Gauneri

9/10. Tarantino je skvěloun. A já zjišťuji, že čím méně prostoru a menší zápletku má, tím víc ho žeru. Kdo jiný dokáže napsat scénu, ve které máte čtyřminutovou argumentaci toho, proč nedávat servírkám dýško? Ta hravost, styl a surovost je nezaměnitelná. Ale to, jak "ne"dořešil situaci s Mr. Blue mu neodpustím! (16.06.2019)

Tarantino nikdy nebyl můj šálek teplé kávy. Gauneři jsou podobným případem, který jen dokazuje, že ani gangsterky nejsou žhavou kávou pro mé chtivé buňky, ale když zrovna po ruce nic jiného nemám, a koukám na zdejší hodnocení, tak chtivost mi nedá a okamžitě tu zapulzuje jeden z hříchů, který si nedokáži odpustit. I tak jsem se ale natolik nedokázal bavit. Nechápu v čem je takový humbuk, když Tarantino točí film. Ve většině případů je to totiž všecko na jedno brdo. Agresivní, krvavé a cynické příběhy se špetkou drsného humoru, které mají za cíl diváka hlavně pobavit. To netvrdím, že neplní, ale já se u toho všeho tak nějak nudím, že prostě poznám, že dobrý film budu hledat asi u někoho jiného než bude právě takové jméno ve filmové branži jako Quentin Tarantino je. Pochybuji, že budu mít náladu se i nadále pustit do nějakých dalších jeho filmů. Jeho tvorba mě prostě nebaví, a to i včetně Gaunerů. Je to ale jen věc názorů, jinak tento film při psaní tohoto komentáře je 131. nejlepším filmem na této databázi, takže na tom přecijen může něco být. --- Tohle budou vaše jména. Pan Hnědý, pan Bílý, pan Světlý, pan Modrý, pan Oranžový a pan Růžový. - Proč sem já pan Růžový? - Protože seš buzna! Jasný? (18.07.2008)

Quentin Tarantino. Je hodně lidí, kterým stačí slyšet toto jméno a film má ihned 4-5 hvězdiček. Mezi ně rozhodně nepatřím a Gauneři jako prvotina Quentina není rozhodně dokonalým snímkem, ale pro mě není ani nadprůměrným. Místo jmen se používají přezdívky podle barev, které jsou jim dány. Odehraje se akce v pozadí a jen vidíte jak se něco pokazilo a postupně se dovídáte v jednom opuštěném skladě co se stalo a proč. To je vše. Humor není nijak přelomoví a možná potěší šílenec Michael Madsen, který si rád hraje s policisty. Nic víc mě nepotěšilo, celý film poměrně zklamal a jen nechápu co kdo vidí na Gaunerech tak úžasného. (18.02.2007)

(1001) Rok 2009: Za film bych dala tři, za Tima Rotha a za konec čtvrtou. Tarantino, u kterého jsem si uvědomila, proč nemám ráda Tarantina. A to jsem ho do té doby měla ráda, ha! Zajímalo by mě, jestli, a jestli ano, tak kdy, zase změním názor. Rok 2014: A přitom tohle je film, který považuji za jeho nejkvalitnější, co se týče toho, jak moc dává smysl ten vyprávěcí postup. Plus jednota místa, času, děje, což je vždycky krása nesmírná. (07.01.2009)

Myslím, že Tarantino si vzal inspiraci z filmu Killing od Stanleyho Kubricka. V obou filmech se chystá velká loupež, a až na pana Oranžového jde o samé velké zločince. V obou filmech panuje jistá nedůvěra a postavy se dopuštějí chyb. I přesto, že se plán vydaří, zločinco buď umírají, nebo jsou chyceni. V obou filmech najdeme i téma cesty za svobodou. V tomto filmu je to pan Oranžový, který chce využít loupeže, aby znovu získal svobodu. "Ve snu jsi mě zastřelil, tak ti radím, aby ses probudil a omluvil se", říká pan Bílý v jednom ze svých nezapomenutelných výstupů. Dále si říkám, že hříčka se jmény je podobná z filmu The Taking of Pelham One Two Three (1974) Styl oblečení je podobný z filmu Lepší zítřek 2 (1987) Scéna postřelení nejlepšího přítele a on se o něj stará, přesvědčuje ho, že nezemře, kde jsme svědky podobného rozhovoru, ale i podobných pocit, která ti dva zažívají. To vše z filmu Oběti války (1989). Ale naprosto největší vliv na Gaunery měla málo známá hongkongská gansterka režiséra Ringo Lama "Město v plamenech" z roku (1987). Hrál v něm jeden z Tarantinových nejoblíbenějších herců asijské kinematografie Yun-Fat Chow. Je zajímavé, že všechny tyhle filmy patří mezi oblíbené Quentina Tarantina a on se rozhodl z nich udělat mix. (10.01.2004)