Strach jesť duše

Velká beznaděj a žádné východisko v nepřátelském světě. Vdova, o kterou se vlastní děti nezajímají a mnohem mladší muž - přistěhovalec se do sebe zamilují. Nebo možná nezamilují, ale hledají ve společném životě záchranné lano před samotou. To, co je ale potkává, když jsou spolu, se zdá ještě horší. Nejdříve jsou silní a odolávají. Později ale selže jeden i druhý ... Zvláštní film, který určitě stojí za to vidět. (25.05.2013)

Smyšlený příběh o tom, jak se Maročan v Německu zamiloval, tvrdě pracoval od nevidim do nevidim, trousil moudra o duši a uhnal si žaludeční vředy, mě s politováním neoslovil a po pravdě ani moc nebavil. Ústřední duo mě nedokázalo ani na minutu přimět, abych si myslela, že se mají rádi a chování vedlejších postav bylo úplně mimo můj záběr, nejdřív proti, hned na to pro a bez jakéhokoli vysvětlení změny. Tvůrcův záměr je jasný, nejen s ohledem na zemi původu a její noční můry, přesto jen téma samo o sobě film neutáhne, pro mě ne. P.S. V oblíbených mám Hádej, kdo přijde na večeři, poněkud tristní srovnání... (16.05.2019)

Emmi Kurowski (Brigitte Mira) má za sebou krušný život a ani její budoucnost se na ní nesměje příliš růžově. Již léta je vdovou, tři děti jsou dávno z domu, a protože se nevyučila ničemu "pořádnému", na živobytí si vydělává jako zcela nekvalifikovaná síla. Ač by měla všechny důvody k patřičnému zahořknutí, uchovala si Emmi dostatek radoti z života. Jednoho dne se jí však přihodí cosi, s čím již naprosto nepočítala: hledajíc úkryt před děštěm, narazí v jedné arabské putyce na muže svého života: o 30 let mladšího gastarbeitera Aliho (El Hedi ben Salem)... Partnerský život ne zrovna nejtypičtější dvojice a jeho krize - stylem, jejž ovládá snad jen Rainer Werner Fassbinder. (09.06.2005)

Příběh samotný je asi pro většinu lidí přehnaný, do očí bijící konstrukt, ale je zajímavé, že nad tím jako divák nepřemýšlím a beru jako fakt všechno, co se ve filmu odehrává, jakkoliv by mi to nepřišlo reálné. Film je prostě dobře natočený, je z něj znát silná společenská kritika stran latentní (nebo spíš hodně otevřené) rasové nesnášenlivosti německé společnosti nejen vůči cizincům. Velmi dobře vybraná herečka pro roli Emmi, zachycení vztahů v její rodině a budování prostoru před kamerou v interiérech připomíná ještě "Katzelmachera". Hodně jsem četla o inspiraci RWF tvorbou Douglase Sirka, ale nějak to v tom krom melodramatické nálady a hudby nevidím. (08.02.2011)

Emmi nikdy nebyla dobrá Němka. Po válce si přece vzala Poláka. A skoro 20 let po jeho smrti se zamilovala do o 20 let mladšího Maročana. Co na to rodina, sousedé, kolegyně v práci? Ano, každý správný Němec je rasista. Dokud se nad tím nezamyslí. Pak třeba prodavač, který ji vyhodil ze svého krámku, prozře, protože přijít o pravidelnou zákaznici není dobré: „V kšeftě musí jít veškerý odpor stranou.“ Fassbinder naštěstí nestvořil černobílé postavy, takže ani Ali není žádný dokonalý muž bez chyb. A o to je celý film lepší. Vidět poprvé tento film uprostřed Němci vyvolané uprchlické krize tomu dalo další rozměr. (23.10.2015)