Vianočná hviezda

Princezna je moc hezká, učitel sympatický, nebe propracované a dialogy hvězd astronomicky vtipné. Děj je spíš milý než strhující, dobrodružství nečekejte. Ani to nebezpečí v podobě pádu či zavření do vězení nepůsobí hrozivě, o hrdiny se prostě nemůžete bát. Učitel si lásku získá, protože je hodný, nikoliv tím, že by kvůli ní musel podnikat nějaké větší akce. Dobrá výprava, jen ty kostýmy (jak je v českých pohádkách zvykem) vypadají přesně tak, jak jsou - totiž, že je právě ušili. Trochu ošumělosti by jim přidalo na autenticitě. Škoda též Měsíce v podání Martina Huby, který měl spíš jen výplňovou než nosnou roli. SHRNUTÍ: Víc příjemné než zábavné. Nevyvolá smích, ale úsměv jistě. (03.01.2021)

Volný remake Vaughnova Hvězdného prachu bez mrdání, zabíjení a přitepleného Roberta De Nira, kterého vystřídal přiteplený Ondřej Sokol. I na poměry Janákových pohádek pro Českou televizi vyloženě slabé a vyložené promarnění solidního castingu, především roztomilé Terezy Voříškové. PŘÍŠTÍ ROK VÁM TO URČITĚ VYJDE ČT (HEHE!). (24.12.2020)

Přiznám se, že jsem od této pohádky nic neočekávala a ve finále byla velmi příjemně překvapená. Vetšinou jsem k nim spíše skeptická. Taky jsem evidentně nebyla jediná, které Sirius Ondřeje Sokola připomínal Malfoye. Tereza Ramba byla jako Denička velmi příjemná. Totéž platí i o hercích ve vedlejších rolí. Geislerce ta prohnaná Proxima sedla. Tato pohádka byla moc dobře obsazená. Hodně chválím nápad s hvězdami. Ten se mi moc líbil. Nevzpomínám si, že bych něco podobného v našich pohádkách viděla. Zlata Adamovská mi připomínala Marii Terezii. (27.12.2020)

Shodou okolností jsem letos zhlédl i jiný film s triem Ramba/Kotek/Hádek - Vlastníci. Je vidět, že jim to spolu funguje. Pohádka O vánoční hvězdě neurazí, má však těžkou konkurenci v pohádkách z let minulých a v nich podobných prvcích, ať už to jsou personifikace různých konceptů (Dvanáct měsíčků), z nichž jeden z těchto konceptů skončí náhle mezi lidmi a je tam jako slon v porcelánu (Anděl Páně) a klasické milostné trojúhelníky a neopětovaná láska (to je zřejmě skoro pohádková povinnost, namátkou např. Tři oříšky pro Popelku, Z Pekla štěstí nebo Princezna ze mlejna). Nejlepší na celé pohádce pro mě byly comic relief postavy jako byly (z)Denička nebo Sirius (vzhledem možná Lucius Malfoy, chováním však totální Zapp Brannigan), které jako by vypadly z nějakého z mnou oblíbených sitcomů. Koncept záchrany formou "síla lásky" by zasloužil více rozvedení, ať už co se týče heteronormativity, tak co se týče amatonormativity (klidně i formou pokračování). Všechno ostatní potřeba měnit není - písně byly fajn, prostředí také (sníh na obrazovce lze letos na Štědrý den, v roce 2020, pouze závidět) a herecké výkony slušné, i na předabování Leonie Brill se snadno dalo zvyknout. (24.12.2020)

Kouknou se, tvůrci, na Hvězdný prach, jak se dělá pohádka / fantasy podobného stylu - že to chce nějaké větší motivace postav, než jen "Má ji rád, ale jen čumí - Má ji rád až k vlastní smrti - Má rád jen sám sebe - Je zlá, ale vlastně neví proč - Má ho ráda, protože hezky složil jednu písničku". Protože když tohle držíte po neskutečně dlouhou dobu, která u mne subjektivně trvala tři hodiny, tak se vám děj nikam nepohne a je to nuda k po... prostě nuda bez děje. To, co jste odvyprávěli za dvě hodiny (fakt to má jen 92 minut? Nevěřím.), jste měli odehrát za čtvrt hodiny a udělat z toho pořádné tóčo, ne jen naprosto statické hlavní hrdiny a stafáž naprosto netečných postav v pozadí (Hm, aha, přistává Velký vůz, pohoda, není se čemu divit - Hele, holka září, v poho. - Hele, holka září ještě víc, tak jí zatleskáme. - Hele, nějaký divný chlápek s dlouhými bílými vlasy, v poho... atd.). Než se tady Bezejmenný rozhoupe něco udělat, už film pomalu končí, a nakonec vlastně STEJNĚ NIC NEUDĚLÁ! Děti zpívají furt dokolečka jednu a tu samou písničku, až už to všechny musí tahat za uši. Než Měsíci dojde, že by mohl něco udělat sám, uplyne úplně celý film, navíc jako šéf je naprosto pitomý, když nepojme ani nejmenší podezření vůči Proximě. Nic, nic, nic, postavy prostě z panoptika, a vlastně ani ta Proxima nic nepředvede kromě foukání do flašky, dokud jí fet nedojde. A čemu mělo být měsíční stříbro, fakt netuším. Když měli mlhu v očích a dělali, co jim nakážu, na co jim cpát ještě stříbro??? A postava královny - je očarovaná, nebo se tak pitomě chová ze své vůle? Tedy že věří nějaké naprosto neznámé čůze, která jí vpadla na hrad a haní jí její jedinou, vlastní dceru? Že takovou nedala chytit za flígr a vyhodit, ale místo toho ji pozve k večeři? I s tím podivným Kubou, teda očarovaným Vaškem? Mankote! Ještě tak nejvíc se mi líbilo nebe, ale zas - nemělo domyšlená pravidla, co ty hvězdy můžou, a co ne, jak to, že můžou pár dní nesvítit, Siriova domýšlivost přestane být brzy vtipná, trpaslíci jsou blbci až za hrob, a navíc ani to zábradlí do konce filmu taky nikdo neopravil. Co když jim tam Denička zas spadne? Nakonec fakt nerad musím přiznat, že jediným, fakt jediným oživením téhle nezáživné podívané je herecké dřevo Voříškovic Ramba, která se aspoň snaží z té bláznivé a naivní hvězdy vykřesat (byť často násilně a sem tam za hranu) nějaký sympatický humor a bezstarostnost. (25.12.2020)