Legenda o pianistovi

Zdařilý snímek s nezaměnitelnou atmosférou a úchvatnou hudbou mistra Morriconeho. Příběh sám o sobě je také silný, zejména na svém začátku a poté na úplném konci, avšak působivé momenty se vyskytují v průběhu celého filmu. Klavírní souboj nemá chybu a nedovolí divákovi uhnout pohledem od obrazovky. Tato scéna je opravdu pastvou pro oči a uši. Vcelku jímavá mi přišla i pasáž, kdy se Danny loučí s posádkou lodě a chystá se vykročit na pevninu a prohlíží si z můstku velkoměsto před sebou. (11.02.2016)

Inu, poté, co jsem si na "Bio Ráj" ověřila, že já a pan Tornatore si ujíždíme na úplně jiných věcech, což je zcela v pořádku a má to tak na světě být, diverzita, diverzita, bych si jeho další film už nepouštěla, ale protože jsem tento měsíc zamilována do Tima Rotha, nešlo to nakonec jinak. Věřím, že má za sebou lepší výkony, a také když vidím jeho oči, cítím z nich i přese všechnu stylizaci v tomto filmu, že je spíše cold, sick bastard. (09.10.2012)

Výraz a projevy obou představitelů dvou nejzásadnějších rolí filmu byly v mých očích více než hrozné. Předností filmu je ovšem Tornatore. Pozoruhodný příběh, skvělá režie a brilantní uchopení filmové řeči. Ve filmu je scéna nahrávání improvizované klavírní skladby 1900, který během hraní zasněně hledí ven z okna na oceán, dokud si nepovšimne krásné dívky (Mélanie Thierry). V jednom záběru vidíme jakoby očima našeho hrdiny její krásnou tvář z profilu na pozadí oceánu skrze oválný okenní průzor lodi. Ona odejde a zůstane opět jen výhled na horizont za oceánem, stejně dechberoucí výjev, jako všechna předešlá zobrazení oceánu v tomto filmu, avšak i přes ten úžas se tento výjev zdá svou působivostí náhle zoufale nedostatečný. Něco tam chybí. Všechen úžas se ztratil spolu s neznámou dívkou, k níž se v té chvíli upnuly všechny touhy hrdinova srdce. Ještě jsem neviděl tak krásné filmové vyjádření lásky na první pohled. A v podobném duchu se nese skoro celý film. Proto udělám výjimku, neposlechnu protesty svého svědomí a dávám filmu jednu hvězdu navíc. (19.04.2007)

K tomuto filmu sa dostávam 26 rokov od jeho vzniku. Práve som si prečítal literárnu predlohu, ktorá je jedným z najlepších literárnych počinov, aké existujú (mimochodom je to možno najlepšia ukážka magického realizmu v literatúre, a to som si myslel, že naň majú „patent“ Latinoameričania). Je v tom potenciál na 800-stranovú ságu, Baricco z tohto nápadu urobil komornú hru jedného herca, čo je buď suverénnym ťahom génia alebo trestuhodným mrhaním literárnym námetom, neviem, až taký dobrý spisovateľ nie som. Tornatore v tej novele ten potenciál cítil a na výsledku je to aj vidieť, ide o učebnicovú ukážku adaptácie literárneho diela. Prvých 20 minút som sa ale len nevôľou vrtel v kresle a premýšľal som o tom, či som urobil správne, že som si najprv prečítal predlohu, lebo film sa pre mňa rozbiehal skutočne ilustratívnym spôsobom. Pre diváka bez znalosti predlohy to však musel byť úžasný zážitok, ktorý si neviem ani predstaviť (nízke hodnotenia tu všade naokolo sú pre mňa absolútne nepochopiteľné a vo vzťahu k úsiliu o klasickú vznešenú kinematografiu aj chrapúnsky nespravodlivé). Čoskoro som však zistil, že režisér si ma podmaňuje osobitným vplyvom, domýšľaním nenapísaného, vizuálnym pretlmočením prečítaného i precíteného a úplne si ma podmanil svojou veľkolepou víziou (vízia nerovná sa opulentnosť výrazových prostriedkov a la titanikovská ružová knižnica, mimochodom – zberatelia predmetov z Titaniku by sa mali radšej preorientovať na zbieranie predmetov z fiktívneho Virginianu, je to vzrušujúcejšie). Režisér mi proste vsugeroval: „Len sa pozeraj, ty smrad, ja som zďaleka neskončil“ a ja som zistil, že má dokonalú pravdu, preto by ma strašne zaujímalo, kde súdruhovia z USA urobili chybu, že tento skvost nebol na Oscara ani len nominovaný. Morriconeho výkon posúdiť neviem, lebo nedokážem určiť, kde je hranica medzi originálnou a prevzatou hudbou. PS1: Vo filme je mimoriadne krásna variácia na tému Smrti v Benátkach, akurát namiesto krásneho chlapca je tu krásne dievča, pričom treba povedať, že v novele táto pasáž chýba, režisér si ju proste „krásne“ dosníval. PS2: Iným pozoruhodným momentom je priblíženie secesného bálu spoza matovaného skla, až sa v jednej chvíli obrysy rozostria do podoby expresionistického obrazu od Kirchnera. Magické. PS3: Taliansky film je expertom na motív klavíra, tancujúceho za nepriaznivého počasia na palube zaoceánskeho parníka v 1. tretine 20. storočia, (viď Felliniho film A loď pláva). (08.09.2024)

Krásný film o jednom neobyčejném člověku a jeho osudu spojeného s jednou lodí a osmdesáti osmi klávesami piána. Skvělá hudba a nádherné scény jako např. projížďka s piánem při bouři, souboj s namyšleným "tvůrcem jazzu" nebo nahrávání jediné sklady na gramofonovou desku. Výborný herecký výkon Tima Rotha a vynikající režie Giusepe Tornatoreho. Dokonce mi tentokrát ani moc nevadil P. T. Vince. (09.10.2008)