Gauneri

Myslím, že Tarantino si vzal inspiraci z filmu Killing od Stanleyho Kubricka. V obou filmech se chystá velká loupež, a až na pana Oranžového jde o samé velké zločince. V obou filmech panuje jistá nedůvěra a postavy se dopuštějí chyb. I přesto, že se plán vydaří, zločinco buď umírají, nebo jsou chyceni. V obou filmech najdeme i téma cesty za svobodou. V tomto filmu je to pan Oranžový, který chce využít loupeže, aby znovu získal svobodu. "Ve snu jsi mě zastřelil, tak ti radím, aby ses probudil a omluvil se", říká pan Bílý v jednom ze svých nezapomenutelných výstupů. Dále si říkám, že hříčka se jmény je podobná z filmu The Taking of Pelham One Two Three (1974) Styl oblečení je podobný z filmu Lepší zítřek 2 (1987) Scéna postřelení nejlepšího přítele a on se o něj stará, přesvědčuje ho, že nezemře, kde jsme svědky podobného rozhovoru, ale i podobných pocit, která ti dva zažívají. To vše z filmu Oběti války (1989). Ale naprosto největší vliv na Gaunery měla málo známá hongkongská gansterka režiséra Ringo Lama "Město v plamenech" z roku (1987). Hrál v něm jeden z Tarantinových nejoblíbenějších herců asijské kinematografie Yun-Fat Chow. Je zajímavé, že všechny tyhle filmy patří mezi oblíbené Quentina Tarantina a on se rozhodl z nich udělat mix. (10.01.2004)

Bombasticý debut Q.Tarantina,škoda,že dnes sa mu až tak nedarí.U mňa si to s tým svojím Autom riadne posral,ale teším sa na jeho pripravovaný vojnový film.Uvidíme.Čas si môžme skrátiť pripomenutím na pána bieleho a jeho krvavý tanec s britvou,výborné dialógy, v ktorých každé piate slovo je fuck,výborné skladby a suprový záver:"Kurva,přestaň mířit pistolí na mého tátu!"Bang,bang bang,bang.... (02.02.2009)

Gauneři, Tarantinovo slavný celovečerní debut, nezapřou originální, byť poněkud úchylnou obsesi svého stvořitele (scénář, režie i jedna z rolí) světem brakových románů, béčkových gangsterek a vůbec tímhle zvláštním subžánrem americké kinematografie. Brak (anglicky pulp) tu dostává nový rozměr - Tarantino ho povyšuje na zábavu širokých vrstev mainstreamového publika (k absolutní dokonalosti to dotáhl samozřejmě až svým následujícím filmem, který o tom vypovídá již svým názvem - Pulp Fiction). Vtip je v tom, že ačkoliv ,,šílený samouk z videopůjčovny" adoruje fenomén béčkového filmu, o béčkový film se ve své podstatě nejedná - Tarantino provádí skvělý a promyšlený casting, dokonce se dá říci, že má film napěchovaný hvězdami (i když spíše amerického nezávislého filmu), i přes přemíru krvavosti nikdy nesklouzne k přímému zobrazení skutečně drastické scény (atribut drastičnosti je posunut do jazykové roviny, která skutečně stojí za to...míra vulgarity je skutečně abnormální) - např. řezání ucha sleduje kamera natočena mimo epicentrum scény atd., už ve fázi scénáře je geniálně postižen trend verbální podstaty takového filmu - správný ,,drsňák" totiž spíše než zabíjí na potkání hlavně vypouští ultrastylové ,,hlášky, což scénárista Tarantino umí skutečně mistrovsky (a zabíjení má i morální podtext - být ,,gaunerem" se alespoň v tomhle filmu nevyplácí). Nelze nezmínit ani postmoderně řešené rozbití klasické stavby filmového vyprávění, což k dokonalosti dotáhl opět ve svém následujícím filmu, členěném do nelineárně řazených kapitol. Je divné psát o Gaunerech ve smyslu, že jsou zábavní, ale to je vlastně práce Quentina Tarantina - oprášil zašlou slávu tohoto žánru a otevřel ho i většinovému divákovi. Podobné filmy: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (05.02.2009)

Před nástupem Tarantina se točily buď velkorysé, akademicky precizní bijáky, jako byla série "Kmotr" nebo "Tenkrát na Západě", nebo levná a mizerná béčka, která se nedala brát vážně. Tarantino přinesl do kriminálního filmu novou energii, vulgaritu, zajímavé charaktery - jeho hrdinové jsou sbírkou nejrůznějších psychopatů a parchantů nejhoršího zrna - a především vrátil kriminálnímu filmu zábavnost a přitažlivost pro filmové fanoušky. Už v Tarantinově prvotině se objevují prvky typické pro jeho rukopis - střídání časových rovin, hláškovitost, násilí pojaté jako zábava a provokativně popkulturní směs hudebních motivů. Ve svých počátcích znamenal Tarantino výrazné oživení a jeho první filmy mám narozdíl od posledních kousků opravdu rád. Pokud můžu Gaunerům něco vytknout, tak až příliš krátkou stopáž - tahle gangsterka mohla být klidně o půl hodiny delší a divák se mohl seznámit i s osudy zbylých členů gangsterské partičky. Levný snímek, který bodoval díky výbornému obsazení a provokativnímu obsahu. Celkový dojem: 90 %. (22.10.2008)

Geniální filmový výtvor kultovního statusu, Tarantinova režisérská prvotina a jedno z jeho stěžejních děl. Prokazuje v něm svůj obrovský scénáristický talent, typický smysl pro humor, originálnost v tvorbě příběhu a jeho zpracování, excelentní dialogy a břitké slovní přestřelky a skvělé charaktery postav. A především brutálnost ve všem. Partička drsných maníků v podání Harveyho Keitela, Tima Rotha, Stevea Buscemiho a pro mě především Michaela Madsena v legendárním filmu, který měl svět připravit na filmovou revoluci v podobě "šílence z videopůjčovny" Quentina Tarantina. Gauneři pro mě taktéž obsahují jedny z nejdokonalejších "Opening Credits," jaké jsem ve filmu viděla. A ačkoliv jsem doposud film zhlédla dvakrát a neustále jsem ohromena jeho kvalitami, stále mu nedokážu, z mě neznámého důvodu, udělit plný počet. "You ever listen to K-Billy's "Super Sounds of the Seventies" weekend?", "Are you gonna bark all day, little doggy, or are you gonna bite?" (17.11.2010)