Trainspotting

Stydím se, že takovouhle legendu jsem viděl až tak stár. Film je slavný hlavně díky hudbě, Underworld k němu totiž tenkrát složili skladbu, která se neohrála ani v dnešní době. Předběhla dobu v hudební branži stejně, jako to zvládl se vší počestností i samotný film. Neřikám, že by o drogách nějaký ten film už před ním nebyl. Jasně, že jo, ale natočit film o drogách, vzít ho s nadhledem, ukázat divákovi pravou tvář feťáka, uvrhnout ho do feťáckých stavů a topit ho emocemi z desetiny tak vražednými, jako skutečný feťák prožívá, a to vše zaobalené do ironického humoru, to prostě dokázali akorát tak Angličani, a dokázali to skutečně precizně. Jen mně na tom filmu vadilo, že občas to s tou kvalitou skutečně přehnali. Pár scén na to, jak se film tváří nevinně, dokázaly otevřít držku dokořán. S tím, že ani Born Slippy by jí nezavřelo. A tak i když je tenhle film kultovní až k prasknutí, pro mě to plný počet určitě nebude. Ale pro Born Slippy si místečko najdu vždycky. (18.01.2010)

Čekal jsem sevřenější příběh, škoda, že je snímek pouze slepencem scének bez napětí, vyjma poslední akce s prodejem drog a následným podfukem. Jistě, i když film nekárá, rozhodně od drog odradí, ať už se nálada pohybuje od vyšinutého štěstí, přes hovna stříkající z prostěradla na všechny kolem, až ke smrti kojence, všechno z toho je zkrátka špatně. Užil jsem si nejrůznější citace - odjezd vlaku jako z Tenkrát na západě, přechod přes přechod jako Beatles a podobně. (16.02.2017)

Nejlepsi film Dannyho Boylea a zaroven jeden z nejlepsich filmu o drogach, kterej se sice nesnazi o nejaky desny bububu, ale bere to spis zabavnou formou, coz ovsem neznamena, ze by nedokazal ukazat, jak jsou drogy na hovno. Jinak celej film je vicemene jen sled scenek s partickou kamosu v cele s perfektnim pohublym McGregorem a psychopatickym Carlylem. Jenze scenek dokonale natocenejch, kamera je fakt spickova, podlozenejch skvelym soundtrackem a nehorazne sviznejch, misty drsnejch a misty vtipnejch. Proste devadesatiminutova dokonala jizda. (14.11.2009)

Drogová tématika mě až podivně baví. Sledovat zpackané životy ostatních a dopad drog na lidi by mi zkrátka šlo. Requiem za sen zafungoval jak měl, ale u Trainspottingu si nejsem jistá. Zatímco u prvního filmu si po shlédnutí musíte být setsakramentsky jistí, jestli vás drogy ještě lákají nebo ne, tady to celé vypadá jako docela pohodička a tak bych se nedivila, kdyby si pár teenagerů řeklo "jé,to chci taky zkusit". Kostra příběhu? Žádná není a tak se tam v podstatě nic neděje. Smrt kamaráda je tam zmíněná jen tak jako mimochodem, jako kdyby si hlavní hrdina zašel k zubaři a ne na pohřeb blízkého přítele. Ale to tak u feťáků asi chodí. Nebylo to asi vylíčeno tak realisticky, jak by mělo,, ale něco na tom přes to všechno je. Pravděpodobně ten výborný scénář a kultovní hlášky. We would have injected vitamin C if only they had made it illegal! - Take the best orgasm you've ever had... multiply it by a thousand, and you're still nowhere near it. - Who needs reasons when you've got heroin? Už kvůli těm a hereckým výkonům to alespoň za ty tři hvězdy stojí :)) (18.05.2012)

Konvenční učitel občanské výchovy pouští žákům jako ilustrativní film o drogách Requiem za sen, progresivní učitel Trainspotting. Tam kde Aranofsky ukazuje záběry schoulených mladíků se strhaným výrazem ve tváři, tam Boyle nastrkuje bezstarostného hláškaře Rentona, pro nějž jsou drogy prostředkem přinášejícím rozkoš do jinak prázdných životů, které v dnešní době žije svým způsobem většina z nás. Trainspotting není dalším produktem podle šablony depresivního dramatu s drogovou tematikou - je originální, provokativní, svižný a formálně odvázaný. Danny Boyle je majitelem obdivuhodného režisérskému talentu (málokdo umí tak fenomenálně propojit obrazy s hudbou - viz. také 28 dní poté, Sunshine...) a co je hlavní, v tomto snímku se mu dostal do rukou scénář neméně talentovaného Johna Hodge. Tak jako se Renton potápí do vodního království pod záchodovou mísou, tak jsem se já po hlavě ponořil do tohoto majstrštyku. A rád, to mi věřte. (30.03.2008)