Pějme píseň dohola

Nelze jinak... Vlastně to byla jenom (citace z filmu) "...normálně taková ňáká blbá kanada, ne?..." . . . Upřimně jsem se u téhle >komedie< doopravdy zasmál jen jednou - když Bob dostal při potápění koulí do hlavy. Pak snad ještě u jeho ztrapňování se ve sprchách. Docela smutný výsledek na >legendární< sklepáckou komedii coby porevoluční pohled na témata předrevoluční... Zbytek vidím jen jako lacině trapné >vyhrávání< , neschopnost scénáristy napsat a herců odehrát opravdu vtipný dialog (to blbé hýkání a deklamace některých protagonistů byl opravdu hnus), k tomu mizerná postprodukce a tak dál a tak dál... Vlastně je to jen hodinuatřičtvrtě trvající uměle natahovaná nuda... A budu se opakovat, ale musím to říct znovu a znovu - film není divadlo, soudruzi umělci! . . . Jedna hvězdička tedy za film, a ta druhá spíš jen za ty Vávrovy koláže coby intermezza. Tahle píseň tedy poprávu dávno vyšuměla. I s refrénem... - - - - - (Poprvé viděno kdysi tenkrát v dobách rozezpívaných, komentář zde po repete 18.11.2009 na >holém prostoru< jako zhola mnohý - 18.11.2009) (18.11.2009)

Šílenost, která zůstávala deset let zapomenutá, ale teď najednou se k ní člověk dostane... katastrofální hlášky, způsob mluvení a dialogy Venduly s Ondrou... podle scénáře ale není čemu se divit, prostě kdo tyhle komedie umí, ten je umí. Pro mě 85%, skvělá česká komedie, která i mezi ostatními vklidu zazáří :-) (09.03.2011)

Sklepáci na pionýráku :-). Co z toho vznikne je jasné asi každému kdo tuhle skvadru zná a má rád její humor. Když k tomu připočteme první svobodný rok vzniku snímku, kdy se svobodně dalo tepat do soudruhů, máme tu celkem vtipnou komedii. Kdo jezdil na tábory určitě tam najde momenty, které mu budou povědomé :-). Té srandy jsem čekal krapet víc. Z koho jsem fakt nemohl byl Bob, dále mne dost bavil mlaďoučký Jirka Strach :-). U mně je to za tři totemy. * * * (04.07.2012)

Sled nezáživných historek, které možná nostalgicky osloví jedince, kteří zažili něco podobného. Ale ani to nezastře fakt, že jako film tomu chybí dramaturgická linka, nějaký jednotný ksicht, a po pravdě si po letech pamatuji asi jen jednu dvě scény, které samy o sobě nijak extra silné nejsou. Asi jsem suchar, ale ani vtipné mi to nepřišlo. Podobně ambiciózní, a přitom bezobsažný a nevtipný mi přišel film Eliška má ráda divočinu. (28.10.2012)

"Až přijde mor, budu tu ještě... až přijde chorela, budu tu ještě... až přijdou kobylky, co všechno sežerou, budu tu ještě... jsem totiž dřevěný kašpárek Matěje Kopeckého a všechny vás, milé děti, přežiju CHA CHA CHA CHA CHÁ!" - naprosto neprávem opomíjený kult naší rané postkomunistické filmové tvorby (23.01.2007)