Réžia:
Jaroslav BrabecKamera:
Jaroslav BrabecHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Rudolf Hrušínský ml., Barbora Hrzánová, Veronika Freimanová, Jitka Asterová, Raoul Schránil, Jakub Saic, Vladimír Marek, Josef Kemr, Martin Dejdar (viac)Obsahy(1)
Osobitého výtvarníka, typografa, spisovatele Josefa Váchala zná veřejnost především díky jeho Krvavému románu. Surrealistická rozkošatělost této obhajoby pokleslého čtiva 19. století zaujala Jaroslava Brabce a jeho spolupracovníky a našli k tomu odpovídající obraz "braku" 20. století. Zájem autorů se soustřeďuje především na období němého filmu, procházka dějinami kinematografie pokračuje přes nástup zvukového filmu až do současnosti (autorský film 60. let, moderní horor), formálně tu najdeme např. využití techniky tónovaného filmu). Všestranná parodie prolíná barvitou dějovou změť s příběhem autora (Váchala/Paseky), komentujícího a vytvářejícího svou knihu, a rozštěpeného navíc v ději do postav Fragonarda a Mistra. Stejně jako u Váchala vstupuje do fikce stále silněji realita, aby se jediným "šťastným koncem" ukázalo být hotové umělcovo dílo. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (86)
Knížka patří k mým oblíbeným, tenhle film se moc nepovedl. Uznávám: skvělé herecké výkony a scénář, hříčky se zabarvením černobílého filmu, jakož i s postupným ozvučováním...jenomže to nemá tu váchalovskou vtipnost a atmosféru, není to jednoduše dost groteskní (ve srovnání s knihou). Z předlohy v tom filmu chybí strašně moc, třeba z dr. Řimsy v podstatě nic nezbylo. Vzhledem k naprosté šílenosti předlohy to o moc líp zfilmovat nešlo, ale bohužel, ničím to nevyniká. ()
Knížka i film bez smyslu, což nechci a nemohu hanět, protože to bylo bezpochyby jejich úmyslem. Obrazově bravůrně zvládnuto, prolínaní se barevných odstínů je vždy načasováno i rozvrženo nejlepším možným způsobem. Jednotliví herci přijali úlohy comixových postav, v nichž povětšinou excelují. Myslím si, že děje do sebe zapadají přesně tak, jak mají a rozhodně filmu nelze v rámci žánru vytýkat nelogičnost, tím méně nudnost. Právě konec svým zpomalovacím vyústěním je jediným a poměrně organicky zapadajícím místem s jakýmsi, těžko uchopitelným zábleskem hloubky, i když jen v pisatelově osobě. ()
V tomto prípade kašľať na dej, ten pripomína skôr kocky stavebnice porozhadzované po koberci a treba trochu umu dať si ich do kopy. Kdežto formálna stránka je obdivuhodná, ba priam dokonalá. Ak milujete skoré obdobia kinematografie, budete nadšení a nebudete ku tomu potrebovať nejaký vynaliezavý scenár. ()
Po výtvarné stránce to nemá chybu, herci se do svých rolí hodí dokonale (tady mi snad poprvé nevadil Jaromír Dulava), bohužel co trochu celý film sráží jsou (čitě) černobílé scény s Váchalem připravujícím knihu, které působí příliš vážné a melancholicky- jinde bych je ocenil, ale tady nezapadají do celé atmosféry. Trochu mi chybí i moje nejoblíbenější scéna z knihy: přijímací pohovor mezi dr. Řimsou a polapeným bláznem. ()
Výborná pocta němému filmu a vůbec začátkům kinematografie. Hodně se mi líbilo jak se jakoby mimoděk objevuje zvuk a titulky se stávají jen jakýmsi parodujícím prvkem. Knihu jsem nečetl, proto jsem se ději věnoval jen napůl, ale i tak jsem to celkem zvládl. Každopádně vizuální stránka i herci mě hodně potěšili. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Ceny: Český lev 1993: nejlepší kamera, nejlepší střih (Jiří Brožek), nejlepší výtvarný počin (Jaroslav Brabec), Finále Plzeň 1993: Zlatý ledňáček. [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Ve filmu si zahrála tehdejší manželka režiséra Jaroslava Brabce, Veronika Freimanová. (SONY_)
- Výtvarník se ve filmu své společnice ptá, zda může přijít se svým psem Tarzánem. Stejně se jmenoval i ve skutečnosti pes Josefa Váchala. (Kuny27)
Reklama