Le Trou
Il buco
The Hole
Le Trou
Réžia:
Jacques BeckerKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe ArthuysHrajú:
Michel Constantin, Jean Keraudy, Philippe Leroy, Marc Michel, Raymond Meunier, Paul Pavel, Catherine Spaak, Philippe Dumat, Dominique Zardi (viac)Obsahy(2)
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (93)
Když se Giovanni netlačí před kameru, ale nechá svůj příběh odvyprávět někým jiným, hled je to jiný šálek kávy. Nečekal bych, že budu bez dechu pět minut sledovat scénu, kdy parta vězňů buší do betonu. Film by měl být povinně promítán na školách, aby žáci viděli, jak se znalost řemesla v životě hodí. Pochybuji, že by nějaký euroúředník uměl takové divy se zámky a dveřmi. ()
Být sympatický zvenku neznamená vždy být sympatický zevnitř. Oči nás někdy klamou. Možná dost často. Sebeklam a zavírání očí nad problémem totiž pomáhá lidem přežit nebo přejit to, co je pro ně těžké přijmout, protože by museli pohnout sami se sebou. A kam je ta inercie pak zavede? Do ještě větší díry? Jenže ... člověk by nejraději přece věřil - sobě, lidem, světu a nějaké stálosti aspoň v něčem. Na pevné půdě se totiž stojí snadněji než na zemi chvějící se pod nohama. A v tom chvění právě žijeme. ()
"Rvačka mezi muži" je obecně považována za nejnapínavější francouzské kriminální drama. Ale podle mého vcucne "Díra" celou "Rvačku" i se šňůrou od vrtačky... a ještě se u toho pěkně po vězeňsku zašklebí. Mondieu! To byl neskutečnej nářez, naprostá adrenalinová pecka, která mě totálně pohltila, takže jsem víc než dvě hodiny v podstatě jen lapal po dechu. Realistické, uvěřitelné, napínavé. Jeden z nejlepších filmů, co jsem za posledních X let viděl. Navíc skvěle obsazený "kriminálními typy", z nichž nesympatičtější je určitě Jean Keraudy (představitel Rolanda) - z něj sálá nejenom herecké charisma, ale i obrovská dávka manuální zručnosti (znáte přece takový ty filmy, v nichž herci předstírají, že umí vyrobit šperhák z tvrdý koblihy a klacku vod nanuka, ne? Tak fortelný chlapík Karaudy by to zmáknul i ve skutečnosti). Závěr: Přestože nám leží ve špajzce už kolem padesáti let, doporučuju tenhle nenudící trhák k okamžité konzumaci. ()
Scénka, ked' bušil jeden z nich do betonu podlahy a druhý hlásil, že dozorci idú, bola ako zo sna. Ostatní sa len opierali o krabice a vôbec ich netankovalo, že ten hluk, ktorý to celé bušenie vydávalo, ich môže prezradiť a dozorci prešli len tak okolo, akoby sa nechumelilo. Nuž, šesdesiate roky mali svoje čaro a zdrhalo sa nejak ľahšie... ()
Do detailů promyšlený útěk, precizně a s nesmírnou dřinou proražena úniková cesta ke svobodě. Napínavé chvíle, ve kterých vězni bez hlesu a v dokonalé synchronizaci dobývají sutiny tlusté zdi, mi připomněly přípravu loupeže ze skvělého Dassinova dramatu Rvačka mezi muži. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (8)
- Režisér Jacques Becker zemřel pouhé dva týdny po dokončení filmu. (oje)
- Replika věznice byla vytvořena do nejmenších detailů zejména díky trojici skutečných vězňů, kteří se v roce 1947 pokusili o útěk, a kteří u filmu působili jako konzultanti. (Kulmon)
- Pro zvýšení autenticity obsadil režisér do snímku převážně neherce. Jeden z nich byl dokonce v roce 1947 do útěku z věznice skutečně zapojen. (oje)
Reklama