Díra

Být sympatický zvenku neznamená vždy být sympatický zevnitř. Oči nás někdy klamou. Možná dost často. Sebeklam a zavírání očí nad problémem totiž pomáhá lidem přežit nebo přejit to, co je pro ně těžké přijmout, protože by museli pohnout sami se sebou. A kam je ta inercie pak zavede? Do ještě větší díry? Jenže ... člověk by nejraději přece věřil - sobě, lidem, světu a nějaké stálosti aspoň v něčem. Na pevné půdě se totiž stojí snadněji než na zemi chvějící se pod nohama. A v tom chvění právě žijeme. (03.03.2011)

Většina zdejších říká, jak bylo super, dívat se dvě hodiny na partu chlapů, co kopou do zdi. No nevím. Viděl jsem už několik filmů a seriálů o útěku z vězení (samozřejmě, nabízí se především Útěk z vězení) a všechny měly kromě toho útěku ještě aspoň nějaký jiný děj, což v Díře není. Jde tu vážně jen o ten útěk a cosi jako zápletka se objeví až v posledních zhruba deseti minutách. Je pravda, že pak už je to síla (hlavně ta skoro až lekací scéna se zrcátkem, však víte která), ale koukat se předtím dvě hodiny na dělnické práce jsem nějak nemusel... (27.08.2010)

Jestliže Ernest Hemingway psal formou ledovce, kdy odkrýval pouze základní děj a zbytek nechávál na čtenáři, režisér Jacques Backer natočil tímto stylem Díru. Žádné vyslovené motivace, žádné hluboké myšlenky, prostě a jednoduše jen děj v podobě plánování útoku. Taková "jednoduchost" působí velice dobře na atmosféru, které navíc pomáhají i poměrně nestandartně dlouhé záběry (na střih někdy čekáme opravdu dlouho) a neexistence hudby. Místy film dokáže pořádně našponovat nervy. Vhodně jsou zvoleny také jednotlivé charaktery a nechybí ani pořádná tečka na konci. Spokojenost. P.S. Bacha na spoiler v obsahu. (26.08.2010)

Absolútna dokonalosť vo všetkých smeroch. Útekové filmy z väzenia je zaujímavý subžáner, ktorý vždy sľubuje akúsi teteliacu sa zábavu, kde očakávame absolútne fandenie hrdinom a obhrýzanie si nechtov popri prevádzaní úteku. Nakoľko a akým spôsobom sa to splní v tomto prípade, nechám nezodpovedané, pretože obsahu záverečnej polhodiny hovorím ZVRATY a DILEMA. Nádherne vykreslené detaily prípravy, napätie, keď niekoľko minút tŕpneme, či príde hliadka počas rozbíjania betónu, geniálna scéna pri stľpe, vtipná kamufláž so spáčmi, atmosferické kanalizačné katakomby. Film dostáva ďalší rozmer až v záverečnej fáze a je to to najlepšie a najhodnotnejšie, čo som v tomto subžánri videl. Ak som dal Shawshanku 100%, tak absolútne hodnotenie v tomto prípade je ešte o stupeň vyššie. Žiadne čiernobiele charaktery, žiadni zlí dozorcovia, žiaden patos. Iba číra radosť z toho, že som sa prostredníctvom lásky ku kinematografii a vŕtania sa v jej histórii dopracoval až k takémuto klenotu. (24.01.2013)

Povedený film z vězeňského prostředí, ve kterém nehledejte akci ani vybroušené charaktery postav. Ono bohatě stačí, že má každá svou motivaci, že má film hlavu a patu, že jsou tam povedené dialogy a že herci hrají skvěle. Hodně oceňuju fakt, že se záběr nezkrátí jen na to hlavní a že takové podání hrnku na suť nemusí nutně znamenat jeho okamžité popadnutí a naplnění. Místo toho si kopáč chvíli vypomáhá rukama a hrnek odsune, než ho konečně použije. Prostě jako ve skutečnosti. Taky mě hodně fascinovala dvouminutový záběr na ruce bušící kusem postele do betonové podlahy. Ono se ve filmu hodně kope jen pro to kopání. Dnes už se takové filmy prostě netočí. Bohužel. (06.07.2011)