Damien: Omen 2

Ako to už všeobecne býva, druhý diel je opäť horší a to o dosť oproti prvej časti, na ktorej výborne popracoval Richard Donner. Režisér dvojky Don Taylor ale tento príbeh o Damienovi, pojal úplne zo zlého konca. Tak ako v prvej časti sála z celého filmu pocit hrôzy, z druhej je to pocit beznádeje – a to bohužiaľ režiséra. Rozpačité pokračovanie. (26.11.2006)

Jak již zde bylo nejednou řečeno - slabší odvar jedničky, ale přesto vynikající, atmosférický horror. Vadí mi na něm (trochu paradoxně) akčnost a přílišné tlačení na pilu, chybí zde pomalé houstnutí atmosféry, které jsem tak ocenil v prvním Omenu. Ve dvojce už prakticky nemá co houstnout, jde o klasickou vyvražďovačku všech postav, které se nachomýtnou do cesty sílícímu Zlu. Čtvrtou hvězdu musím dosadit pro zlepšení nespravedlivě nízkého hodnocení. (02.08.2010)

Daleko méně působivé než originální Donnerův film- nejenže v pokračování je vše dané, chybí postupně odhalovaná hrůza, a děj je redukován na sérii úmrtí (jimiž se nejspíš inspiroval Nezvratný osud), ale také W.Holden zdaleka nedosahuje charismatu G.Pecka. Černý krkavec pak nemůže v žádném případě konkurovat děsivým pekelným psům. Spolehnout se tak lze maximálně na hudbu J.Goldsmithe. (04.10.2009)

Pokračovanie pôsobivej jednotky vyznelo trošku menej mrazivo, no stále rovnako akčne. Hudobný podmaz nesklamal, len z malého zimomriavkového Damiana vyrástlo celkom milé utešené stvorenie.pričom jeho tvár na mňa pôsobila skôr nežne ako desivo, čo uberalo na zimomriavkách – to je sná jedna z mála záležitosí, ktorá by sa dalo tomuto kultovému hororu vyčítaťinak znova výborné scenáristické a pútavé spracovanie a hor sa na trojku:) (18.06.2006)

Původní The Omen režiséra Donnera si mě nedávno získal na svou stranu a i já ho řadím mezi nejlepší horory všech dob. Sice jsem mu nedal úplně nejvyšší ohodnocení, ale i tak jde o téměř bezchybnou podívanou. I proto jsem byl velice zvědavý na toto pokračování a mé očekávání bylo opravdu velké. Don Taylor nenatočil vůbec špatný film, ale přece jenom si nešlo povšimnout, že za jedničkou lehce pokulhává. Opět však musím nejprve vyzdvihnout hudební doprovod, který měl na svědomí jak jinak Jerry Goldsmith. Ten zase odvedl poctivý kus práce a mě prostě nezbývá nic jiného než mu zatleskat. Bez něj by prostě neměla tato série takovou šťávu. I když je samozřejmě potřeba říci, že stejnou zásluhu na tom měli i oba scénáře a samotná atmosféra, která je ozdobou obou filmů. Dvojka měla sice na můj vkus poněkud pomalejší rozjezd, ale ani zde nebylo o dramatické chvíle nouze. Což je určitě v pořádku, protože tu naštěstí bylo pořád dost mordů (úmrtí), které byli opět pěkně „pestrobarevné“ a určitě ne nudné. Pekelné síly se činily, oběti umíraly mnohdy nepěknými způsoby – takže z pohledu hororového fandy si prostě nemůžu stěžovat. Oproti prvnímu dílu jsem tu však zaznamenal několik nudnějších pasáží, což byla docela škoda. Nicméně i já musím vyzdvihnout několik velice dobrých hereckých výkonů, které byli rovněž ozdobou tohoto filmu.Pokud bych však měl sečíst všechny klady a zápory, tak převažují pozitivní prvky, což je samozřejmě jen a jen dobře. Takže i tentokrát musím s radostí označit tento film jako nadprůměrnou záležitost, ale těch výhrad oproti původnímu The Omen tu mám přece jenom o něco více. 70% (11.06.2017)