Deathstalker I

Lascivní conanovská fantasy z producentské dílny Rogera Cormana nemá ve skutečnosti se svými propagačními materiály nic společného (ve filmu se vyskytuje jistý prasečí muž, nikoliv však bestiální obr jako na přebalu / plakátu), dívat se na ni ale v pohodě (a snad i proti veškerým předpokladům) dá. Jde vidět, že se štáb filmu celkem snaží. Kamera je v neustálém pohybu (několikrát přijde i se zajímavým záběrem), kulisy i kostýmy ujdou a na place je i dost komparzu, takže scény, ve kterých byl potřeba (především kulisa u turnaje), nepůsobí tak blbě a levně, jak by mohly. I ten mystický meč hlavního hrdiny nemá obvykle hračkovský (plastový) výzor, ale vypadá jako skutečná zbraň. Jisté typické příznaky žánru (a období, ve kterém vznikal) tu samozřejmě jsou - děj je řídký a zmatený, herectví nevalné, financování nedostatečné - na poměry druhé ligy ale nemohu říct, že bych se nudil nebo přímo nebavil. 60% (16.10.2010)

V dětství jsem podobné filmy miloval a myslím si, že kdyby mě Deathstalker neminul, tak bych k němu v současné době přihlížel jinak. Jenomže jsem na něj v dětství nenarazil a když ho člověk shlédne až nyní v dospělosti, tak už vidí jen koninu s ubohými hereckými výkony a příšerným scénářem. Odpad jsem prakticky nedal právě jen proto, že vím, že po podobných filmech byla v 80´ a začátkem 90´ let poptávka a tato kvalita stačila, aby byl divák spokojený. Já také bývával. Teď už je to však málo. (12.03.2021)

Takto by vyzeral Conan, keby bol priteplený, nechodil po posilňovne a o vizáž by sa mu staral Paviel Rochniak. Tá jedna hviezdička je za vizuálnu stránku - toľko holých báb nevidíte ani za 24 hodín v Hustler TV. Pravdepodobne sa jedná v histórií o prvý film natáčaný priamo niekde uprostred štúdiovej divočiny bez scenára štýlom : No dnes v noci som spal zadok dohora, tak tam na pravú stranu scény k tým štyrom nahotinkám pridáme ešte tri. A ty namiesto pozerania do neexistujúceho výstrihu budeš mať reči jak Palacký. Treba pripomenúť, že napriek bohatému oháňaniu sa hlavného hrdinu mečom, čo má pod bedernou rúškou po babičke, si toho moc neužil. (15.09.2008)

Toto sračkoidné fantasy som videl kedysi dávno a nebol som nadšený, pretože v tom nevystupovala tá obluda z obalu. Dnes som si to užil omnoho viac. Moc som si toho nepamätal a treba povedať, že to bolo ešte omnoho stupídnejšie než som čakal, ale takým tým zábavným spôsobom, vďaka ktorému som sa vôbec nenudil. Hlavný hrdina je presne to čomu sa hovorí svalnatý debo. Čarodejnica ho pošle po zázračný meč, on vpochoduje do jaskyne kde žije plesnivý škriatok a ten mu meč jednoducho hodí - aké jednoduché. Potom priberie do partie chlapa čo vyzerá ako čašník z gay baru a ženskú bez podprdy. Žien hore bez je tu viac než dosť, všade samé kozy. Ako protipól k polonahým ženštinám sú tu potom rôzny úchylovia, napríklad chlap ktorý má doslova to čo sa odborne nazýva bravčová hlava stredného doletu a ktorý ostatným len tak mimochodom odtrháva ruky. Logika padla za obeť, jediné čo je naozaj trochu dobré je celkom slušná hudba. (29.08.2010)

Deathstalkerovská série je dobovým příkladem exploatační estetiky (násilí, akce, OO, humor, efektnost) invazivně nacuclé na úspěšný fantaskní žánr sword-and-sorcery proslavený Barbarem Conanem (následovaly spřízněná béčka Barbarian Queen či The Warrior and the Sorcessness). Zároveň představuje jednu z prvních orientovaných sérií Cormanovy produkce na formát videa a kabelové televize, které se objevily na konci 70. let., a které Corman začal zásobovat svými paskvily pod hlavičkou své nové distribuční a produkční společnosti Concorde-New Horizons. Fantaskně-středověké variace o bijci Deathstalkerovi vykazují "slušné" produkční zázemí, které se souvisle zhoršovalo s dalším sequelem až se poslední film přesunul do Maďarských lokací. Kromě prvního dílu každý následující snímek ze série recykluje v rámci děje či výtvarného řešení díla předešlá, a zcela bezostyšně se vykrádají i původní sekvence. Stylově se divákovi snaží nabídnout to, co monumentálnější produkce fantastického žánru, což se jim logicky úplně nedaří; na druhou stranu nabízejí divákovi to, co mainstream nemůže, což se jim daří výsostně. Výsledkem je podivuhodná syntéza blyštivé vyumělkovanosti a neurvalé přízemnosti. Deathstalkerovské filmy jsou obdařeny pitvornou opulencí, velkou dávkou prostopášnosti a groteskní komiky. Hlášky by se daly citovat, u 80' fantasy nesmí chybět ♪ synťáky a dostatek trvalé ondulace; ňadrově-bicepsový kvocient pak na 15 minut čistého filmového času dosahuje úctyhodných hodnot. Pokud máte možnost, jděte do toho – a nejlépe s tuzemským dabingem, který pro Video-spoj připravila firma Heletip, a v němž exceluje Gustav Bubník, Pavel Soukup, Zuzana Skalická či Jana Drbohlavová. (03.06.2013)