Den cvoka

Marek Kondrat byl brilantní a Den cvoka je asi jeho nejlepší role. Jeden by neřekl, co všechno se může odehrávat v hlavě skoro padesátníka, totálně frustrovaného, snad jen s jednou světlou vzpomínkou ze svého života, která ho drží opravdu jen milimetr nad vodou. Vynikající satira o člověku, jehož charakter je tak těžko uchopitelný a přece v některých momentech tak blízký. Každý máme možná někdy ten svůj den cvoka, kdy nám všechno a všichni lezou na nervy. Jen pozor, aby náš život nebyl se vším všudy úplnou kopií Adaše, protože to by bylo fakt na mašli. Skvěle natočené, Poláci se skutečně vytáhli, jen s tím pejskem si to mohli odpustit. (20.06.2013)

Den cvoka v několika pošahaných dnech zaplněných těma zkurwenýma lidma co furt otravujou, obtěžujou, bezohledně existujou, ani zasraná televize není únikem, samý pitomosti a imbecilní hovadiny, podělanej život, do prdele. ~~~ Profesor na střední škole, rozvedený, žijící sám, kterému svět a život dost brutálně leze na mozek. Satirická kritika běžného života a člověka s několika opravdu vtipnými gagy - jenže ono to tak skutečně je! ~~~ Jakoby nic nemělo smysl. Do prdele. Hygiena, jídlo, práce, jídlo, práce, kouření, prášky, spánek. Kurva, do prdele ~~~ PS: No koukám, že mám co dohánět... (29.04.2011)

"Teď jsem básník a píšu si verše." I já obřadně usedám k psaní komentáře, hrnek kávy, čokoládová tyčinka při ruce..."Uprostřed zahrady sedí královský pár." Rozptýlení. Zevnitř. Zvenčí. Nejde to! Kurwa! Přidávám jednu hvězdu po druhém zhlédnutí, protože jsem se dlouho při filmové komedii tak od srdce nesmála. (14.05.2008)

Skvělé, já se smál snad v kuse, ale taky to bylo zlehka depresivní. Humor hodně drsný. Divím se, ale zároveň mě těší, že v Polsku něco takového vůbec vzniklo. Hlavního hrdinu v podání Marka Kondrata, kterého terorizuje vlastní matka a nemá žádnou autoritu u svých studentů štve vlastně všechno a dává to najevo nezapomenutelným způsobem. (27.03.2006)

Pobavilo mě to velmi, ale ten zadní smutek ve mně zůstane ještě dlouho. Takhle to fakt je - když se nebojuje o holý život ani o holou existenci, ani člověk není zavalen povinnostmi k rodině, není dobrodruh, co hledá výzvy v adrenalinu, ani není milionář, aby mohl cestovat a rozhazovat prachy, ani není bez mozku, dopadne přesně takhle. Vytvoří si mraky rituálů, aby mohl alespoň trochu důstojně přežít každý nový den, ale ten stereotyp ho na druhou stranu zase spolehlivě zabíjí. Přiznám se, že jsem trochu čekala na nějakou pointu, na nějaký obrat - ale když se to nestalo, bylo to vlastně mnohem poctivější. Prostě kladivo do hlavy, realita. (19.06.2015)