Gauneri

Počátkem 90. let filmový svět naplno objevil génia Quentina Tarantina a kinematografie už nikdy neměla být stejná. Mistr pastiše začal ke zděšení publika i kritiků servírovat znepokojivě násilné výjevy, od nichž nelze ani dnes odtrhnout zrak. Více zde. (03.04.2007)

Ultralevné, ultranudné. Pochybuji, že jsem jenom neměl náladu, anebo že Tarantinovi jako tvůrci nerozumím (proč by mě jinak bavil Kill Bill), spíš mám dojem, že tu někteří adorují film s dobrými postavami, ale dějem a scénkami, u nichž se snad ani nejde bavit. Dialogy sice nejsou tak o ničem jako v Autě zabiják, ale jinak si s tímhle Quentinovým brakem v ničem nezadají. Asi jsem měl nějakou cenzurovanou verzi, z které utekly všechny hlášky, geniální scény (co mají všichni s tím řezáním ucha - je to samoúčelné až na půdu) a hlavně logika a momenty překvapení. Možná je to tím, že mám Quentina prokouknutého, možná jsem měl jenom štěstí, že jsem "zásadní odhalení" uhádl na míle dopředu, ale jedno vím určitě - nazvat Gaunery geniálním debutem, musel bych si vyříznout jazyk a vytřít si s ním zadek jak bych se styděl. (14.11.2008)

Stačila jedna pitomá přestřelka, flashback vsazený do přepadení toho krámu s diamantama, nebo cokoliv, kde se střílí (těch pár výstřelů od Mr. Pink skutečně nepočítám). Bohužel to byla jen hodinu a půl dlouhá diskuze o tom, co se ASI stalo, kdo ASI zradil a co se bude ASI dít dál. 50% nuda (11.10.2008)

Zcela zásadní otázka pokud jste film ještě neviděli. "Kdo z nich byl vlastně špicl?" Brutální, krvavý, syrový, cynicky humorný a šokující? Jak pro koho. Tarantino však na sebe řádně ve svém debutu upozornil a dal všem značně najevo, o čem že ty jeho filmy tak zhruba budou! Mě osobně však tato prvotina hodinu a půl trvající až na pár scén dokonale nudila, spíše konverzačka tak trochu na úkor nějaké povedenější akce..Ty tu vidíme jen asi ze tří flashbacků. I když samozřejmě nejsem žádný sadistický zvrhlík ani úchyl ani ten, co by se nějak vyžíval v různých tvrdých sprostých slovech (kdo je větší "KING" ), kterých zde zazní bezpočet, tak dynamická ručně natočená scéna bez střihu tančícího pana Blonďáka na hit od skupiny "Stealers Wheel-Stuck in the middle" byla vynikající a pamětihodná. K ní bych pak třeba ještě přidal tu s přidělováním barev k přezdívkám pro smluvenou akci - hlavně pan Růžový se tu zviditelnil. Takže panové Bílý (Harvey Keitel), Oranžový (Tim Roth), Blonďáku (Michael Madsen), Růžový (Steve Buscemi), Hnědý (Quentin Tarantino) a Modrý (Eddie Bunker) bylo mi potěšením, byli jste dobří, ale něco mi na VÁS přesto nesedělo:-) Možná proto mě film až tolik neuchvátil, spíš to byl z mé strany jen průměr.. (12.01.2008)

„Neměkni mi tady. Nic nevědí. Vědí hovno. Neublíží ti. Jsi zkurvenej drsňák. Uvěří ti každý zkurvený slovo, protože jsi supertvrdej.“ Po dřívějších 3 zkušenostech s Tarantinem jsem o jeho tvorbu ztratil zájem. Po dlouhé době se ve mně přece jen něco zlomilo a rozhodl jsem se o „restart“. A co jiného si na úvod vybrat než jeho celovečerní prvotinu. Škoda, že jsem to neudělal už dávno a nedal pro naše první filmové setkání přednost právě tomuhle dílu. Už úvodní „vatová“ debata o významu písničky Like a Virgin a spropitném pro servírky mě slušně rozesmála. Pak se děj přenesl do opuštěného skladu, kde všem tekly nervy, jeden podezříval druhého a nikdo nevěděl, co se vlastně stalo (anebo ne?) a já se přistihl, že mě to zatraceně baví, a skládání si v hlavě, kdo je vlastně kým, mi přišlo velmi osvěžující. Navíc se podařilo i obsazení, nejvíc se mi zamlouvali Roth a Buscemi. O to víc mě zamrzel vyloženě špatný konec, „přiznání“ i „rozstřel“ se hrubě nepodařily. Přesto Gaunery, které hodnotím silnými 4*, vidím jako důvod pokračovat v „restartu“. (27.05.2018)