Bílé peklo
So weit die Füße tragen
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(viac)Videá (1)
Recenzie (337)
Originání překlad odriginálního názvu, no ne? :) Ale film dobrý. Těžko uvěřit, že někdo prošel celou Asii, nějakejch 14 000 kiláků, jen aby se dostal z gulagu do rodného Německa. Ale víte co? Oni ty ostatní germáni co makali v tom gulagu byli nakonec doma dřív než ten co utekl, kvůli Rusko - Německým dohodám. Vtipný ne? ()
Film podle skutečných událostí. Proti tomu nemám žádné námitky, první půle vypadá opravdu věrohodně a hodně se mi líbila. Ale pak už se asi režisér rozhodl jít svou vlastní (= špatnou) cestou, protože nikdo mi nenamluví, že by nějaký vrchní dozorce z gulagu na Čukotce pronásledoval tak urputně jednoho normálního uprchlíka přes půlku Sovětského svazu. A závěr je už naprosto přehnaný. Nebudu o něm mluvit, ale připravte se, že vás určitě překvapí. Ale asi to nebude moc milé překvapení. ()
Po dlouhém čase opět jeden německý snímek, který by se dal zařadit mezi "ty lepší". Prohraná válka, transport na Sibiř na nucené práce a utrpení v mrazech cestou vlakem na Dálný východ. To jsou skutečnosti, které nasměřovaly německého nadporučíka Forella do "ruského pekla". Spolu s ním prožíváme nelidské týrání ruskými vězniteli, a přesto, že se jedná o německého vojáka, který podrobil i náš národ, držíme mu palce na jeho cestě ke svobodě. Bohužel s blížícím se koncem ztrácí příběh na důvěryhodnosti, jak už níže poznamenala Kleopatra. Ale buďme shovívaví a nechme se unést bezesporu napínavým příběhem, údajně snad podle skutečnosti. ()
Mohl to být výborný film. Má silný námět - podle skutečné události. Kamenem úrazu se ale stala jeho délka. Buď měli tvůrci natočit raději seriál, protože zajímavého materiálu by se našlo jistě dost, nebo měli film minimálně o půl hodinku zkrátit. Začátek má spád, poutavou výpravu, slušnou hudbu, vcelku dobré herecké výkony. Bohužel po útěku z pracovního tábora začíná být film místy až nezajímavý. Pasáže „Divoká řeka“ a hlavně „Tanec s vlky“, které jsem si sám nazval podle filmů, které mi připomínaly, jsou nejen nudné, ale působí dost vykonstruovaně. Navíc mi u hlavního „záporáka“ chyběla motivace. Ale nic se nemění na tom, že první hodina filmu je téměř výborná. Škoda toho zbytku. ()
Jarek Haxnavica to sepsal též, a to podstatně stručněji: Du du du, du po ledu, a dopředu du, a dozadu du! Du du du, du po ledu, a dopředu du.....Byť již léta tvrdím, že nácíček nemá právo si postesknout, neb měl zůstat sedět doma na prdeli a ne se srát do zbytku světa, tento film jednomu vtlačí do mysli i trošku toho soucitu a pochopení. Doporučuji však navařit pár barelů kávy a pod oční víka zarazit sirčičky. Jinak přijdete o velkou část potulky wehrmachtmanna po sajůzu! Né, že by to vadilo. ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (16)
- Jméno Clemens Forell je pseudonym. Forell se ve skutečnosti jmenoval Cornelius Rost, který se změnou jména chtěl v době vydání knihy vyhnout potenciálním problémům s KGB. (džanik)
- Natáčanie začalo 4. februára 2000 a skončilo 14. januára 2001. (MikaelSVK)
- Na záběru, kdy se Forellova dcera dívá na mapu je chyba. Atlas do kterého se dívá mohl být vytisknut až po roce 1991, protože v něm jsou vidět hranice států, které dříve byly součástí SSSR, jako například Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko atd. (Musak)
Reklama