O 28 dní...

Tak především tady vůbec žádní "zombie" nejsou, takže to od tohohle filmu nečekejte ! Jsou tu "jenom" nakažení a hrstka jedinců v naprosto nepředvídatelné krizové situaci. Apokalyptická vize je znázorněna poměrně úspornými prostředky, ale dost uvěřitelně na to, abyste chvílemi jen stěží dýchali (ten Londýn byl úžasný). Vůbec filmařsky je to výborné a nebýt některých scénáristových "úletů", bylo by to ještě lepší._____ Pokud by kluci na vojně byli po měsíci TAKHLE nadržení, to by večerní Praha asi nebyla moc bezpečná :) (09.01.2004)

Dvacet osmička je pro mnoho příznivců post-apokalyptických a zombie filmů něco jako kult, který se musí uctívat, a také se jedná o základní pilíř nového žánru produkce 21. století z hnízdečka britských gémiů. Nejedná se ani tak o šílenou zombie akci, ale spíše o vyvolání sklíčenosti a to díky prázdným vylidněným ulicím a deprimující hudbě z produkce Johna Murphyho(soundtrack, který se opravdu povedl). Oba tyto hlavní faktory ovlivňují divákovy pocity po zbytek celého filmu, a i když se nejedná o akci jako tomu bylo v "Úsvitu Mrtvých", tak přesto je vytvořen dokonalý pocit prázdnoty a akční temné atmosféry. Je pravda, že o klasické zombie se nejedná a hovoří se zde o nakažených, avšak je na každém, jak si to odůvodní. Každopádně setkání s nakaženým na zámečku, který obývá vojenská jednotka, a následný útok nakažených je něco neuvěřitelného a deprimujícího. Některým důchodcům by nestačil ani kardiostimulátor, aby to rozdejchali. 90% (11.02.2009)

Woha. To je poprvé co píšu nějáký komentář podruhé. Havárie serveru se tady na ČSFD jen tak nevidí (musel jsem si to někam poznamenat :-). Nejpůsobivější scéna snímku 28 DNÍ POTÉ je bezpochyby pouť Cilliana Murphyho vylidněným Londýnem. Což je v podstatě hned druhá scéna filmu. Dál už se jedná o post-apokalyptický snímek o přežití a lidských vstazích, střihnutý ne-úplně normálním zombie hororem. Trochu problém je chatrnější scénář (nemůže se rozhodnout jakým filmem nakonec bude), který Danny Boyle zachraňuje vizuálními parádičkami (dokonce jednou i olejomalbou) a netradiční kamerou. (24.08.2007)

Prvni polovina je vyborna, zameruje se na dusledky epidemie, na to, co dela s nenakazenymi lidmi, na jejich psychiku, ktera je podle me prokreslena velmi dobre. K tomu jeste spise sentinemtalni hudba a mame zadelano na vyborne psychologicke drama s prvky hororu. Bohuzel se tvurcum asi nezdala temer nulova akce, tak si to museli vynahradit druhou polovinou, jez je uplne o necem jinem, a s jedinym zajimavym objevem, ktery se v ni uskutecni, slo divaka seznamit uplne jinak. Takze druha pulka je nesmyslna akcni slatanina borici vse, co prvni pule pracne vybudovala. Tohle me vazne mrzi :-( (15.06.2003)

Zombie a podobně nakažené havěti, mezi které patří i lidé v tomto filmu se ve filmech objevují poslední dobou opravdu častokrát. Ne, ale tak často mi to sedí jako tady. Výborně vylidněný Londýn, parádně ponurá atmosféra. Hlavní aspekty tohoto sci-fi, který se nenápadně přiřítil jako vítr a už ted má svoje druhé pokračování. Danny Boyle je v Anglii znám jako velice dobrý režisér, jeho úspěchy to jen potvrzují. Tímto filmem chtěl jen potvrdit fakt, že toto téma je v této době aktuální a mezi diváky úspěšné. Dokázal natočit film plný krve, zajímavého příběhu a jeho průběhu s divným koncem, kde nadržení vojáci se nedají spočítat jen na prstech nohou, rukou, jednoho, dvou lidí, ale tak debilně se vydrápou na povrch, až to příde směšné. Ne ale tak jako tento postkatastrofický film, který atmosfericky hlavně v Londýně naprosto dokonale vyniká. --- Ztratil sem ruku mé sestry. (04.08.2007)