Legenda o pianistovi

Podmanivá záležitost s nádhernou hudbou a fascinujícím Timem Rothem v hlavní roli. Jednotlivé obrazy a scény (jízda s pianem v bouři, souboj pianistů) jsou vypointované, přesně tak, jak odpovídá obsahu - jsou to historky, legendy a komu vadí, jestli jsou trošku přikrášlené (v tomhle je podobná třeba "Velká ryba" Tima Burtona)? Zůstává po nich nostalgická rozmazaná vzpomínka, pár tónu a matných obrysů jako když se malý 1900 díval poprvé zkrz skleněnou mozaiku do tanečního sálu.... (06.08.2008)

Neotřelý příběh s vynikajícím Timem Rothem v hlavní roli. Film úsměvný i dojemný, tak jak to mám ráda, s krásnou hudbou k tomu. Na čistou stovku to není, přece jen se při tak dlouhé stopáži místy vyskytly i příliš pomalé scény a té melancholie je občas až moc... také druhé shlédnutí už není tak fascinující. Ale napoprvé to pro mě byl překvapivý a nádherný zážitek: 90%. (04.11.2008)

Tento film sa snad da opisat dvomi slovami: krasny a zvlastny film. Moje druhe zoznamenie s Giuseppem Tornatorem ma opät prijemne prekvapilo, zrejme to ma nieco spolocne s hudobnym virtuozom Enniom Morriconem, pretoze tato zohrana dvojka dokaze natocit film plny emocii, kde ma hlavnu ulohu prave hudba. Moje prve zoznamenie s Tornatorem bolo pri filme BIO RAJ (1988). Scenar Legendy bol celkom zaujimavy, aj ked bolo mozno nepochopitelne, preco klavirny virtuoz Tim Roth nechcel za ziadnu cenu opustit lod, kde tak rad hraval na piane, ked mohol hrat aj kdekolvek inde na zemi, ale on sa to tam pokusal vysvetlit. Najviac sa mi pacila rivalita dvoch najväcsich klavirnych virtuozov, ktori hrali proti sebe. Jednemu sa hovorilo: ,,Ten, ktory vymyslel jazz" a bol az prilis namysleny a arogantny voci "Legende 1900", v kazdom pripade ho podcenil a scena so zapalenim cigarety nemala chybu :-).. 24.09.2010 ______ Tim Roth - ("1900") +++ Pruitt Taylor Vince - (Max Tooney) +++ Bill Nunn - (Danny Boodmann) +++ Clarence Williams III - (Jelly Roll Morton) +++ Mélanie Thierry - (Dievča) +++ Gabriele Lavia - (Farmer) +++ Hudba: Ennio Morricone +++ Nemecka Cinema - 50% (24.09.2010)

Film stojí rozhodně na režisérovi, který nenechal ve filmu snad jedinou zbytečnou scénu nebo jen gesto. Taktéž výkony dvou hlavních představitelů byly vynikající, přestože je jejich hraní trochu divné. Ale představte si člověka, který se narodí na lodi a nikdy ji neopustí. To na něm přeci znát být musí. A to bych řekl, že zvládl Tim Roth dobře. P. T. Vince a jeho melancholický výraz se do role neúspěšného muzikanta, který vypráví romantický a trochu uslzený příběh, hodí nadmíru dobře. 4,5 hvězdičky (06.08.2008)

Vždycky ji někdo viděl první. Ameriku. Symbol Manhattanu, sochu svobody. Po 30 plavbách muset prodat trubku. Jen si naposledy zahrát. A pak totéž slyšet ze staré slepené desky. Rámec pro příběh o záhadném klavíristovi, který vlastně nikdy neexistoval. Kdo jen mohl nechat dítě v bedničce od citronů? Díky Bohu za soucitného topiče. Byť se smyslem pro humor při vymýšlení jména. Nomen omen. „Co je to máma, Danny?“ „Máma? Máma je dostihový kůň.“ Co mi vadilo, byl vypravěč Pyško. Pořád se mi tam pletl Bruce Willis. Osudy lidí jsou spjaty s osudy lodí, klavírů, nahrané desky s melodií. Skvělá jízda za klavírem v bouři, pod křišťálovým lustrem, s lahví šampaňského přímo od ledu. Tajemný příběh se rozvíjí a košatí. Max dělá pro záchranu přítele maximum, stará rezavá loď až bere dech. Její světla a stíny, zvuky, houpání, skrýše, ztracený lesk. Film pak plný hudby, skvělých klavírních výkonů. Klobouk dolů před Morriconem, je netypický, nevtíravý. A závěrečná píseň tandemu Morricone – Roger Waters lahůdkou. Zbývá prostor pro fantazii diváka, pro snění, představy. 1900 mne fascinoval už před lety a nyní dvojnásob. Zažloutlá kamera, dobové oblečení, staré fotky. Odlesky hladiny v kabinách, záběry na klávesy, moře, pěnu na vlnách, lesk a elegance, špína a nepořádek. Souboj klavíristů gradující cigaretou zapálenou o strunu. Jsou věci, o kterých není snadné psát. Některé je lépe vidět. A slyšet. Jednou nestačí. „Dobrý příběh má větší cenu než stará hudba.“ (23.08.2008)