Mäsiari

Především musím říct, že jsem se u filmu výborně bavila, minimálně do poloviny je naducaný černým humorem, tak že člověk sedí s přiblblým úsměvem na tváři po celou dobu, jen na konci už to bylo malinko slabší, ale aby to správně zakončili, hodili na závěr malou ironií celého příběhu a sice, že všechno kouzlo je v marinádě. Viděno v rámci Zahraniční výzva / Dánsko (22.01.2016)

Že si ten Jensen nedá pokoj. Začne to zase hezky tím, že se nám představí nějaké postavy, které jsou vlastně opět úplně irelevantně retardované nebo nějak mentálně poškozené. Do toho se nám tu line další lehce bláznivý a absurdní příběh, kde se dva řezníci rozhodnou dělat kanibalismus ve velkém. Zvrácené to je ve výsledku dostatečně. A herci opět ukazují, co skvělého umí dokázat. Zvlášť opět Mads, ze kterého jde až hrůza kvůli jeho účesu na Drákulu. Obecně vzato asi největší slabina je, že film není ani nějak dobře propracované drama a nebo velmi záživná komedie. Buď jsem asi vtipy zaspal nebo jednoduše žádné nebyly. A nebo postrádali můj smysl pro humor. Dlouho to pro mě byl průměrný film, ale jestli mám hold pro něco slabost, tak je to bizár a ten zde režisér opět využil zcela nečekaně a později ho dotáhne k absolutní dokonalosti s nedávnými Rytíři spravedlnosti. Konec filmu je tak směšně absurdně bizarní, že si nemohu pomoci od toho pro něj mít slabost. Zvlášť když se člověk zamyslí na trochu zvláštně temným zpracování, které hudbou připomíná nefalšovaného Elfmana. (09.02.2021)

Sice mě Jensen nezklamal, ale tentokrát jsem po skončení neměla ten výraz absolutní pohody a spokojenosti. Na to mi přijde zabíjení a porcování veskrze neutrálních (totiž ne vyloženě zlejch) postav a jejich prodávání zákazníkům jako nepříliš vhodnej námět komediálního dramatu, kde si máme oblíbit hlavní postavy. Což o to, Nikolaj Lie Kaas to tady s přehledem zvládá i ve dvojroli a jeho rodinný problémy jsou podaný zručně, a Mads Mikkelsen nikdy neměl odpudivější vizáž, než je konstantně upocenej řezník s mimozemským účesem a zelenou hučkou. I když prodávaj lidský maso za malou provizi, tak je divák rád má, ale nemůžu se zbavit pocitu, že tohle by slušný lidi dělat neměli. Sice je tu opět moje milovaný propojení humoru ("Tys zpanikařil a omylem mu udělal z nohy filety?") s dramatem ("Mlátili mě... často různýma věcma... Klacky...Baterkama...Zelenou pumpičkou na kolo... Opasky..." "Hele, dost už s těma příkladama, co vlastně chceš říct?"), ale tentokrát to nejde tak hladce, jako v Blikajících světlech nebo v Adamově jablku. Prostě Řezníci trochu vržou. A chybí mi víc postav, je tu jen ústřední dvojice, nezajímavá ženská a postiženej bratr. Na druhou stranu je to pořád Jensen, "jen se" nevyvedl tak dobře, jako jindy. A ještě ke konci SPOILER pointa, že šlo celou dobu o marinádu a ne lidský maso, je tak černohumorná, jak to jen jde. Nad všema těma oběťma jejich krvavýho řádění se ti dva na sebe přátelsky usmějou a Mads je spokojen sám se sebou. Hilarious!KONEC SPOILERU (i komentu). (29.10.2011)

"Co to máš v tom pytli? Jednoho malýho Švéda z parku...." Černá komedie po seversku, kde nemá cenu hledat zjevnou nadsázku či ironii, ale jste přinuceni se smát a zároveň stydět. Jensenovy postavy totiž nejsou jen komické figurky v šaškovském obleku, z kterých čiší to pro komedii obvyklé "jen jako", ale smutné existence s lidskou tváří. A při pohledu na ně a jejich počínání s "kuřecími" nebíčky, hláškami typu: "Chutná to jako Grethe" či porcování nepovoleného masa, vám možná bude mrznout úsměv na tváři. Ona ta komedie totiž není jen černá, ale i hořká, a to nemusí být každému po chuti. Upřímně, já se prostě dokázal smát, jsem vinen, kamenujte mě, protože ... a teď jsem dostal kopačku do holeně, naštěstí. (25.12.2016)

Lidské maso je prý náramná bašta a kdo ho jednou ochutná, touží v tom pokračovat. Potvrzovali to kromě jiných třeba staří Fidžijci, kteří pro člověčinu zavrhli vepřové a po dlouhá staletí kvůli svým mlsným jazýčkům intenzivně decimovali populace okolních ostrovů, dokud jim to nezatrhli upjatí běloši a jejich misionáři. A tvrdí to i tahle dánská kvazikomedie. Ona to vlastně ani není komedie, tedy ne taková, u které byste se řehtali na celé kolo jako dementi. Spíš se budete jen mírně pousmívat. A to ještě jen tehdy, máte-li aspoň trochu zvrácený smysl pro humor. Tenhle film je totiž v první řadě hodně hodně divný a teprve potom možná trochu vtipný. Seveřani opět dokonale dostáli své pověsti prazvláštních podivínů a zároveň i skvělých filmařů. Zelení řezníci sice nejsou tak románsky načančaní a vymazlení jako Jeunetovy vzdáleně příbuzné Delikatesy, ale jejich skandinávská introvertní strohost má taky něco do sebe a v záplavě komerční americké produkce je tenhle způsob filmu myslím náramně osvěžující. (11.05.2017)