Zbraně pro Prahu

Celkem zábavný pohled na to, jak se místní sdružení klubu důchodců, rozhodlo pro turistycký výlet do Prahy, tentokrát netradičně ve zbrani a ve vlaku :-) Jediné pozitivum filmu, je téměř zanedbatelná soudružská propaganda, kterých jsou všechny normalizační bijáky plné. Na druhou stranu ho sráží neskutečně absurdní děj, kterého je film plný. Prostě a jednoduše mě nemůže nadchnout film, kde se z posunovače snaží udělat hrdinu velké vlastenecké války z dědka před futrálem dokonalého kulometčíka a z celé té party bojovníků z věkovým průměrem 150 let, elitní zabijáky amerických SEALS. (22.02.2015)

Odpad už jen za ten mozkový výplach, to tendenční pojetí významného válečného konfliktu, odpad za nevyužití potenciálu příběhu právě z důvodů kokotí propagace, odpad ze naivní pojetí války jako takové. Pět hvězd za srandu, jak borci z kulometem pálí do tanků, které vybuchují, z nich vyskakují debilní Němci a deset jich jde hned k zemi, jakmile padne jeden výstřel... a jak jejich tanky útočí na vláček českého venkovana a samozřejmě odolává... no, furt mi to ale celkově vychází jako odpad, kterému se po deseti minutách přestanete smát a jen nevěřícně budete zírat na to, jaký strašný kokotiny se tu v rámci propagace točily. (29.09.2013)

Súdruh Toman - to je ten istý čo robil aj dramaturga? Tak tento film ma ničím neprekvapil. Snaha o dobrodružný film z obdobia pražského povstania. Strielalo sa, Nemci sa sami vzdávali trom chlapom ( muničný sklad ). Zrazu sa našli aj vyšší dôstojníci v československých uniformách, ktorí boli schovaný po celý čas protektorátu. Vrcholom je scéna v krčme, kde sa spieva " Nemecko padlo, to sme im to nandali". Ale ako dobrodružná komédia 50%. Ale ako vážny film --sranda. (30.04.2006)

Na většině komentářů k tomuto filmu zaráží jejich historická nepoučenost a neochota vůbec přihlédnout ke kontextu doby i děje skutečného příběhu, který film dokládá. Doba Českého květnového povstání, pozdvižení české obezřetné statečnosti, kterou jedni zatracují, a druzí naopak vyzvedávají jako naši ctnost, dokládá - bez ohledu na věrnost dobovým reáliím - skutečnou atmosféru těch dní. Odboj, decimovaný desítkami úspěšných úderů gestapa a SD (obdoby StB padesátých let), případně RSHA (obdoba NKVD či našeho policejního ministerstva národní bezpečnosti ze stejné doby), byly zdrcující. Vojenská odbojová organizace Obrana národa prakticky zanikla. Do popředí se dostávali ti, kteří zbyli a měli odvahu. Politické rozdíly - a to tento normalizační film reprodukuje přesně - přitom braly zasvé. Bojovali všichni, kdo chtěli, mohli a alespoň trochu uměli. Na pomoc bojující a strádající Praze jely celkem 4 obrněné vlaky. I to je historický fakt. Domyslíme-li tyto zřejmé souvislosti, může se naše kritika soustředit na ideologicky dobrodružné zpracování tématu (připomínám o rok mladší televizní seriál BYL JEDNOU JEDEN DŮM Jana Otčenáška a Oldřicha Daňka a jeho špičkovou umělecku kvalitu). Ale i pak pro ty, které neoslovuje komunismus a jeho tradice, zbývá solidně zpracovaný akční film, který se ctí obstojí vedle většiny současné produkce tohoto žánru. (08.08.2010)

Aha, tak už vím jak si Hurvínek a Ivo Toman představují válku. Na Prahu jede obrněný a plně vyzbrojený vlak s vojáky SS a pár vesničanů v teplákách na něj dvakrát vystřelí, esesáci se vzdávají a utíkají. Německýho stíhače sestřeluje protiletadlovým kulometem děda, který čte noviny za pomocí lupy. Vlak v rukou partyzánů defiluje před německýmy tanky tak na dva metry, ale ty i přes intezivní tankovou palbu nedokáží vlak nějak výrazně poškodit a do toho všeho hlavní hrdina, který byl sympatickej asi jako Hitlerovo podpaždí. (01.03.2010)