O princeznej Jasnenke a lietajúcom ševcovi

Opravdu krutá pohádka! V dobovém tisku se Z.Troška svěřil, že točí pohádku, která chce ukázat skutečné zlo. A to se mu podařilo. Ponižování Jasněnky čarodějnicemi v horrorových kulisách je hotová tortura a sežehnutí čarodějnického sídla i s jeho vládkyněmi působí velmi uvěřitelně. Zdánlivě marný boj krvácejícího J.Potměšila se zloduchem je jakousi třešinkou na dortu hrůzy. Přitom Troška ani tak nestraší, jako třeba J.Herz, ale spíše děsí...Kdysi dávno mě uchvátily palác Sluneční paní a letecké scény, dnes se spíše jen dívám a na ony první zážitky z filmu vzpomínám. (02.01.2011)

Pohádkový filmový důkaz z dob, kdy byl Zdeněk Troška ještě talentovaný a progresivní nadějný mladý režisér. Dříve, než úplně přičichl k pitvořící stylizaci a estetice pastelových barev (Princezna ze mlejna...), točil svébytné a osobité pohádky, jako je právě tato - O princezně Jasněnce a létajícím ševci... Krásný příběh, nezkalené herectví (i když pitvořící se čarodějnice už naznačují prognózu o neveselých uměleckých časech budoucích), lyrické pasáže a progresivní práce s leteckými záběry a zajímavými střihovými přechody (oko na klíčové dírce - několikrát na sebe nastřihaný záběr v rozsahu od celku po detail...). Jan Potměšil je ,,vesnicky" vitální a Michaela Kuklová ještě není parodií na sebe samu (jako třeba v pseudoromantické Andělské tváři)... Zdeněk Troška zkrátka točit uměl, škoda, že se jeho umělecký tvůrčí způsob utopil v preferování pouze hlediska masové sledovanosti a s ním souvisejícího komerčního úspěchu... (25.12.2007)

Pokud jde o Zdeňka Trošku stává se pomalu tradicí, že se tady nikdy se zdejší většinou neshodnu. Nemyslím si, že to bylo Troškovu vrcholné dílo především z technických důvodů. Nepochopil jsem co měly znamenat ty záběry proti ostrému světlu nejen že to není příjemné pro oči, ale ještě není skoro nic vidět. Pokud jde o samotnou pohádku spíš než celek se mě líbí její jednotlivé části, hlavně uvěznění Míši Kuklové a její vysvobozování bylo skvělý i když si teda nejsem jist jestli úplně nejvhodnější pro nejmenší děti. Dobrýmu koukání na pohádku tady dost pomáhal i výběr extériérů, který má Zdeněk Troška tradičně velmi kvalitní. Míša Kuklová se mě dost líbila a když se jí v pohádce dostávalo příkoří dost mě sralo, na druhou zlý tandem Růžičková - Blanarovičová byl fakt dobrej, jejich postavy ve mě probouzely ty správné ušlechtilé myšlenky směrem k princezně. (25.12.2014)

Tato pohádka se mi nějakým záhadným způsobem vždycky vyhýbala, a tak namlsán ucházejícím hodnocením a některým příznivými komentáři jsem ji zkusil. A dostavilo se docela zklamání. Celý film je totiž plný trapné infantilnosti, a to bohužel nejenom v případě čarodějnice a její dcery (Blanarovičová už zřejmě cvičila na budoucího čerta a „vrcholem“ je scéna radování se), ale i drtivé většiny dalších postav. Humoru zde bylo minimum (tedy až na tu jednu dnes už nekorektní narážku na naše spoluobčany). Až od zmizení Jasněnky z tržiště to na chvíli chytlo pořádnou šťávu, jenže od konfrontace s královským vojákem se to zase navrátilo do starých kolejí. O logických kiksech (a že jich bylo) radši pomlčím, avšak potěšila mě zdařilá technická stránka filmu (a třeba ten kohout byl hodně fajn). Hodnotím ještě průměrem, ale opravdu žádná sláva. „Třebas holka špitala ze spaní.“ – „Ale dvojhlasně?“ (29.12.2013)

Tak je to celkem slušná pohádka, ale ničím vyjímečná není. Pohádkové prvky a scény jsou velmi dobré, ale příběh nic extra. Tohle prostě slátanina menší, která se nepochybně chtěla přiživit na úspěch starší a lepších pohádek jakou jsou třeba Princ a večernice nebo Tři ořížky pro popelku. Přesto to dokáže zaujmout, ale plnohodnotná pohádka to není. Herecké onsazení je dobré, hudba průměrná. Takže mé celkové hodnocení je 60% = *** (27.11.2012)