Smrť v priamom prenose

Mé zoufale prázdné pocity z toho filmu bych přirovnal k situaci, v níž trosečník ztroskotá na ostrově a během dlouhých a těžce nudných chvil čeká na záchranu, která se nekoná. Velmi inovativní námět byl během natáčení důkladně pohřben nikam neplynoucím příběhem, jehož roztaženost měla být v první řadě zpracována střihačem. 22. století vypadá (vyjma některých dialogů) spíše na dobu, ve které se film natáčel (B. Tavernier bude co se týče rozpočtu pravděpodobně nějaká obdoba strýčka Skrblíka). Myšlenka tu nepochybně je. Budoucnost s nástupem nových technologií a mediálních korporací radikálně snižuje lidskost a racionální uvažování člověka. Bohužel tato působivá idea nijak nevyplouvá na povrch díky záplavě naprosto nezáživných dialogů. Dle mého názoru zde bylo zapotřebí více dynamičnosti a kadence, která by z tak velkého potenciálu vytvořila skutečně silný příběh nutící k zamyšlení. Takhle vznikl jen těžce stravitelný plytký tlach, při jehož projekci vám také hrozí smrt v přímém přenosu. (03.07.2013)

Nepatřím do skupiny seniorů netrpělivě vyhlížejících příchod zubaté s kosou, ale již dopředu mne potěšila vize, že jednou budu umírat stářím nafetovaný do vysmáta. Zatím se na svou smrt snad ani netěším, ale kdybych umíral a někdo to chtěl natáčet, tak bych si od něj rozhodně nechal proplatit tučný šek a můj odchod ze života by pak byla jedna velká jízda. Svět je totiž reality show, což tento snímek prorokoval se slušným časovým předstihem, ale kdybych tady napsal, že jsem občas nezakopnul o nudný okamžik, tak to by se mé tvrzení nejen nezakládalo na pravdě, ale byla by to snad i trochu lež. Přesto si za originalitu a zajímavé herecké výkony dovoluji své objektivní hodnocení tři hvězdy a tři cípy zaokrouhlit o dva cípy nahoru. (12.11.2012)

Tak tohle je dech beroucí šílenost. Šílený je nejen námět a představa toho všeho, ale dost šílené je hlavně to, že tato vize, stará celých třicet let, již nemá daleko od pravdy. Tohle je víc než sci-fi krutá realita všedního dne prahnoucí po senzacích, bolesti druhých, zvrácené krutosti a kruté zvrácenosti. Dokonalý obraz médií rozkládající lidskou přirozenost. Naprostý hyenismus!!! K tomu bezbarvé a neutěšené domy, ulice, pouliční šarvátky, hned od začátku drásavá hudba… Mírné psycho. A Romy je tak skvělá! Přesvědčivě skutečná s nadpozemským úsměvem a všeříkajícím pohledem (ostatně jako vždycky); navíc působí mírně překvapivě velice mladě. Není divu, že ji Francouzi jmenovali spolu s Alainem Delonem za hvězdy roku 1980. Setkání s Harvey Keitelem bylo mé první a určitě ne poslední. Jediné, co mělo na tomto snímku chybu, byl příšerný dabing, který by sice zněl dobře jako rozhlasová hra, ale na obrazovce byl dost nesynchronní, jako bych se chvílemi dívala na jiný film. Celkově jsem ale byla zametená pod podlahu a ještě dlouho tam zůstanu. (30.08.2011)

Nezměrně mnohovrstevnaté dílo, které čím je starší, tím je aktuálnější. Děj se odehrává v roce 2021 a budoucnost je opravdu obdivuhodně "vychytaná". Akorát snad design počítačů a automobilů a zmínka o Sovětském svazu to trochu kazí. Naskýtá se otázka, jak se postavit k opravdu podivným hereckým výkonům a dialogům (viděl jsem to sice s dabingem, ale i tak to bylo nějaké divné) - já jsem to bral za další předpověď stavu civilizace budoucnosti, tedy nikoli za nedostatek, ale za záměr autorů. Snad proto jsem si snímek tolik užil a tolik na mě zapůsobil. Na druhou stranu to ale mohlo být urputným držení se románové předlohy (má domněnka - nečetl jsem). Nevím - posuďte sami, budete-li mít někdy příležitost. Jinak bych do výšin vyzdvihl kameru (nutno vidět v původním cinemascopu). Prý to byl první francouzký film, kde bylo použito steadycamu. (11.05.2007)

Nadčasově zvolené téma, které je v současnosti diskutovanější, než by si možná sami tvůrci tehdy dokázali připustit, poskytuje maximální prostor pro strhující herecké sólo Romy Schneider, jež se v jedné ze svých posledních rolí soustředila na mikroskopické zachycení rozpadající se osobnosti. Zoufalství, proměňující se postupem času v cílevědomou likvidaci sebe sama, jakoby přirozeně vystupuje z původně vykonstruovaného sci-fi obrazu a nabízí reálný thriller mladé ženy, dovedené vlivem lidské manipulace k naprosté fyzické i psychické dehonestaci. Film, který je až příliš pravdivý na to, aby mohl být zapomenut. Plíživý, srdce svírající pocit absolutního vyšinutí je trvalým otiskem v divákově mysli a s každým dalším shlédnutím se tento stav jen prohlubuje. (20.11.2011)