O 28 dní...

Film, který rezignoval na stříkající Niagary tělesných tekutin ze všech přirozených i uměle vytvořených otvorů v lidských schránkách a víc se zaměřil na chování lidí v situaci, kdy podle nich padly veškeré brány morálních pravidel a přestala existovat budoucnost. Velmi nepříjemný pohled. A na rozdíl od těch přiznaných adaptací jde o velmi vydařenou inspiraci Dnem trifidů. Jen těch stromů je tam míň... (17.06.2003)

Pro mne je tenhle zombie-film dost milé překvapení, protože na to si fakt nepotrpím. Líbila se mi psychologická stránka filmu, kdy lidstvo v podstatě vymřelo a pár přeživších se s tím musí vyrovnat. Za velký klad považuji i to, že se tam zombie vyskytují poměrně málo a dá se s nimi dobře nějakým způsobem zatočit. Můžu dokonce uznat, že jsem se jednou i lekla. Velmi dobře je zvolená hudba. Ale co mě nejvíc dostalo, bylo oznámení: 28 dní poté... (09.03.2006)

Toto Danny Boyle úplne nezvládol. Lacno vyznievajúci pokus o post-apokalyptický film, v ktorom toho funguje veľmi málo - digitálna kamera, podivná hudba a scénar nepripomínajúci ani horor ani drámu - totiž za pozretie rozhodne nestojí. A len kvôli niekoľkým dychberúcim záberom na zdevastovaný Londýn sa 28 dňom potom neoplatí dávať šancu, na to existujú aj lepšie žánrové kúsky. (01.08.2007)

Danny Bole má rozsah. Vybere si žánr, vycucne z něj to nejlepší a dokonale to zkloubí. Tady ale přestřelil. Několik dobrých nápadů, ale neschopný tupý a tuctový scénář, který film stahuje dolů. Několik skvělých momentů a nenudění se je jediné, co film nabízí. Obyčejně by to stačilo, ale od Boyla chci víc. 50% (11.12.2009)

Zombie a podobně nakažené havěti, mezi které patří i lidé v tomto filmu se ve filmech objevují poslední dobou opravdu častokrát. Ne, ale tak často mi to sedí jako tady. Výborně vylidněný Londýn, parádně ponurá atmosféra. Hlavní aspekty tohoto sci-fi, který se nenápadně přiřítil jako vítr a už ted má svoje druhé pokračování. Danny Boyle je v Anglii znám jako velice dobrý režisér, jeho úspěchy to jen potvrzují. Tímto filmem chtěl jen potvrdit fakt, že toto téma je v této době aktuální a mezi diváky úspěšné. Dokázal natočit film plný krve, zajímavého příběhu a jeho průběhu s divným koncem, kde nadržení vojáci se nedají spočítat jen na prstech nohou, rukou, jednoho, dvou lidí, ale tak debilně se vydrápou na povrch, až to příde směšné. Ne ale tak jako tento postkatastrofický film, který atmosfericky hlavně v Londýně naprosto dokonale vyniká. --- Ztratil sem ruku mé sestry. (04.08.2007)