Bota jménem Melichar

Pěkný film pro mládež nebo spíše pro děti, který jsem jako mladší žral. A film, jenž ve mně zanechal krásné vzpomínky, a proto to vysoké hodnocení. Tenkrát jako malej jsem ani nevěděl, co že to ten Troška je, ale dneska už to vím a můžu říct, že ačkoliv to byla jeho prvotina, tak to bylo asi to nejlepší co kdy natočil, od tý doby už jsem nic normálního od pana Trošky nezaregistroval. Moje hodnocení: 80% (14.07.2007)

Je to natočeno celkem divácky, pravděpodobně to nikoho neurazí a v rámci žánru dětského filmu tomu asi nejde nic moc vytknout, ale když se zamyslíte nad celou tou zápletkou, tak je to neskutečná normalizační sra*ka s naprosto banálním dějem. Námět k tomuto filmu koloval po Barrandově docela dlouho a není divu, že to nikdo nechtěl točit. Troška z toho nakonec dokázal vytřískat i jakousi poetiku a roztomilost, takže věřím, že tehdejší dětské či dospívající publikum na tento film dnes vzpomíná v dobrém, avšak jeho přínos československé kinematografii je nulový. (10.12.2018)

Pěkný film pro děti, u kterého se ale pobaví i dospělí. Milá záležitost, lepší průměr. V rámci Troškovy tvorby patří jednoznačně do TOP 5 (Slunce, seno a pár facek, Slunce, seno, erotika, Melichar, Poklad hraběte Chamaré a Jasněnka). Opravdu Z. Troška točil slušné filmy opravdu jen za minulého režimu (s výjimkou Slunce, seno, erotika). (15.01.2011)

Žádné vesnické bláboly typu Babovřesky nebo Slunce, seno. Bota jménem Melichar je highlightem Troškovy režisérské odysey a těžko ji na stará kolena něčím ještě překoná, obzvlášť když se ohlédnete za jeho posledními výtvory. Tahle rodinná komedie překypuje vším, co tvoří správný český film. Má dokonale autentické dětské role, až téměř pohádkovou zápletku a ten nejvtipnější smích v historii naší kinematografie. Ať to dávají klidně co čtvrt roku, vždycky se rád mrknu. A paní Řandová byla v mém věku strašně pěkná. (09.12.2018)

Jeden z nejlepších českých filmů ze školního prostředí. Člověk by ani neřekl, že to natočil Troška a před sametem. Na minulou éru odkazují okatě a uchatě jen hudba, móda, soudružky, kaštany a hláška "co už je reálnějšího než tkadlena". Jedno fakt puntičkářské rýpnutíčko. Několikrát se různé postavy ptají, kde je zrovna ta a ta třída a okamžitě se jim dostane téměř přesné odpovědi. Já nevím, ale když jsem chodil do školy, neměl jsem páru kde, kdo a co zrovna teď má. (20.11.2016)