Z pekla šťastie

Na tuto pohádku nezapomenu a to jen kvůli tomu, že to byl možná můj první film zhlédnutý v kině. Ale jinak co se týče hodnocení, tak se jedná o čistý průměr. Nemohu říci, že po zhlédnutí ve mě převládalo zklamání, ale přeci jen, něco málo tomu chybělo. Něco, co by malá dítka docenily. Pan režisér si měl více pohrát s detaily. Např. nasadit více pohádkových postav. Okořenit příběh. Přidat špetku dramatičnosti. Nenechte se mýlit, ale přeci i malé děti chtějí cítit napětí. (02.06.2010)

"Ženská ?? To šme ši myšleli, že šeš rozumnější.." ;) Většinu kvalitních nápadů a překvapivě zde ještě záblesků Troškova režijního umu s přehledem umlátí všechny ty neherecké Hůlky, zrůdné postsynchrony, formální nonsensy a zejména později již neodmyslitelný režisérův otisk v podobě obludně se pitvořících pohádkových diblíků a karikatur.. Václav Vydra se svým šišlavým dementním čertem a ubrouskem prostři se asociuje svoji reality show, která svou zrůdností směle konkuruje dalším žánrovým šmírám, které teprve přijdou, a jako varovný zdvižený prostředník varuje, že bude hůř.. A nejen v sequelu téhle kýčovité šmudly.. (30.07.2016)

Zdeněk Troška je taká rozporuplná postavička československej filmovej tvorby. Režisér, ktorý má svoj charakteristický rukopis, ktorý však mnohým filmovým kritikom nesmierne vadí, ale na druhej strane si získal pomerne výrazné sympatie bežného, jednoduchého diváka. Ja som ku jeho tvorbe hodne zhovievavý, nezatracujem jeho snímky, vždy sa snažím im dať šancu a v kľude si ich pozriem. Väčšinou však zostanem sklamaný. Tak tomu bolo i v prípade rozprávky "Z pekla šťastie", ktorú pán Troška natočil v roku 1999. Nebolo to dobré. Afektované, nepresvedčivé, fádne. Ústredná dvojica (Michaela Kuklová a Miroslav Šimúnek) bola chladná a i herci vo vedľajších úlohách (Lukáš Vaculík, Vladimír Brabec, Sabina Laurinová) predviedli jedno veľké fiasko, no a spevák Daniel Húlka bol úplne mimo. * (01.08.2023)

Všichni máme Trošku zafixováného jako největší zlo našeho filmového průmyslu, ale když odhlédneme od zvěrstev jako jsou Kameňáky nebo (skoro se to bojím vyslovit) Babovřesky, tak zjistíme, že dokázal natočit několik nenáročných pohádek, které zlidověly do té míry, že každé Vánoce rotují našimi filmovými kanály. Z pekla štěstí je jedním z nich. A když opomenete naprosto všechno, co souvisí s kvalitním filmovým řemeslem, tak dostanete poměrně nenáročnou zábavu s několika skvělými momenty. Možná ze mě mluví i to, že mě Z pekla štěstí zasáhlo v letech, kdy jsem filmy moc neřešil, a tak ho viděl nesčetněkrát. (24.12.2015)

„Nebreč. Budeš to mít slaný.“ Zdeněk Troška má rozprávky rád a vie ich rozprávať (PRINCEZNÁ Z MLYNA 1 – 2). Tentokrát si ako predlohu vybral dielo Jana Drdy. Je to príbeh odvahy, lásky, cti, Zle a zbabelosti, zasadený do vizuálne podmanivých kulís (do tmy blikajúcimi sviecami vysvietená voňavá chalúpka na samote v lese, po nociach obývaná dvoma dobrými čertmi). Množstvo postavičiek obsadil začiatočníkmi, profesionálmi (najviac sa mi páčil dôveryhodne mužný kamarát do dažďa Vaculík, najmenej afektovaná Sabina Laurinová) i ľudmi, ktorých by ste tu nečakali (Hůlka). No, čo sa trikov týka (drak!), JURSKÝ PARK to práve nie je a len čo dôjde na masové scény či nebodaj akciu, je to stále bohužiaľ sto rokov za opicami. Bohatá výprava, vtipné hlášky („Co tě vede!“, „Od čertů? Zaplať pánbu.“) a príjemný scenár sa ale v mojich očiach postarali o 80% (09.08.2008)