Pulp Fiction: Historky z podsvetia

Máme radost? To si piš, že máme radost, takovýhle film patří do zlatého fondu kinematografie...jedním slovem geniální, dvěma slovy Winston Wolf:) Takže, vážení přátelé, nezapomeňte, že úcta k starším je projevem vychování, a proboha v tom nehledejte hlubší smysl, takové to nahlédnutí do světa drsných gangsterů, kteří i přes svůj amorální život mají jistý zvrácený kodex cti. Nebijte mě, tohle mi tvrdil jeden "intelektuál" z našeho gymplu. Co jsem mu na to mohl říct jiného než: Enyky benyky kliky hec... (20.01.2003)

"Vrátim sa skôr, ako povieš čučoriedkový koláč." - "Čučoriedkový koláč." - "Zasa až tak skoro nie, zlato." Dalo by sa povedať, že pred Tarantinom slovo ´kultový´ existovalo, ale neplnilo funkciu. Prvý odvážny krok urobil Harvey Keitel, keď hral v Quentinovom ostrom debute GAUNERI, no hoci to nebol normálny spotrebiteľský film, napriek tomu nemali PULP FICTION: HISTORKY Z PODSVETIA jednoduchý pôrod a „uveriť v Quentina“ (aby sa projekt vôbec mohol začať nakrúcať) museli také mená, ako Bruce Willis či John Travolta. Vlastne skôr Bruce Willis, lebo Travolta sa v tom čase ZASA nachádzal v „slabšom“ období (= bol vďačný za všetko). Rola nájomného vraha ho znova vrátila na vrchol hollywoodskeho Olympu. Z ďalších hercov, dovtedy neznámych, Tarantino urobil hviezdy (Jackson, Thurmanová) a i vedľajšie roličky zapratal osobnosťami (Rhames, Walken, Roth) a povestnými dialógmi, scénami (tanec) a nápadmi (kufor). Snímka naplno dokázala, že „nezávislý film“ môže získať veľké ceny a zarobiť desiatky miliónov dolárov. A byť zábavný. (18.12.2004)

„Zmizíš z tohodle města. Hned teď. A když zmizíš, budeš zmizelej, nebo tě zmizím já. V L.A. jsi prostě skončil. Bereš?“ Ostatně, kdo by odporoval někomu, jako je pan Wallace, že…V rámci restartu Tarantinovy tvorby muselo samozřejmě dojít i na Pulp Fiction. Když jsem ho viděl poprvé (před cca 11 lety), nadšení u mě zrovna nepřevládalo, a vlastně to dost negativně poznamenalo můj vztah k Tarantinovi. Napodruhé už to bylo o mnoho lepší. Především jsem se o dost víc bavil a nacházel zalíbení jak v dialozích, tak hlavně dobře napsaných i zahraných postavách (Jules, Vincent, Butch, Marsellus, Winston, Mia…zamrzí jen min. prostor pro Buscemiho, ale na další hereckou exhibici už asi nebylo místo). Kult ani genialitu jsem v tom stále neviděl, kvalitní podívanou už ano. „Neleze ti to na nervy?“ - „Co jako?“ - „Trapný chvíle ticha. Proč máme tu potřebu plácat třeba úplný kraviny, jen aby nebylo ticho?“ - „To nevím. Dobrá otázka.“ - „Podle toho poznáš, že jsi narazil na někoho extra. Když můžeš tu hubu na chvilku zavřít a příjemně sdílet ticho.“ (20.04.2008)

Pulp Fiction svým nezaměnitelným feelingem jakoby obyčejných, ale přesto unikátních epizodických příběhů vtahuje do jakoby všedních, ale přesto nevšedních životů sympaťáků na druhé straně zákona. Pulp Fiction si hraje na obyčejnost, ale přitom se jedná o originální a geniální počin, který svým totálním zanícením pro poutavost vyprávění, ruku v ruce s maximální kvalitou (vskutku dokonalý scénář od náčrtu děje až po nejzapadlejší dialog) a zábavností (vtipné paradoxy a náhody) onoho vyprávěného vytváří jedinečný a blahodárný prožitek... Takže nakonec s přihmouřeným okem, protože mám řadu oblíbenějších filmů, dám i těch 10/10 no :) (21.09.2009)

Naprosto pohlcující fascinace brakem a přesné postižení ,,pulp" atmosféry, převedené ovšem do zcela univerzálního tvaru dokonalé filmařiny... Quentin Tarantino na vrcholu své umělecké kariéry. Film, který spustil lavinu... (když už to neudělali Gauneři, i když potenciál na to měli) Velice tuctový příběh, který je ovšem vyprávěn naprosto originální formou... (01.02.2007)