Ma Rainey – matka blues

Divadlo z tohoto filmu úplně září. Stejný problém jsem měla u filmu Ploty, který je také natočený podle divadelní hry. Je těžké natočit film podle hry, hlavně podle dramatu, protože divadlo se opírá o dialog a je to úplně jiný zážitek v divadle než na filmovém plátně. Navíc film se jmenuje Ma Rainey - matka blues, ale o Ma Rainey se ve filmu nedozvíme vůbec nic. Příběh je hlavně o příbězích z minulosti, které zanechali nějaké šrámy na členech kapely, hlavně na mladém trumpetistovi, která mý svojí vysněnou vizi, a když ta vize nejde podle plánu, podělá si celý život. Viola Davis byla fajn, ale zpívající scény mě doslova bili do očí, bylo vidět, že je to pouhý playback a že to není její hlas. Zrovna v tomto případě bych do takové role obsadila Queen Latifah, která umí zpívat a dala by to na jedničku. Film má ale záchranu a tím je Chadwick Boseman, jeho výkon je nejlepší z celého filmu a scény dokáže utáhnout sám. (06.02.2021)

"This would be an empty world without the blues. I try to take that emptiness and fill it up with something." ____ Tuhle optimistickou rošádu nelze signifikantně definovat jednoduše, ale já bych osobně tuto filmovou verzi teatrálního dílka 'Ma Rainey's Black Bottom' identifikoval jako hédonistickou derniéru a pokornou rozlučku s Chadwickem Bosemanem, velmi talentovaným afro-americkým hercem, jehož brzká smrt musela emočně zasáhnout i člena KKK - o globálním a kulturním impaktu nemluvě. Snímek 'Ma Rainey's Black Bottom' totiž slouží jako submisivní pocta determinující kulisy tzv. golden age éry blues a černošské muziky v úzce subjektivně diegetickém časoprostoru, a v komparabilitě tvoří velmi excentrickou muzikální retro serenádu, která efektivně exponuje na participovaných dialozích, interiérových pasážích, a modestně komorním zázemí - přeci jen jde o plnohodnotnou adaptaci stejnojmenné divadelní inscenace, jež je navíc ověnčena prestižní Pullitzerovou cenou. Chadwicku Bosemanovi, který se zhostil ambiciózního entuziastického trumpetisty a lze říct že je jakýmsi středobodem, excelentně herecky sekunduje Viola Davis, bohémská múza se zlatým úsměvem, a v onom éthosu bluesové extravagance ztělesňuje sebevědomou emancipaci a neobyčejně osobitý šarm s nímž si každou danou scénu legitimně krade pro sebe.... Z hlediska poměrně konvenční formy není snímek arbitrárně ničím výjimečný - dějově též, jelikož narativní rovina lamentuje na monotónní notě - no a antiklimatický závěr dekonstruuje celkový dojem - zato finální scéna rafinovaně parafrázuje ono kulturní vykořisťování černošské muziky bělochy. Ale kolem a kolem se může tato netflixovská jednohubka určitě řadit k těm víceméně kvalitnějším reprezentantům letošního filmového roku.... // VERDIKT: 7,3 nedotknutelných mokasín z 10 // (22.12.2020)

Na snímku Ma Rainey - matka blues mi během projekce něco nesedělo - zdál se mi jakoby "nevyvážený". Herecké výkony Violy Davis a Chadwicka Bosemana, ale i dalších členů kapely jsou bez debat povšimnutíhodné, avšak příběhově mi film přišel jako jakýsi prvoplánový výjev z jednoho (ne)všedního dne ze života afroamerických umělců v roce 1927, na čemž má jistě podíl skutečnost, že se jedná o adaptaci divadelní hry. Film je plný dialogů a (nepřekvapivě) i hudby, a obsahuje dva až tři silné momenty, nicméně jsem měl i přesto celkem problém soucítit s postavami a vžít se do nich. Výtvarná stylizace a kostýmy se mi opravdu líbily, měl bych akorát výtku k místy viditelnému (buclatému) kostýmu Violy Davis. (21.04.2021)

Veľmi silná a úctivá rozlúčka so skvelým hercom Chadwickom Bosemanom, ktorý tu podal podľa mňa výkon svojej kariéry. Bez debaty, toto bolo absolútne perfektné. "Ma Rainey's Black Bottom" je opať podľa scenára Augusta Wilsona, od ktorého som mal už možnosť vidieť pár rokov dozadu film "Fences". Tento film je rovnako skvelý, ak nie ešte lepší. Ako som už povedal, Chadwick Boseman sa v tomto filme s nami rozlúčil s absolútnou cťou a podal najlepší výkon svojej hereckej kariéry. A je mi veľmi ľúto, že už nie je medzi nami. Rovnako vynikajúca je aj fantastická Viola Davis, ktorá podáva svoju rolu absolútne fenomenálne. Skoro by som ju v tomto filme nespoznal. No čo je najsilnejším elementom filmu sú jeho dramatické momentky. Medzi kapelou vládne silné napätie a sú tu minimálne 2 scénky, kde som úplne zabudol dýchať. O obe sa postará práve Chadwick Boseman a boli prekvapivo silné a hrozivé. Nečakal som, že sa film bude uberať touto cestou, no bolo to perfektné. A hudobné čísla sú rovnako skvelé. Ale priznám sa, bol som vďačnejší, keby ich bolo vo filme viac. Nakoľko je to film podľa divadelnej hry, tak scénky sú krásne dlhé, plné veľkých monológov, ktoré rozprávajú skvelý príbeh. Myslím si, že sa tým hodnotením nenechajte odradiť a film si pozrite. V mojich očiach ide o silný zážitok. Hodnotenie: A (01.01.2021)

Zatraceně dlouhých devadesát minut o vzniku jedné nahrávky zpěvačky Ma Rainey. Viola Davis mi tu byla strašně nepříjemná - nejen svým chováním vůči kapele, svému synovci a neteři a nahrávajícím, ale zejména svými gesty, dikcí, make-upem... Líbilo se mi prostorové rozdělení na sklep (kde se odehrávají rozhovory černošské kapely o rasismu), nahrávací studio a na špičce sedí ty dva běloši, co to všechno mají pod palcem. Film věrně zachycuje atmosféru chicagského léta, kdy je vzduch tak hustý, že člověka naštve poletující komár, natož týpek, co vám šlápne na botu. (12.04.2021)