Kanárská spojka

Tohle je opravdu velmi špatný film. Kolikrát se dá najít i u špatných filmů nějaké to pozitivum, ale tady to snad poprvé nejde. Nepomohla účast takových herců, jako jsou Roden s Chýlkovou, i ostatní jsou velmi špatní. Film si uvědomuje, jak je hrozný, a tak se po celou dobu snaží shazovat, ale ani to nefunguje. Určitě jeden z nejblbějších českých filmů všech dob. (22.10.2009)

Česká komedie rozvíjející téma ukradení receptury na výrobu Becherovky a následné problémy podivné rodiny (španělských?) mafiánů s jejím převzetím. Kontrast mezi neuvěřitelně stupidním scénářem a velmi slušným obsazením je jasný důkaz nedostatečné promyšlenosti díla nezkušených autorů, jež však zřejmě disponovali silným finančním zabezpečením. Mezi největší herecké hvězdy, jež se v tomto naštěstí zapomenutém díle objevily, patřil K. Roden (jakožto manažer tehdejší hudební hvězdy M. Penka), I. Chýlková, vamp L. Zedníčková, boss M. Huba, toužící po karlovarském moku, nevtipně trapný M. Táborský a tejemný muž v pozadí M. Kopecký. Kromě těchto známých herců se ve snímku I. Trajkova, rodáka ze Skopje, ukázali i osobnosti z jiným oborů, konkrétně zmíněný M. Penk, jenž se podílel na hudební složce a J. Saudek, kteří však ke zkvalitnění díla nemohli přispět, stejně tak jako nepochopitelně zbytečné trio slovenských velikánů J. Satinského, M. Lasici a M. Labudy. Co se týče humoru, povedených scén či dialogů shledávám příliš málo a většinou se pohybují na velmi nízké úrovni. Kanárská spojka bezesporu patří do skupiny těžce nepovedených snímku počátku 90. let. V porovnání s filmy cca 4-5 let staršími, jež vznikaly za mnohem těžších podmínek, je rozdíl ve všech filmografických aspektech žalostný. (02.09.2015)

Ideální na bolení hlavy, ani Becherovka nepomůže… Ivo Trajkov natočil asi vůbec nejabsurdnější počin devadesátých let. Nepochopím asi nikdy, co přesně chtěl říct, ale jisté znaky jsou čitelné. Pod mixem žánrů se skrývá parodie na westerny či gangsterky (s gore efekty!), prostředí se střídají podobně nerytmicky jako v moderních amerických parodiích a především zcela nerespektují jakýkoli koncept. Trajkov si pro legraci nahodil asi pět zápletek, jenže s nimi vůbec nehýbe a veškerý „posun“ souvisí s neustálým přeskupováním postav ve smyslu -> před minutou byl s tím, za minutu s nepřítelem, za další s nepřítelem nepřítele. Musel to být zábavný přístup během fáze natáčení, protože scénář evidentně NEBYL, jenže tak velký tvůrce debutující Trajkov není, aby tím zabavil dvě hodiny, a nekonečné zvraty ve stylu Lipského „Joea“ se neskutečně znechutí. Parodování klišé (romantických, hudebních manýr) je pak možná přesné, ale neuvěřitelně toporné. Často pro přehrávání herců (Rodenův pláč Trajkov žene až k nesnesení), často pro celkovou tvůrčí neschopnost. Přitom je filmu škoda. Kanárská spojka je místy silně sebereflexivní a ironická (přiznává, že je blbá...), když třeba poslíček z novinami vyvolává „Roden už nebude hrát s Trajkovem“ či když slyšíte zprávu o zdrcující kritice Kanárské spojky v televizi (!), vidíte možnosti. Navíc tento mladý tvůrce určitě není neznalý, výchozí záběr se točí kolem odkazů k Lawrencovi z Arábie a v jedné scéně je dokonce vtipně uvozen („To je Don Omar či Rudolph Valentino?“), přičemž Trajkov inscenuje jakoby němý záběr s velkým důvtipem. Snesitelné je i Kopeckého adorování Al Caponeho či slovenské vsuvky ve stylu „všetko má koreně u nás na Dunaji“. Jenže každá drobná perlička zapadá při vzpomínce na zbytek, v němž je Kopeckého a jiných matadorů málo, zatímco trapný Táborský s přehánějícím Rodenem dominují. Ke konci je to tak strašná křeč a trapnost (+ nechutnost za scénu u Nuseláku), že chuť na panáka Becherovky spolehlivě zapudí. Tak zpotvořený experiment se nevidí často, je to k nepochopení. Vzhledem k taktnímu mlčení by mě ani nepřekvapila kultovnost „spojky“ po letech. A pokud ne toto, tak Roden má v záloze podobně obskurní Massebu (nebo to bude Don Gio?), jak vidět, velké množství pochybných děl čeká na „objevení“. Připíjím na zdraví, budoucí fanoušci…! (03.12.2005)

Tenhle film je naprostá bomba ! Šílená chaotická vize, která se mi líbí. Bizarní scény, karikaturující filmařské braky (celkem připomínající Lynchův masterpiece Twin Peaks), super kamera, střih i hudba. Skvělé herecké výkony Karla Rodena a Ivany Chýlkové, Michal Penk tomu potom dodává onu bizarní atmosfétu. Rozhodně to neni film pro masy a mnoho diváckých příznívců si nezískal, nicméně to Ivo Trajkov dobře věděl a s tím do natáčení šel, vtipně je na to poukázáno i během filmu (super štěk R. Holého). Kdyby byl tento film natočen v zemi s větším trhem a diváckým publikem (USA,BRD...) rozhodně by si své diváky získal. Bohužel v ČR není pro filmové experimenty mnoho pochopení kor v začátcích 90. let kdy většinu populace zajmaly spíše než nové filmy nově otevřené hranice a supermarkety. Já tento film osobně řadím mezi klenoty porevoluční tvorby. (17.07.2010)

Cílem boje mafiánských rodin se stává recept na zvláštní Karlovarský nápoj, Becherovku. Ten se díky spoustě šťastných a nešťastných náhod dostává do nepravých rukou, a obě rodiny udělají vše pro to, aby jej získali... Přiznám se, nejvíc mne nalákalo v textu distributora přirovnání k parodiím Zucker/Abrahams/Zucker, i když obecné hodnocení zde na čsfd dávalo již dopředu tušit, že to žádný velký trhák nebude. A opravdu - nevím kde výše zmíněné přirovnání vzniklo, protože u Kanárské spojky jsem se zasmál snad všehovšudy dvakrát, a to spíš nad hloupostí tvůrců filmu než nad nějakou scénou ve filmu. Kapitolou sama pro sebe je ale hudební doprovod Michaela Penka, tu radši hodnotit nebudu, neb mi stupnice záporných hvězdiček nestačila... (07.12.2013)