Elling

Snímků na téma autismu či jiných duševních poruch se netočí po světě kvanta. A z množiny takto tématicky zaměřených snímků není automaticky každý kusem výborným, chvalitebným či alespoň dobrým. Naštěstí o snímku ELLING se můžeme bavit jako o filmovém počinu velmi zdařilém. Komorněji laděný opus o Ellingovi a Kjellovi, kteří spolu sdílejí svůj sociální byt, svou duševní poruchu (leč oba s jinou diagnózou) a mají každý zcela jiný pohled na život, je citlivým pohledem do života těchto lidí. Snímek (s přihlédnutím k rozmanitosti projevů jejich diagnóz) není nijak nerealistický; právě naopak. Scény působí věrohodně, příběh není zbytečně přikrášlován či idealizován. Na snímku si také nesmírně cením toho, že se nejedná o snímek "průhledný". Do poslední minuty jsem fakt neměl potuchy, jestli budu na konci filmu juchat nebo hledat po kapsách ušmudlaný kapesník. Shrnuto a podtrženo: moc pěkný film o všednosti, obtížnosti a (přesto) kráse života. (24.02.2004)

Osobně mně tentokrát nesedlo to žánrové rozkročení, na komedii je Elling (2001) filmem příliš melancholickým, chladným, občas krutým k hlavním postavám (život každému z hrdinů nakládá těžká břemena, dvojice hlavních a dvojice vedlejších postav jsou typičtí ztroskotanci, kteří na nějaké základní rovině svůj život nezvládají), na drama zase vlastně filmem bezkonfliktním, filmem, v němž reálně nikomu nic nehrozí, harmonickým ve svých kakofoniích, ústící v podivné smíření, happy end unhappy end - možná je tímto jako život sám? Kdoví? Já vím pouze toliko, že pokračování (II. a III.) vynechám. 60 % (15.01.2023)

Kultovní snímek. Zřejmě nejoblíbenější norský film. Petter Næss tento příběh o strachu, fóbií, nejistotách a prolamování bariér inscenoval jako divadelní hru a poté ho s týmiž herci i zfilmoval. Vznikla neskutečně milá komedie o jednom mužském duu, jež se jen těžko protlouká životem. Elling jako inteligentní člověk, který je pronásledován strachem a nevolností kdykoliv, když má vyjít mezi lidi nebo jen ze svého obvyklého prostředí a Kjell, jenž se zdá být zdánlivě jednodušším, ale cítí a miluje stejně jako ostatní. Dvojice, která asociuje i slavný pár Lemmon + Matthau. Snímek, který nemá daleko ke skutečnosti, ale přesto vyzní optimisticky. Film, který se především díky svému humornému nádechu s přehledem vyvaroval laciného sentimentu. A Ellingova nesmělá hledající básnická povaha je mi nesmírně blízká. (31.07.2006)

Roztomilá komédia o dvoch chlapoch, ktorí sa snažia začať normálne žiť a popritom niekde zapadnúť. No začiatky nie sú ľahké a sú plné rôznych nepríjemných udalostí, ktoré obom hrdinom pekne strpčujú život. To všetko s príjemnou clivotou v pozadí, ktorá dala základ celkom slušnej atmosfére. A navyše popri všetkom sa tu nájde aj pár humorných scénok. Celkom spokojnosť, na oddych a príjemné rozjímanie ako stvorené. 70/100 (04.12.2016)

Ok, určité kouzlo, které vás nutí u filmu vydržet jsem tam našla, ale jinak šlo o naprosto plytký příběh, stále se opakující motivy (nejdřív mi něco fakt nepůjde a pak najednou zavolám bez problémů), nepovedenou hru na emoce diváka a nějaký humor, drama nebo slibovaný zážitek jsem hledala marně. A roztřesená kamera nebo střihy do stejného záběru vážně nedělají artový film. (06.05.2013)