Trainspotting

Tři... A nebýt Ewana McGregora a Roberta Carlyla, ubral bych ještě jednu hvězdičku. Trainspotting jsem dlouho odkládal a zřejmě jsem věděl proč. Dodnes mi unikal a o nic extrovního jsem nepřicházel. Soundtrack (respektive těch pár snesitelných skladeb) si můžu poslechnout samostatně, a příběh o partě feťáků, jejichž příhody a hlášky připadají spoustě mých známých (podobně jako u tuzemských Samotářů) vtipné a praštěné, ale mně se prostě zdají hloupé, milerád oželím. Mělký hrob nepřekonán. (16.03.2012)

Danny Boyle ve staccatovém rytmu cool dialogů, cool monologů a svižného hudebního podkresu objevuje, že braní drog má důvod v drogách, že je život na drogách sice full of shits, ale taky podivuhodně plný, zrychlený, hektický a pestrý, že po heroinu se skvěle žvaní, balí baby, že se dostáváte do děsně trapných zábavných situací, a tak dál, a tak dál. Co k drogám patří, to se tam frkne, hlavně atraktivně a zábavně, kdo by stál o dušezpyt. Násilí - jasně, lžíce - samo, vaření - tutově, sex - zajisté, AIDS - bezpochyb, krádeže - jsou, absťák - rozhodně. Témata se k sobě řadí co nejtěsněji to lze, ztráta tempa jakoby bylo jediné, čeho se Boyle bál. To by vysvětlovalo nejen ostré řazení scén, ale i hekticky odříkavané, obrazem prostříhávané monology plné seznamů věcí, činností i lidí, osekávaní spousty scén na pár momentek, které tak akorát stačí k pochopení, co se vlastně stalo a snad i nahrazení lidí karikaturami se stopovým množstvím vnitřního života, které se tu jen míhají (Rentonova dívka), tu do zblbnutí opakují svojí jedinou vlastnost (Begbie - bezohledné násilí, Tommy - citlivost, Spud - přitroublost, Sick Boy - kecy o Bondovi) a občas se dokonce překlopí do někoho úplně jiného (Renton z tupého feťáka do etablovaného realiťáka). Pár vizuálních nápadů pojících se s tím, jak drogy narušují vnímání světa to v mých očích zachrání jen minimálně. Slabé ***. (13.08.2009)

Tady nemá cenu se o filmu nějak výjimečně rozepisovat. Jde o jedno z nejlepších děl britské kinematografie a jde o film, který vynesl Ewana McGregora mezi hereckou elitu a sebe samého mezi nejlepší filmy s drogovou tématikou. Danny Boyle již takový úspěch nezaznamenal (neříkám, že v budoucnu ještě nemůže) a tak je Trainspotting vrcholem v jeho režisérské kariéře. Co se týče drog jako tématu, vítězí u mě novější Requiem za sen pro jeho větší důraz na dramatičnost a větší dopad na případné diváky z řad závislých. I přesto ve mně Trainspotting něco zanechal. Drogy jsou svinstvo.. nemám nic proti lidem, kteří je užívají, ostatně, je to jejich věc, ale doufám, že k nim nikdy nebudu patřit. (28.11.2006)

Filmový kult devadesátých let...a jelikož jsem ta léta fyzicky zažil, mohu subjektivně mluvit o filmovém Zjevení... (ten zážitek je ale do jisté míry nepřenosný...) Aneb jedna z prvních filmových zpráv o totálním úpadku západní společnosti... Podobné filmy: Requiem za sen, Strach a hnus v Las Vegas, Šňup, Acid House, Ex Drummer (19.11.2006)

Může být film, který je odpudivý, zároveň krásný? Trainspotting vypráví o lidském odpadu tak vtipně a neobvykle, že je nám s hrdiny vlastně dobře a dokážeme se na jejich návykovou vlnu do jisté míry naladit. Osobitý vizuál má sice největší spád a šmrnc první půlhodinku a v závěru už se Boyle začíná opakovat, ale výběr muziky je tak dokonalý, postavy originální a scény "po požití" do jedné tak kultovní a zábavné (nejen provedením, ale i samotným obsahem), že se na to dá koukat v podstatě pořád dokola. A Ewan McGregor je ten nejlepší feťák v historii.. (10.03.2012)