Dámský gambit

Tuhle sérii lze definovat jedině kultovní hláskou ze 'Shawshank Redemption': "Šachy jsou hra králů." "Jo, a pro mě zasraná záhada." - přičtěte si k tomu Aniččin šibalský kukuč a sekundujícího flegmatika Duddleyho a máte zaděláno na solidní retro atrakci - jenže právě proto že levá mozková hemisféra a logické uvažování u mě nejsou adekvátně provozuschopné k tomu abych pochopil herní princip týhle perský deskovky, nedokázal jsem si děj náležitě užít. Jde převážně o standardní seriálovou rutinu s mnohdy až papundeklovou formou, takže za mě lehkej nadprůměr.... // VERDIKT: 7,3 emancipovaných šachistek z 10 // (31.10.2020)

Nejsilnější je to v prvních epizodách, když je ještě mladá. Pak to malinko ztratí šmrnc, ale zase se hlavní hrdinka hodí do gala a je sexy. Co se partií týče, tak se tvůrcům podařilo pomocí pohledů z očí do očí vystihnout to napětí. Až to občas připomíná zírání při přestřelkách od Sergia Leoneho :) Vada na kráse je, že vždy hráli pouze jednu partii a snad nikdy nebyl pat. A vyhublej šachista/kovboj, s nožem byl snad špatnej vtip. Ten člověk vskutku nebyl cool. (27.11.2020)

Kdo zná trošku šachy, tak pro něho musí být tenhle seriál jedno obrovské zklamání. Je mi jasné, že to nemůže být celé jen o téhle královské hře, na druhou stranu, proč to nenatočit aspoň trošku věrohodně (zběsilé tahání za figurky při vážných partiích), to vážně nechápu. Když se od toho odprostím, dá se těch šest prvních dílů v pohodě vydržet, aby přišel zase závěrečný, který to celé, (zase hlavně šachově) pošle skoro do kopru. Herci jsou fajn, příběh taky, ale to víc, než na tři ušmudlané hvězdy nestačí. A když někdo píše do komentářů :Dámským gambitem jsem každou partii zahajoval, tak buď šachy vůbec nehrál, nebo je to naprostý idiot. Ale to jen tak na okraj. (05.12.2020)

Šachy jsou jistě strhující hra. Pro toho, koho baví. Pro nás ostatní jde spíš o mučivě nudné sledování, jak dva lidi v dlouhých pauzách tahají figurky po kostkované desce. A takhle na mě série působila. Děsně nudně. I když se jí nedá upřít perfektní výbava v podobě lokací a destinací, příběh je kterak jedna sirota díky bravúrní hře v šach nejprve k penězům, pak k deziluzi a nakonec k vítězství přišla. Do toho chlastá, občas se s někým vyspí bez nějakého vztahu a utápí se v traumatech z minulosti. Závěrečný střet se šachovými elitami SSSR a nadšným ruským publikem je čiré blábolení a nesmyslný výmysl. Který mohl napsat leda někdo,  kdo si život v totalitním státě představuje jako trochu potemnělou pohádku. Úplná tečka série, kýčová partie se staříkem v parku, už načančanému, leč prázdnému, dílku dává akorát ránu z milosti. SHRNUTÍ: Jak hrát šachy v sedmi dílech a pronudit se k šachu matu (jo, to byl pro mě vlastně jediný přínos série, že šach mat se ve vrcholových šachách neříká). (13.07.2022)

9/10. Fascinující kam to až televizní produkce postupně dotáhla. I kdyby se člověk nezajímal o dané téma, tak musí být pohlcen krásnou kamerou a střihem, hereckým umem všech zúčastněných a především silným obsahem, který z materiálu štaví naprosté maximum. Anya Taylor-Joy je můj novej crush. Kdyby mi někdo před rokem řekl, že nejlepší seriál roku 2019 bude dramatický příběh jedné geniální šachové hráčky od Netflixu... asi bych se mu vysmál. Kurde, ono se tak ale stalo. (21.12.2020)