Gauneri

Komentovat tento film nemá téměř cenu. On se vám tak nějak okomentuje sám. Totiž, na to, jak je upovídaný, je to velice svižný a zábavný film. Skvělá gangsterka z pera začínajícího fenoménu jménem Tarantino. Za zmínku stojí i skvělý písničkový soundtrack, který je celý koncipován jako fiktivní rozhlasová stanice. (07.11.2011)

Asi vůbec nejčistší esence "tarantinismu"... Mafiáni v oblecích, bavící se o nejobyčejnějších věcech co možná nejsprostším jazykem, stará zápletka oživená nechronologickou narací, zajímavé postavy, výborní herci a špičkové dialogy. Takový je zkrátka Tarantino, čerpající tématicky ze všech možných i nemožných pramenů popkultury. Gauneři jsou syrovější a ucelenější než Pulp fiction, který jde víceméně brát jako několik jen náhodou se protínajících příběhů. Ve většině ostatních věcí jsou hodně podobní jako Tarantinův slavnější kousek, schází jim však něco... nějaké fluidum dokonalosti, kterým (alespoň pro mě) oplývají legendární Historky. Michael Madsen je opravdu nezapomenultený, Steve Buscemi trochu připomíná svého zabijáka z Farga. Celkově výborný film, který by byl za čtyři, ovšem poprvé v plné síle ukázal, co se scénářem a herci umí Tarantino, za to dávám i tu slabší pátou hvězdu, i když... Necelých 90% (18.07.2006)

Tarantinův suverénní debut je jakýmsi after-heist movie, neboť z plánování loupeže a jejího následného provedení vidíme jen útržky. Gauneři se rozebíhají až v momentě, kdy většina filmu tohoto subžánru končí a více než o procesu jsou tudíž o vztazích mezi postavami a jejich jednání ve vyhrocených situacích, které dává s každým dalším zhlédnutím více smyslu. Právě proměnami postav, které se před námi odhalují svými replikami a zároveň jsou odhalovány nevšední strukturací vyprávění, mne film baví víc než politicky nekorektními dialogy nebo Tarantinovou záliba ve věcech, které si navzájem odporují. Taky proto z Gaunerů nejvíc obdivuji retrospektivu pana Oranžového, která je nejen portrétem jedné postavy, ale také miniesejí o tom, jak gangsterské prostředí mužům dovoluje ztvárňovat role, jež by ve "slušném" prostředí byly nepřijatelné. 85% Zajímavé komentáře: Rob Roy, kiddo, Kryšpín, mis-ko, Bilky (26.02.2005)

Kultovka. Úžasný způsob režie udržuje diváka stále v napětí a nutí ho přemýšlet. Výborný Tarantinův rukopis, výborné herecké výkony a brilantní režie. Ne všem se ale snímek zalíbil. I když odpůrci poukazovali na nedostatek morálních hodnot a přílišného násilí, například v legendární scéně s odřezávání ucha, Tarantino odpověděl: „Násilí je tolik přehnané a komiksově nadsazené, že má v člověku spíš vzbudit smích než zhnusení“. Intenzivní krvavá tvorba. Mr.White: "Jestli mě zastřelíš ve snu, tak by ses měl raději vzbudit a omluvit se!". RESERVOIR DOGS se mezi fanoušky stává ihned kultovní záležitostí. (05.09.2011)

Quentin Tarantino bol pre mnohých najvýraznejším a najvzrušujúcejším objavom americkej kinematografie 90. rokov, ktorý sa ohlásil týmto fantastickým kriminálnym thrillerom. Reservoir Dogs mali menší rozpočet než jeho nasledujúce diela, no obsahujú prvky, ktoré sa neskôr stali Tarantinovým poznávacím znamením (tzv. trademarkom). Film sa začína uprostred nepodarenej krádeže diamantov a je rozdelený na niekoľko kapitol, predstavujúcich každého z gangstrov. Tarantino sa nechal inšpirovať rôznymi filmami o lúpežiach – The Killing (1956) Stanleyho Kubricka, City on Fire (1987) Ringa Lama – a podsvetím Jeana-Pierra Melvilla – až na to, že vynechal samotnú lúpež. Dôsledkom nevydarenej lúpeže je krvavý proces, v ktorom súperí lojálnosť s trpkými podozreniami, keď sa zločinci snažia dopátrať, čo (alebo kto) zlyhal/o. Tarantinove banálne „fuck“ dialógy, čerpajúce z popkultúry, dodávajú filmu ironický nádych. Títo zločinci rozprávajú ako obyčajní ľudia posadnutí filmami, nie ako gangstri. Rozruch však spôsobila práve tá znepokojujúca ľahkosť, s akou sa postmoderná „pohoda“ mení na krvavé násilie, pričom je ľahké prehliadnuť vnútornú citovú bolesť. 80% (13.06.2010)