Bílé peklo
So weit die Füße tragen
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(viac)Videá (1)
Recenzie (336)
Útěk z vězení na německý způsob. Transsibiřská odysea jednoho zapomenutého příslušníka wehrmachtu začíná drsným a patřičně syrovým „pobytem“ v sovětském lágru, ze kterého se Vám udělají omrzliny i v parném létě. Pak ale film pomalu přechází v dokument z National Geographic, kde nás víc než samotný hrdina zajímá krásná a nespoutaná divočina. Ani to ale nevydrží dlouho, putování pokračuje a divákovo počáteční zaujetí uvadá. Místo aby film gradoval, rozplyne se do ztracena. Napínavé vyprávění postupně přechází v rutinní schematický popis a zpočátku zajímavý příběh se mění v nenápaditou natahovanou nudu. Jakoby studio během natáčení několikrát sáhlo k výměně režiséra a žádný z nich si s předlohou neuměl poradit… Velká škoda, potenciál tu rozhodně byl. ()
Zdařilé válečné drama, kterých se v Německu zrovna moc nevidí.Příběh německého vojáka,jehož vůle přežít a vrátit se zpět ke své rodině je obrovská.Proto se rozhodne utéct z poválečného zajetí a my vidíme jeho návrat domů,skrze drsnou pláň,krásnou přírodu.Skvělé drama na jehož konci ukápne i pár slz.Bravo ()
Je to spíše tak na 3 a půl, protože emočně i filmařsky skvěle zvládnutou uvodní hodinku střídá nudnější a překvapivě neoriginální část, která za nastavenou laťkou trochu zaostává. Uprchnuvšímu Forellovi jistě budete držet palce a mírumilovní ruští soudruzi se vám určitě budou protivit, ale aby si divák při sledování filmu hryzal nehty napětím, to opravdu ne. Na to tohle ambiciózní válečné drama, které spíše než na příval akce sází na zobrazení vytrvalosti a lásky těch dobrých nebo naopak krutosti a malichernosti těch zlých, i přes velkou snahu ještě nemá. ()
Na film jsem se začal dívat aniž bych věděl, o čem vlastně pojednává. Zaujal mě název filmu. Když jsem na začátku zjistil, že film dělali Němci, tak jsem si říkal, že to bude spíše průměr. Hodně jsem se zmýlil. Již počáteční scéna ve vlaku je mistrně zvládnutá a natočená. Samotný pracovní tábor se jevil autenticky, což se mi zamlouvalo. Hlavní hrdina mi byl docela sympatický. Kdo mi ale sympatický nebyl a zahrál svou roli opravdu nejlépe, byl ruský zástupce velitele, který byl opravdu skvělý a v této roli bych si nemohl představit nikoho jiného. Následný útěk mohl sice být kratší, ale i tak se tam našly chvíle, při kterých se mi tajil dech. V rámci německých filmů vysoký nadprůměr. Hodnocení: 85% ()
Zajímavý válečný film. Tentokrát z pohledu němců. Po dobu cestování do ruského zajateckého pracovního tábora a samotného pobytu v něm je Bílé peklo příjemně ubíhajícím filmem. Po útěku hlavního hrdiny se objevuje s postupujícím časem bohužel čim dál víc scénaristických lapsů a ztrácí výrazně na tempu. Samotné finále na mostě mi přišlo hodně přitažené za vlasy. Mít o 30 minut kratší stopáž (hlavně odstřihnout z druhé části filmu) patří mezi skvělé novodobé válečné filmy. Takto tento spíše komorní snímek o nezlomné vůli jednoho zajatce zapadá do šedivého průměru. ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (16)
- V roce 2010 němečtí vědci prozkoumávali podrobněji Rostův příběh a k jejich překvapení v něm nalezli mezery tak hluboké a data tak fundamentálně chybná, že uznali, že jeho strastiplná cesta ze Sibiře do Německa se zkrátka nemohla uskutečnit. Bauerova kniha je tudíž od té doby považována za dílo fikce. (Candice)
- V závěru, když jde Clemens Forell (Bernhard Bettermann) po průchodu katrem, má most vozovku z panelů. Při detailu na nohy ovšem kráčí po mostovce z fošen. (mikulin)
- Na záběru, kdy se Forellova dcera dívá na mapu je chyba. Atlas do kterého se dívá mohl být vytisknut až po roce 1991, protože v něm jsou vidět hranice států, které dříve byly součástí SSSR, jako například Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko atd. (Musak)
Reklama