo), jsou pro mě tři. Ukřižování, porod telátka přímo z lůna krávy a vidle. Masakr. Tento film je jeden z nejlepších československých snímků a řadím ho mezi filmy, které nestárnou, ba přímo naopak, mají stále co říct. Prostě klasa!! ()

mortak 

všetky recenzie používateľa

Zatímco Stíny horkého léta byly spíše symbolickým vhledem do konce války (mlčící zlo, tradiční sedlácká rodina se silným otcem, slabí opilci z města), Zánik samoty Berhof se snaží o realismus a o propracovanější charaktery postav. Svoboda dovede pracovat se světlem (prohlídka samoty strážníkem v noci), nebojí se násilí, ale nezneužívá ho. Často zabírá rozhovor zkrz otevřené dveře, aby vytvořil v divákovi dojem náhodně vyslechnutého rozhovoru. Problémem (u Kornera častým) jsou motivace jednání jednotlivých postav, které, ač vědomě jen naznačené, nikoliv dořečené, často nedávají smysl. Němci a Salome jsou přehnaně labilní - hrůza války spočívá též v tom, že se lidé chovají vcelku normálně, jen mimochodem ničí a zabíjejí. Ale Salome v jedné chvíli rodí telátko a hned na to je zase tvrdá jako skála, její svěřenci se pohybují v emočních extrémech, a to samé se děje i na české straně - například nová macecha je přehnaně smyslná. Jen Urlika je opravdu jako dítě ztracena v tom neznámem a nebezpečném světě. ()

Omnibus 

všetky recenzie používateľa

Ta krvavá scéna, kdy samopaly werwolfů nedostanou šanci proti poctivé sedlácké ruční práci s vidlemi, mi utkvěla hluboko v paměti . A kluci z Hitlerjugend, ještě nedávno s bradou od mlíka a teď s rukama od krve. A strhující Jana Brejchová v roli řádové sestry, vnitřně silné a přitom tak bezmocné před blížícím se koncem. Miluje ty kluky, jako by byla jejich máma. Tak moc, že nakonec už dál nechce přihlížet tomu, jak přicházejí o naději na smysl jejich boje, a taky o poslední zbytky lidskosti a tím i o duši... Vpravdě ztracen je muž, umírající bez ženy, která by pro něj plakala... Tento film rozhodně není k puštění jen tak, pro oddychově strávený sobotní večer. Co jsem prožíval já, tam na Berhofu, nepřetržitě po celý film? Tíseň... Hroznou tíseň. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (5)

  • Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
  • Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)

Reklama

Reklama