Réžia:
Jacques BeckerKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe ArthuysHrajú:
Michel Constantin, Jean Keraudy, Philippe Leroy, Marc Michel, Raymond Meunier, Paul Pavel, Catherine Spaak, Philippe Dumat, Dominique Zardi (viac)Obsahy(2)
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (93)
Tady téměř není ani co komentovat. "Díra" je excelentní vězeňské drama, ve kterém všechno sedne jako prdel na hrnec. Příběh natočený podle skutečné události představuje (trochu idealisticky vykreslenou) partičku vězňů, kteří se rozhodnou vzít roha - to je vše. Minimalistické prostředky, žádná velká filosofie, přímočarý děj, u kterého se nestihnete nudit. Pro mne osobně to byla krásná óda na lidskou zručnost, odhodlání a vytrvalost. ()
Povedený film z vězeňského prostředí, ve kterém nehledejte akci ani vybroušené charaktery postav. Ono bohatě stačí, že má každá svou motivaci, že má film hlavu a patu, že jsou tam povedené dialogy a že herci hrají skvěle. Hodně oceňuju fakt, že se záběr nezkrátí jen na to hlavní a že takové podání hrnku na suť nemusí nutně znamenat jeho okamžité popadnutí a naplnění. Místo toho si kopáč chvíli vypomáhá rukama a hrnek odsune, než ho konečně použije. Prostě jako ve skutečnosti. Taky mě hodně fascinovala dvouminutový záběr na ruce bušící kusem postele do betonové podlahy. Ono se ve filmu hodně kope jen pro to kopání. Dnes už se takové filmy prostě netočí. Bohužel. ()
Úteky z väzenia, sa na filmovom plátne osvedčili a sú dosť populárne. Od tých akčných ( väčšinou zapadajúce takmer do fantastického žánru ), až po tie, ktoré sa chcú vyhnúť nereálnosti a vsádzajú na dychberúci, silne pulzujúci príbeh zakotvený v pomernej skutočnosti. DIERA je toho takmer dokonalým príkladom. ()
Musím říci, že mě tenhle film docela dostal, přestože je opravdu dost dlouhý a záběry jsou někdy až nekonečné, tak jsem rád, že jsem to shlédl až do konce a měl tak příležitost si vychutnat jednotvárnou vězeňskou atmosféru a zároveň pocítit velkou vůli po svobodě. Závěr byl ledová sprcha a filmu to dodalo ten správný šmak. ()
Většina zdejších říká, jak bylo super, dívat se dvě hodiny na partu chlapů, co kopou do zdi. No nevím. Viděl jsem už několik filmů a seriálů o útěku z vězení (samozřejmě, nabízí se především Útěk z vězení) a všechny měly kromě toho útěku ještě aspoň nějaký jiný děj, což v Díře není. Jde tu vážně jen o ten útěk a cosi jako zápletka se objeví až v posledních zhruba deseti minutách. Je pravda, že pak už je to síla (hlavně ta skoro až lekací scéna se zrcátkem, však víte která), ale koukat se předtím dvě hodiny na dělnické práce jsem nějak nemusel... ()
Galéria (16)
Fotka © NBC Universal
Zaujímavosti (8)
- Film byl dokončen podle režisérových přání, ale po prvním uvedení ve 140minutové verzi jej nechal producent Serge Silberman přibližně o 24 minut zkrátit, aby zvýšil komerční možnosti. Chybějící záběry jsou považovány za ztracené. (Hans.)
- Replika věznice byla vytvořena do nejmenších detailů zejména díky trojici skutečných vězňů, kteří se v roce 1947 pokusili o útěk, a kteří u filmu působili jako konzultanti. (Kulmon)
- Francouzský režisér Jean-Pierre Melville označil snímek za jeden z nejlepších francouzských filmů všech dob. (Kulmon)
Reklama