Gauneri

Je vidět, že Quentin se teprve učil psát fámózní dialogy. Moc "fuckování", moc vokecávání, moc okatě psané hlášky, které sice jsou vtipné, ale působí takovým nuceným, trošku dětinským dojmem. Jde samozřejmě i o to, jak je dokáží herci podat a musím říct, že ne vždy mi jejich projev připadal přirozený. Všechno ostatní je bomba. (06.12.2005)

Jako první celovečerní film tehdy 29 letého režiséra je Reservoir Dogs přímo zázrak. Quentin Tarantino dokázal do skromného snímečku natáčeného převážně v jedné místnosti hned na poporvé vtisknout svůj osobitý styl a udělat z něj legendu... Co první udeří do očí a uší jsou skvélé, místy satirické dialogy bohaté na všemožné fuckování, výborní herci (Mr. Pink je moje nejoblíbenější role Steve Buscemiho) a nekompromisní, až brutální stylovost příběhů "obyčejných" gaunerů. Dále více pod povrchem se skrývá jakési skryté napětí, kdy už je "po akci", ale nervy pracují na sto procent, emoce se hrotí a jejich závěrečná exploze patří mezi nejlepší filmová zakončení vůbec. 9/10 (06.07.2008)

Tarantino nikdy nebyl můj šálek teplé kávy. Gauneři jsou podobným případem, který jen dokazuje, že ani gangsterky nejsou žhavou kávou pro mé chtivé buňky, ale když zrovna po ruce nic jiného nemám, a koukám na zdejší hodnocení, tak chtivost mi nedá a okamžitě tu zapulzuje jeden z hříchů, který si nedokáži odpustit. I tak jsem se ale natolik nedokázal bavit. Nechápu v čem je takový humbuk, když Tarantino točí film. Ve většině případů je to totiž všecko na jedno brdo. Agresivní, krvavé a cynické příběhy se špetkou drsného humoru, které mají za cíl diváka hlavně pobavit. To netvrdím, že neplní, ale já se u toho všeho tak nějak nudím, že prostě poznám, že dobrý film budu hledat asi u někoho jiného než bude právě takové jméno ve filmové branži jako Quentin Tarantino je. Pochybuji, že budu mít náladu se i nadále pustit do nějakých dalších jeho filmů. Jeho tvorba mě prostě nebaví, a to i včetně Gaunerů. Je to ale jen věc názorů, jinak tento film při psaní tohoto komentáře je 131. nejlepším filmem na této databázi, takže na tom přecijen může něco být. --- Tohle budou vaše jména. Pan Hnědý, pan Bílý, pan Světlý, pan Modrý, pan Oranžový a pan Růžový. - Proč sem já pan Růžový? - Protože seš buzna! Jasný? (18.07.2008)

"Někdo nám strká do prdele rozžhavenej pohrabáč a já chci vědět kdo." Kdyby mě starej Joe pozval na tuhle fušku, tak bych evidentně byl panem Bílým - zkušeným, schopným a nevědomky chránícím krysu. Nemám totiž koule na to bejt panem Oranžovým, jsem příliš heterosexuální pro roli pana Růžovýho, považuju se za málo kultovního režiséra pro štěk pana Hnědýho a na rozdíl od pana Světlýho mne nijak zvlášť nepřivádí k orgasmu uřezávat uši cizím lidem. Ovšem pozvání na Tarantinův ukecaný debut nikdy neodmítám a song "Stuck in the middle with you" pak z hlavy nedostanu ani zblízka vypáleným střelivem značky Luger ráže 9mm. (29.10.2011)

Tak tohle opravdu ne. Film o gangsterech, ve kterém se vše řeší dialogama než zbraněma není zrovna moje parketa. Film je tak ukecaný, že polovinu věcí nestihnete ani postřehnout natož vstřebat, herci neznámí, nezajímaví a béčkoví, hlášky mi nepřišly ani vtipné ani cool, Tarantino má zjevně jiný smysl pro humor než já, navíc film, který by mě nudil při pouhé stopáži 99 minut se mi také už delší dobu nestalo. 50% za Režiséra a za zvládnuté řemeslo, ale už nikdy více pro mě muka. (17.01.2015)