Gauneri

Pan Bílý, pan Světlý, pan Modrý, pan Oranžový, pan Hnědý a pan Růžový májí udělat klenotnictví. Něco se nepovede, anebo spíše někdo je zradí. Pan Oranžový to koupí do břicha a pan Bílý se ho snaží dostat do bezpečí, na předem ujednané místo setkání. Do skladiště. Pan Bílý přemýšlí co dělat dál, do toho přichází pan Růžový. Přemýšejí co se to vlasně sakra stalo... To zhruba k začátku děje první vynikající Tarantinovky, která spolu s Pulp Fiction patří mezi perly světové kinematografie. Špičkové herecké výkony, výborný scénář, skvělá režie, kultovní hlášky a především věrohodnost dělají z Gaunerů nezapomenutelný filmový zážitek. (12.06.2006)

Tarantinův suverénní debut je jakýmsi after-heist movie, neboť z plánování loupeže a jejího následného provedení vidíme jen útržky. Gauneři se rozebíhají až v momentě, kdy většina filmu tohoto subžánru končí a více než o procesu jsou tudíž o vztazích mezi postavami a jejich jednání ve vyhrocených situacích, které dává s každým dalším zhlédnutím více smyslu. Právě proměnami postav, které se před námi odhalují svými replikami a zároveň jsou odhalovány nevšední strukturací vyprávění, mne film baví víc než politicky nekorektními dialogy nebo Tarantinovou záliba ve věcech, které si navzájem odporují. Taky proto z Gaunerů nejvíc obdivuji retrospektivu pana Oranžového, která je nejen portrétem jedné postavy, ale také miniesejí o tom, jak gangsterské prostředí mužům dovoluje ztvárňovat role, jež by ve "slušném" prostředí byly nepřijatelné. 85% Zajímavé komentáře: Rob Roy, kiddo, Kryšpín, mis-ko, Bilky (26.02.2005)

Nářez a překvapení v jednom. Totiž, od tohohle jsem nic nečekal hlavně kvůli tomu, že Tarantino je pro mě symbol jednoho z nejpřeceňovanějších režisérů současnosti, který jakmile dokončí film, tak pět minut na to se stane film kultovním snímkem. A tak jsem dal Quentinovi poslední šanci. Říkám si, že jeho debut by nemusel být špatný. Ale že bude až tak dobrý, to jsem fakt nečekal. Už začátek, kde (celkem logicky :-)) rozebrali Madoninu píseň "Like A Virgin" mě dokázal nakopnout na tu správnou vlnu, která se mě nepustila až do konce tohoto skvělého filmu. Jenže, co je důležitější, u tohohle filmu CHÁPU, že se z něj stal kult, protože si to právem zaslouží, asi stokrát více, než Pulp Fiction (kterému jsem sice dal plné hodnocení, ale nepřesvědčil mě o tom, že by byl hoden nálepky "kultovní film"). Takže, pokud jste na tom s Tarantinem stejně jako já, zkuste Gaunery a možná, že přece jen dokážete pochopit, co na něm ostatní vidí... (27.07.2009)

Zcela zásadní otázka pokud jste film ještě neviděli. "Kdo z nich byl vlastně špicl?" Brutální, krvavý, syrový, cynicky humorný a šokující? Jak pro koho. Tarantino však na sebe řádně ve svém debutu upozornil a dal všem značně najevo, o čem že ty jeho filmy tak zhruba budou! Mě osobně však tato prvotina hodinu a půl trvající až na pár scén dokonale nudila, spíše konverzačka tak trochu na úkor nějaké povedenější akce..Ty tu vidíme jen asi ze tří flashbacků. I když samozřejmě nejsem žádný sadistický zvrhlík ani úchyl ani ten, co by se nějak vyžíval v různých tvrdých sprostých slovech (kdo je větší "KING" ), kterých zde zazní bezpočet, tak dynamická ručně natočená scéna bez střihu tančícího pana Blonďáka na hit od skupiny "Stealers Wheel-Stuck in the middle" byla vynikající a pamětihodná. K ní bych pak třeba ještě přidal tu s přidělováním barev k přezdívkám pro smluvenou akci - hlavně pan Růžový se tu zviditelnil. Takže panové Bílý (Harvey Keitel), Oranžový (Tim Roth), Blonďáku (Michael Madsen), Růžový (Steve Buscemi), Hnědý (Quentin Tarantino) a Modrý (Eddie Bunker) bylo mi potěšením, byli jste dobří, ale něco mi na VÁS přesto nesedělo:-) Možná proto mě film až tolik neuchvátil, spíš to byl z mé strany jen průměr.. (12.01.2008)

Myslím, že Tarantino si vzal inspiraci z filmu Killing od Stanleyho Kubricka. V obou filmech se chystá velká loupež, a až na pana Oranžového jde o samé velké zločince. V obou filmech panuje jistá nedůvěra a postavy se dopuštějí chyb. I přesto, že se plán vydaří, zločinco buď umírají, nebo jsou chyceni. V obou filmech najdeme i téma cesty za svobodou. V tomto filmu je to pan Oranžový, který chce využít loupeže, aby znovu získal svobodu. "Ve snu jsi mě zastřelil, tak ti radím, aby ses probudil a omluvil se", říká pan Bílý v jednom ze svých nezapomenutelných výstupů. Dále si říkám, že hříčka se jmény je podobná z filmu The Taking of Pelham One Two Three (1974) Styl oblečení je podobný z filmu Lepší zítřek 2 (1987) Scéna postřelení nejlepšího přítele a on se o něj stará, přesvědčuje ho, že nezemře, kde jsme svědky podobného rozhovoru, ale i podobných pocit, která ti dva zažívají. To vše z filmu Oběti války (1989). Ale naprosto největší vliv na Gaunery měla málo známá hongkongská gansterka režiséra Ringo Lama "Město v plamenech" z roku (1987). Hrál v něm jeden z Tarantinových nejoblíbenějších herců asijské kinematografie Yun-Fat Chow. Je zajímavé, že všechny tyhle filmy patří mezi oblíbené Quentina Tarantina a on se rozhodl z nich udělat mix. (10.01.2004)